Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šlechtické zelinářství s cibulí a květákem

aktualizováno 
Ke každému správnému zámku patří ohromný park se spoustou květin, okrasných keřů a na milimetry střižených trávníků a živých plotů.
Ke každému správnému zámku patří ohromný park se spoustou květin, okrasných keřů a na milimetry střižených trávníků a živých plotů. Ani u francouzského zámku Villandry taková zahrada nechybí. Hlavním lákadlem však nejsou růže, magnólie či tulipány, kdepak. Uvidíte tu jiné věci: například dýně, hlávkové zemí, fazole, květák, cibule nebo všelijaké bylinky. Jinde turisté obdivují zejména klasickou architekturu a vybavení šlechtitelských sídel. Tady je dominantní okolí zámku - jakési šlechtické zelinářství, dalo by se říci.

Přitom nechybělo mnoho a tento zámecký skvost s ovocnými stromy a zeleninou mohl být navždy ztracen. Zahradě vrátil původní renesanční podobu Španěl Joaquín Carvalla před sto lety, bylo to na počátku dvacátého století. Podle odborníků vytvořil jedno z nejvýznačnějších děl francouzského zahradního umění, které je srovnatelné třeba i s proslulým areálem ve Versailles."Óóó, skvělé! Ještě kousek doleva!" naviguje mladá americká turistka svou kamarádku, aby v hledáčku fotoaparátu byla vidět kapusta v popředí a zámek v pozadí. Zahradní areál je souborem desítek, možná stovek malých zahrádek se záhony, vyrovnanými v pravidelných obrazcích jako skládanka. A mezi nimi se proplétají písčité pěšinky. Někde jsou rovné jako podle pravítka, jinde umně zatočené. O turisty tu není nouze. Posedávají na lavičkách, vyhřívají se na sluníčku a kochají se pohledem na ten zázrak okolo. Anebo se pomalu procházejí podél záhonů a zblízka zkoumají zahradnické výtvory, o které se musí neustále starat zástupy zahradníků a studentských brigádníků. Španělu Carvallovi, který koncem 19. století vystudoval pařížskou Sorbonnu a pak strávil dvanáct let bádáním nad slinivkou břišní a žaludkem, posloužil jako podklad k jeho zahradnickému dílu plány francouzských benediktinských opatství ze 17. století. Objevil je poté, co se přestěhoval se svou mladou americkou ženou z Paříže na venkov a společně hledali dostatečně prostorné sídlo na své pokusy. Vybrali si zámek Villandry, který leží na břehu řeky Loiry, asi hodinu cesty od Paříže. Pak už byl jen krůček k tomu, aby zámku a zejména jeho okolí začal vracet původní podobu. S tím, co tu Carvallovi předchůdci zanechali, se španělský badatel vyrovnal jednoduše. Různé nepřirozené kopečky, vyvýšeniny, umělé skály a jeskyně vyhodil do povětří. A na jejich místě začal vyrovnávat záhony se zeleninou a ovocnými stromy. Vznikla věrná kopie toho, jak to kdysi vypadalo v klášterních a zámeckých zelinářských zahradách. Prakticky každá rostlina ve Villandry má svůj význam a nebyla zde vysazena jen tak nazdařbůh. Například dýně symbolizovala plodnost, hlávkové zelí zase sexuální a duševní zkaženost. Zahradníci mysleli rovněž na praktické použití: zelí byl lék na kocovinu, speciální odrůda papriky zase podporovala dobré trávení. Zelinářská zahrada je ovšem jen jednou z částí zahradního areálu. Stačí vyjít několik schodů a návštěvník se ocitne v druhé, vyšší úrovni, v takzvané okrasné zahradě. Jedna její část, zahrada Amorova, původně sloužila jako místo, kde si dávali rande zamilovaní. Tomu ostatně odpovídají i tvary vysázených keřů: Například vějíře a motýli znázorňují lásku cizoložnou, srdce lásku něžnou, dýky a rudé květy lásku tragickou. V druhé části okrasné zahrady vytvářejí okrasné keře a květiny tvary hudebních nástrojů. Carvall se při tvorbě této druhé vrstvy parku nechal inspirovat vyhledávanou zahradou Generalife ve španělské Alhambře, a dokonce si pozval na pomoc umělce ze Sevilly. V okrasné zahradě ovšem procházka parkem nekončí. Chce to vyšlápnout ještě jedno krátké schodiště a dostanete se do třetího, nejvyššího patra, do vodní zahrady. Její dominantou je jezírko, odkud vytéká voda, která protéká celým zahradním areálem. Chybou by rozhodně bylo opomenout návštěvu zámku, i když většinu turistů to táhne spíše ven, do zahrad. Jenže právě ze zámku je výhled na celý zahradní areál nejpůsobivější. Jak návštěvník postupně stoupá z přízemí až na střechu zámku, která je upravena na vyhlídku, a vykukuje z oken ven, otevírá se mu park pod nohama jako mapa. Uvnitř zámku je na každém kroku poznat, že je "živý". Část bývalého šlechtického sídla je totiž stále obydlena. A tak například v jednom z "obýváků" je z krbu cítit kouř, protože se tam běžně rozdělává oheň. Kousek dál, v kuchyni - i když je to nakašírované pro turisty - zase leží na starodávném stole v ošatce nefalšovaný čerstvý domácí chléb. A vedle něj jsou v košíku naskládány pravé papriky, cibule, mrkev, petržel a další "dary" zahrady. Svazek cibule, anebo hlávkové zelí na salát tu však nekoupíte.

pavel.baroch@mfdnes.cz


Autor:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Další z rubriky

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.