Život v malebné vesničce na úpatí Orlických hor už po staletí plyne tradičním poklidným tempem a v nejmenším nenaznačuje, že se zde ve Slavoňově skrývá památka přinejmenším středoevropského významu. Autobusová zastávka hned naproti restauraci, nedaleko návsi, může být výchozím bodem pro ty, kteří odolali malebné krajině Podorlicka a dali přednost službám ČSAD. Ze stanice autobusu je to k cíli jen několik minut chůze po silnici vedoucí směrem do Nového Města nad Metují, z kterého je do Slavoňova zároveň nejlepší autobusové spojení.
Na severozápadním okraji obce v kouzelné poloze nad údolím vymodelovaným bezejmenným potokem je situován místní hřbitov obehnaný kamennou zdí, kde nalezneme zmíněné památky. Milovníkům lidové architektury určitě srdce zaplesá při pohledu na polodřevěnou zvonici, kterou se na hřbitov vstupuje, na celoroubený kostelík sv. Jana Křtitele a roubenou márnici. Stavby byly rozvrženy podle plánu, který je shodný s jinými obdobnými architektonickými soubory v kraji. Ve Slavoňově neplatí zásada, že nejspolehlivějším orientačním bodem je kostelní věž, jak bývá na venkově zvykem. Hřbitov se svatostánkem, zvonicí a márnicí je zcela v náruči mohutných staletých lip, a tudíž snadno unikne pozornosti i špice nejvyšší stavby, zvonice, která jen nepatrně převyšuje koruny stromů.
Původně gotický kostel, poprvé zmiňovaný v roce 1350, se do dnešní doby nezachoval. Na jeho místě byl vystavěn v roce 1553 na náklady sedláka Jana Kotlačky nový jednolodní kostel, který vychází z pozdně gotických tradic. Řadí se mezi nejstarší dochované stavby tohoto druhu nejen u nás, ale i na Slovensku, kde je koncentrace dřevěných kostelíků z hlediska bývalé československé federace největší. Původně byl zasvěcen sv. Martinovi, avšak při rekatolizaci, ke které výrazněji docházelo po skončení třicetileté války, bylo v roce 1683 zasvěcení svatostánku změněno.
Svým charakterem se nikterak neliší od četných lidových staveb Podorlicka a Krkonošska. Spáry mezi trámy jsou vymazány hlínou a tradičně obíleny vápnem, díky čemuž stavitelé dosáhli nejen lepších izolačních schopností stavby, ale bílými pruhy oživili jinak jednobarevné stěny. Uvnitř kostela překvapí především bohatá nástěnná výzdoba ve stylu zlidovělého baroka, kterou provedli v roce 1705 Eliáš a Jindřich Köhllerové, dřevěný kazetový strop a zpěvácká kruchta na šesti vyřezávaných dřevěných sloupech. Renesanční chráněná zvonice z roku 1555 je nejcennější stavbou ze slavoňovského souboru. Ve spodní zděné části je vchod na hřbitov a na ní spočívá vysazené patro s jehlancovitou střechou ze dřeva. Roubená márnice čtvercového půdorysu vznikla v 18. století.
Rozhodnete-li se alespoň na několik málo hodin vzdát se dopravních vymožeností a vydáte se po žluté značce ze Slavoňova do Nového Města nad Metují Klopotovským údolím, nebudete litovat. Značená turistická stezka začíná přímo pod slavoňovským hřbitovem a ukazatel vás připraví na příjemnou šestikilometrovou procházku. Klopotovským údolím protéká Bohdašínský potok, který v měkkém podloží vyhloubil úzký kaňon se strmými stráněmi porostlými vzrostlým lesem a vzácností nejsou ani skály z měkkých sedimentů, které vytvářejí bizarní tvary.
Zanedlouho se údolí rozevře a pohled upoutá ostroh nad říčkou Metují, na kterém se tyčí starobylé Nové Město nad Metují, kde je možné navštívit zámek v sousedství náměstí s unikátním uspořádáním renesančních domů.
KDY SE TAM VYPRAVIT:
Kostel ve Slavoňově je otevřen pouze při bohoslužbách jednou týdně. O vstup do kostela je proto nutné požádat v nedaleké faře, kde se vždy najde někdo, kdo ojedinělým návštěvníkům ochotně vyjde vstříc.
Rozhodnete-li se alespoň na několik málo hodin vzdát se dopravních vymožeností a vydáte se po žluté značce ze Slavoňova do Nového Města nad Metují Klopotovským údolím, nebudete litovat. Značená turistická stezka začíná přímo pod slavoňovským hřbitovem a ukazatel vás připraví na příjemnou šestikilometrovou procházku. Klopotovským údolím protéká Bohdašínský potok, který v měkkém podloží vyhloubil úzký kaňon se strmými stráněmi porostlými vzrostlým lesem a vzácností nejsou ani skály z měkkých sedimentů, které vytvářejí bizarní tvary.
Zanedlouho se údolí rozevře a pohled upoutá ostroh nad říčkou Metují, na kterém se tyčí starobylé Nové Město nad Metují, kde je možné navštívit zámek v sousedství náměstí s unikátním uspořádáním renesančních domů.
KDY SE TAM VYPRAVIT:
Kostel ve Slavoňově je otevřen pouze při bohoslužbách jednou týdně. O vstup do kostela je proto nutné požádat v nedaleké faře, kde se vždy najde někdo, kdo ojedinělým návštěvníkům ochotně vyjde vstříc.
 Roubený kostelík na slavonovském hřbitově. |
 Polodřevěna zvonice na slavonovském hřbitově. |
