Šest udržovaných a vábivých okruhů
Pilířem sítě udržovaných stop je systém šesti na sebe navazujících okruhů, z nichž každý je kolem deseti kilometrů dlouhý. Rozprostírají se kolem rozhraní Jihomoravského a Olomouckého kraje. Hlavní přístupové body tohoto běžkařského ráje tvoří obce Kořenec, Benešov, Suchý, Protivanov a Malé Hradisko.
Zatím si sem našli cestu především běžkaři z přilehlých regionů, z Blanenska, Boskovicka, Prostějovska nebo Vyškovska. To se ale může lehce změnit. U Brňáků byly dosud nejoblíbenější Žďárské vrchy, ale Drahanská vrchovina je od Brna vzdálena pouhých padesát kilometrů. Navíc v celé oblasti najdou běžkaři poměrně obstojně hustou síť ubytovacích i pohostinských zařízení a jejich ceny jsou vskutku lidové. Alespoň prozatím.
Úvodní díl Okruhu Suchý vede půvabnou alejí
Lyžařské trasy u Suchého místy využívají lesních cest. Užijí si je hlavně vyznavači bruslení
Nečekané přivítání s plánkem v ruce
Když jsem sem přijel poprvé a zapíchl po výstoupení v Protivanově běžky do sněhu, zčistajasna se vedle mě objevil neznámý sympaťák a pohotově mi nabídl prospekty s mapami zdejších stop. Bezplatně. Těžko říci, zda si pouze odběhl z obecního úřadu nebo z místního infocentra. Na autobus asi nečekal, každopádně taková vstřícnost a připravenost mne mile překvapila.
Okolo Protivanova je v terénu vyznačen červený Protivanovský okruh, který přibližně dvakrát týdně projíždějí skútrem. Tehdy jsem se zřejmě strefil do vakua, navíc po vánici. Naštěstí ale stopu přede mnou prošlápl párek běžkařů, a tak celý výlet probíhal v příjemném tempu. To znamená žádná náročná dřina, namáhavé výstupy nebo krkolomné sjezdy.
Odpočívadlo pod Skalkami na rozhraní Okruhu Suchý a Benešovského okruhu
Nejkrásnější trasa vede do nejvyšších sfér
Nejkrásnější trasou v oblasti je ale kombinace žlutě značeného okruhu z obce Suchý s modrým, Benešovským okruhem. Dohromady ušlápnete lehce přes dvacet kilometrů a nečeká vás žádná monotónní jízda. Tady dokonale oceníte přívětivý reliéf Drahanské vrchoviny, kdy lehká táhlá stoupání střídají rovinky a pohodová mírná klesání.
Drahanská vrchovinaGeomorfologický celek spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Je nazvána podle obce Drahany, které leží na Prostějovsku. Součástí Drahanské vrchoviny je také Moravský kras. (zdroj: wikipedia.org)
|
Skalky, nejvyšší bod Drahanské vrchoviny
Těsně pod vrcholem Skalek vede stopa kolem objektu meteorologického radiolokátoru
Nejvyšším bodem výšlapu je vrch Skalky (735 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny. Od roku 1996 zde fungují meteorologické radiolokátory sledující intenzitu atmosférických srážek. Od stanice pod vrcholem je třeba se k vrcholové kótě probít několika desítkami metrů lesem, až sem vás totiž udržovaná stopa nezavede.
Ještě před Skalkami ale doporučuji vrátit se po modré turistické značce trochu zpátky a navštívit pramen známé ponorné řeky Punkvy, která nese na svém horním toku jméno Luha.
Prameniště Punkvy
Dobré jídlo na závěr
Na Skalkách přehodíte výhybku na Benešovský okruh. Uvede se krásným sjezdem, a pak se nakrátko spojí s Kořeneckým golfovým okruhem, který je zeleně označený a částečně vede areálem golfového hřiště. U okraje blízkého Kořence projedete kolem bývalého větrného mlýna z 19.století, na jehož výstavbu byl použit kámen sesbíraný na okolních polích.
Za mlýnem se začnete vracet zpět, nejdřív do Benešova, a pak opětovně pod Skalky. Tady vás čeká ještě krátké kličkování po žlutém Okruhu Suchý. V závěru trasy, poblíž penzionu Athéna, můžete spatřit příkop, který je pozůstatkem Sušského plavebního kanálu. Technická památka z 18. století sloužila k dopravě dřevěných klád na Šmelcovnu u Boskovic.
Po běžkařské túře nabízí útulný odpočinek hospůdka v Suchém, hned vedle obecního úřadu. Levnými a vydatnými obědy vynikala restaurace zdejšího penzionu Athéna.
Může se hoditJak se tam dostat: Nepostradatelné tipy: |
