Skvělé okruhy, nenáročná jízda. Drahanská vrchovina je rájem běžkařů

aktualizováno 
Podezřele pozitivní zvěsti o vynikajících běžkařských terénech v oblasti nejvyšších partií Drahanské vrchoviny se šíří kuloáry už několik zimních sezon. Tak jsme tam zajeli, vyzkoušeli je a s úctou smekáme kulichy. Zprávy nelhaly.

Šest udržovaných a vábivých okruhů

Pilířem sítě udržovaných stop je systém šesti na sebe navazujících okruhů, z nichž každý je kolem deseti kilometrů dlouhý. Rozprostírají se kolem rozhraní Jihomoravského a Olomouckého kraje. Hlavní přístupové body tohoto běžkařského ráje tvoří obce Kořenec, Benešov, Suchý, Protivanov a Malé Hradisko.

Zatím si sem našli cestu především běžkaři z přilehlých regionů, z Blanenska, Boskovicka, Prostějovska nebo Vyškovska. To se ale může lehce změnit. U Brňáků byly dosud nejoblíbenější Žďárské vrchy, ale Drahanská vrchovina je od Brna vzdálena pouhých padesát kilometrů. Navíc v celé oblasti najdou běžkaři poměrně obstojně hustou síť ubytovacích i pohostinských zařízení a jejich ceny jsou vskutku lidové. Alespoň prozatím.

Úvodní díl Okruhu Suchý vede půvabnou alejí

Úvodní díl Okruhu Suchý vede půvabnou alejí

Lyžařské trasy u Suchého místy využívají lesních cest. Ty si užijí hlavně vyznavači bruslení

Lyžařské trasy u Suchého místy využívají lesních cest. Užijí si je hlavně vyznavači bruslení

Nečekané přivítání s plánkem v ruce

Když jsem sem přijel poprvé a zapíchl po výstoupení v Protivanově běžky do sněhu, zčistajasna se vedle mě objevil neznámý sympaťák a pohotově mi nabídl prospekty s mapami zdejších stop. Bezplatně. Těžko říci, zda si pouze odběhl z obecního úřadu nebo z místního infocentra. Na autobus asi nečekal, každopádně taková vstřícnost a připravenost mne mile překvapila.

Okolo Protivanova je v terénu vyznačen červený Protivanovský okruh, který přibližně dvakrát týdně projíždějí skútrem. Tehdy jsem se zřejmě strefil do vakua, navíc po vánici. Naštěstí ale stopu přede mnou prošlápl párek běžkařů, a tak celý výlet probíhal v příjemném tempu. To znamená žádná náročná dřina, namáhavé výstupy nebo krkolomné sjezdy.

Odpočívadlo pod Skalkami na rozhraní Okruhu Suchý a Benešovského okruhu

Odpočívadlo pod Skalkami na rozhraní Okruhu Suchý a Benešovského okruhu

Nejkrásnější trasa vede do nejvyšších sfér

Nejkrásnější trasou v oblasti je ale kombinace žlutě značeného okruhu z obce Suchý s modrým, Benešovským okruhem. Dohromady ušlápnete lehce přes dvacet kilometrů a nečeká vás žádná monotónní jízda. Tady dokonale oceníte přívětivý reliéf Drahanské vrchoviny, kdy lehká táhlá stoupání střídají rovinky a pohodová mírná klesání.

Drahanská vrchovina

Geomorfologický celek spadající pod Brněnskou vrchovinu. Na západě sousedí s Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou, na jihu s Dyjsko-svrateckým úvalem a Vyškovskou bránou, na východě s Hornomoravským úvalem a na severu se Zábřežskou vrchovinou. Je nazvána podle obce Drahany, které leží na Prostějovsku. Součástí Drahanské vrchoviny je také Moravský kras. (zdroj: wikipedia.org)

Skalky, nejvyšší bod Drahanské vrchoviny

Skalky, nejvyšší bod Drahanské vrchoviny

Těsne pod vrcholem Skalek prochází stopa vedle objektu meteorologického radiolokátoru

Těsně pod vrcholem Skalek vede stopa kolem objektu meteorologického radiolokátoru

Nejvyšším bodem výšlapu je vrch Skalky (735 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem Drahanské vrchoviny. Od roku 1996 zde fungují meteorologické radiolokátory sledující intenzitu atmosférických srážek. Od stanice pod vrcholem je třeba se k vrcholové kótě probít několika desítkami metrů lesem, až sem vás totiž udržovaná stopa nezavede.

Ještě před Skalkami ale doporučuji vrátit se po modré turistické značce trochu zpátky a navštívit pramen známé ponorné řeky Punkvy, která nese na svém horním toku jméno Luha.

Prameniště Punkvy

Prameniště Punkvy

Dobré jídlo na závěr

Na Skalkách přehodíte výhybku na Benešovský okruh. Uvede se krásným sjezdem, a pak se nakrátko spojí s Kořeneckým golfovým okruhem, který je zeleně označený a částečně vede areálem golfového hřiště. U okraje blízkého Kořence projedete kolem bývalého větrného mlýna z 19.století, na jehož výstavbu byl použit kámen sesbíraný na okolních polích.

Kořenecký větrný mlýn pochází z roku 1866. A patří mezi kulturní památkyZa mlýnem se začnete vracet zpět, nejdřív do Benešova, a pak opětovně pod Skalky. Tady vás čeká ještě krátké kličkování po žlutém Okruhu Suchý. V závěru trasy, poblíž penzionu Athéna, můžete spatřit příkop, který je pozůstatkem Sušského plavebního kanálu. Technická památka z 18. století sloužila k dopravě dřevěných klád na Šmelcovnu u Boskovic.

Po běžkařské túře nabízí útulný odpočinek hospůdka v Suchém, hned vedle obecního úřadu. Levnými a vydatnými obědy vynikala restaurace zdejšího penzionu Athéna.

Mapa Drahanské vrchovinyMapa Drahanské vrchoviny. Žlutý okruh začíná v obci Suchý

Může se hodit

Jak se tam dostat:
Motoristé se sem dostanou snadno, přesun veřejnou dopravou však bývá zdlouhavější. Z Brna je možné cestovat vlakem do Blanska a odtud pokračovat autobusem k Suchému. Boskovice pokrývají spojení ve směru na Protivanov. Ten je také provázán s Prostějovem.

Nepostradatelné tipy:
Kompletní informace včetně map a aktuálních sněhových podmínek, poskytuje speciální lyžařský web Drahanské vrchoviny www.lyzarsketrasy.cz

Autoři:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Lyžařů ve střediscích ubývá, ale sněhu je na horách stále dost

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře

Lyžařské areály v českých horách navzdory oteplení stále hlásí velmi dobré podmínky. Na sjezdovkách leží kvalitní...

I přes oteplení zůstává na horách sníh, mrazivý víkend lyžařům pomůže

Skiareál v Janských Lázních na Černé hoře

Oteplení z posledních dní ukončilo provoz některých lyžařských areálů, zejména na jihu Moravy. Na horách ale zůstává...

Lyžařské areály lákají na prázdné sjezdovky a snížené ceny

Ilustrační snímek

Na horách ve velkých skiareálech jsou stále výborné podmínky pro lyžování. Většina středisek bude otevřena do...



Najdete na iDNES.cz