Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Skopje, nejexotičtější metropole Evropy

aktualizováno 
Rozednívá se. Omámený noční jízdou se nejistě dotýkám asfaltu nástupiště. V takovém stavu mysl zcela odlišně vnímá vnější podněty. Vychutnávám si podmanivou atmosféru časného jitra. Odkrývá mnohé nevšední pohledy. Zejména v natolik zvláštním městě, jakým je makedonská metropole Skopje.

Skopje - Liduprázdná Čaršija – tehdy vyniknou působivé detaily | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz



Ranní imprese

Ještě v polospánku odmítám atak taxikářů, kteří se mi snaží vnutit předražený odvoz do centra. Na pohádku o sedmi kilometrech a pouhých deseti eurech reaguji rozborem místopisu. Nejsem tady poprvé a navíc mě tady už jednou před dvěma roky oškubali. Dvacet minut pěší chůze mi alespoň rozproudí krev. Bohužel musím i s batohem. Směnárna "ne rabota“ a úschovna zavazadel vyžaduje poplatek předem.

Sytě oranžové sluneční paprsky propůjčily bystré hladině Vardaru zlatistý lesk, u krajnice čtyřproudého bulváru chuďas vleče dvoukolák, občas se mihne osamělý vůz.

Většina obchodů má doposud uzamčené rolety: tam, kde zanedlouho budou spěchat davy lidí, zatím polehávají toulaví psi.

Pouze kolem tržiště začíná být živo. Zemědělci pečlivě rovnají úrodu, na svoji každodenní štaci vyrazili s pojízdnými pultíky prodavači křupavých preclíků. Pomalu se zaplňují kavárenské stolky, studená kamenná dlažba lačně nasává teplo nového dne a zvolna se ohřívá.

Skopje

Bit Pazar – nová šichta začíná

Každá přibývající minuta kreslí do tváře města jiný obraz. Podobně jako roční období nebo historické epochy.

Střet kultur

Dlouhá staletí osmanské vlády zásadně poznamenala podobu Skopje. Bosenské Sarajevo bývá považováno za předsálí Orientu, tady ovšem východní živel přesvědčivě vítězí.

Ačkoli Skopje ještě leží na našem kontinentu, duchem již pošilhává spíše k přední Asii. Islám se zde prolíná s pravoslavím. Svůj životní prostor tu sdílejí slovanští Makedonci, Albánci, Turci či Romové, před několika lety též opětovně zahájila aktivity židovská obec. I z názvů městských částí ovane ucho středoevropana exotický dech: Gazibaba, Čair, Taftalidže...

Skopje

Chrám sv. Dimitrije nedaleko Starého mostu

Odlišnou retrospektivu nabízí jmenný seznam ulic v moderní části. Takže - procházku do minulosti můžeme zahájit na Bulváru Marxe a Engelse, poté zabočit do Leninovy ulice, případně pokračovat ulicí Maršála Tita nebo Třídou Partyzánských oddílů až k Bulváru Říjnové revoluce. Ale pozor, nejde o žádný zakonzervovaný skanzen. V Makedonii se na období socialistické Jugoslávie pohlíží převážně s úctou, protože tehdy se země poprvé (jako republika v rámci federace) zapsala do novodobých atlasů světa.

Skopje

Moderní část s náměstím Makedonija a hřebenem Vodna v pozadí

Ve stínu Padišáha

Copak asi může mít společného makedonská metropole a Karel May? Kupodivu dost. Vždyť Skopje není nic jiného než onen starý turecký Uskub, kolem něhož se odehrávala dobrodružství literárního hrdiny Kara ben Nemsího. Možná si vzpomenete na chvíle strávené nad vzrušujícími stránkami románů "V zemi Škipetarů“ a "Žut“, začleněných do cyklu "Ve stínu Padišáha“. Punc tajemna Skopje neztratilo.

Nad historickým jádrem se zdvíhají strohé masivní hradby pevnosti Kale, odkud se za svěžích letních večerů do daleka rozléhají tóny temperamentního makedonského folklóru. Nedaleko od ní se skrývá komplex chrámu sv. Spasitele s velmi cenným ikonostasem.

Skopje

Masivní hradby skopské pevnosti

Protipól k němu tvoří majestátní mešita Mustafy – paši. Vyvýšená poloha zvýrazňuje její dominantní postavení. Mešita se řadí k významným objektům osmanské sakrální architektury – nejen v rámci Makedonie, nýbrž i celého Balkánského poloostrova. Hladké kamenné zdi odrážejí palčivé polední slunce, díky kterému působí až hrozivým dojmem. Jakoby si duše příchozího měla uvědomit, že před Bohem své neřesti nezatají. Raději se rychle stahuji do vlídných stinných uliček v "podzámčí“.

Diamanty a rez Bit Pazaru

Bit Pazar. Srdce starého Skopje. Labyrint titěrných nízkých krámků, působivých zákoutí a skvostů tureckého stavitelství. Pod kupolemi lázní Čifte amam již nesmývají prach obchodní cestující, interiéry byly přestavěny na výstavní prostory.

Ovšem okolí tepe životem: Čaršija a Bit Pazar nejsou žádným divadlem pro turisty. Nejprestižnější místa pochopitelně obsadila nablýskaná zlatnictví, dále prodejny spotřebního zboží, ale též řemeslné dílny.

Skopje

Hlavní tepna historického centra

Severní okraj přechází v gigantické tržiště, obklopené voňavými stánky s rychlým občerstvením. Nakoupit se tu dá cokoli – od oblečení, přes ovoce, zeleninu, sladkosti, až po pašované cigarety.

Občas se dá narazit na skutečné kuriozity: měděný kotel určený k pálení rakije, by asi naše celníky nepotěšil, zato originál plakátu z období 2. světové války, vyzývajícího k dopadení Tita a následné tučné odměně, je už slušný kousek. Stejně jako cena.

Skopje

Stánky s občerstvením u tržiště

Den podle volání muezinů

Denní rytmus zde spíše než kostelní zvony řídí volání muezinů. Dopřávám si několikátý posilňující čaj uvnitř útulné čajovny, když jsem mladým majitelem slušně vyzván, zda bych jej nemohl dopít u venkovního stolku: "Odcházím do mešity,“ vysvětluje, “za deset minut budu zpátky“. I dveře přilehlých obchodů se chvatně zavírají a ruch na ulici polevuje.

Vstupuju do bočních okrajových uliček. Mávnutím proutku mizí veškerý lesk hlavní tepny. Kolem přeplněných kontejnerů se povalují roztahané kupy odpadků, mezi kterými se peleší opelichané kočky, nad hromadou zvířecích kostí a podobných nevábných zbytků se vznáší hejna much.

Přirozený vstup do města tvořil středověký most přes Vardar. Symbol Skopje. Bohužel, původní cestu protnula nová okružní komunikace. Tudíž se z něho stal odříznutý solitér. Na malebnosti ale neztratil. Dlouhá léta ho zakrývalo lešení, nyní poprvé si ho mohu vychutnat v plné kráse.

Skopje

Kamenný most přes Vardar z 15. století – chlouba Skopje

Umlčený čas

26. července roku 1963 bylo Skopje vystaveno těžké zkoušce. Katastrofální zemětřesení připravilo o střechu nad hlavou více než třetinu obyvatel města, obětí na životech bylo okolo tisícovky.

Takřka na úpatí vrchu Vodna zůstal zachován neobvyklý památník běsnících živlů – bývalé železniční nádraží. Hodiny nad hlavním vchodem se zastavily v 5:17. Bývalá staniční budova dnes slouží muzeálním účelům.

Díky mezinárodní pomoci se rychle započalo s obnovou budov. Těžko říci, nakolik se výsledek povedl. Některé ukázky těžkopádné socialistické architektury jsou dosti šílené. Procházím se promenádou mezi betonovými věžáky. Nevlídné prostranství ožilo rázovitým trhem. Je konec srpna a desítky pultíků nabízejí učebnice. Nové i značně opotřebené.

Největší romské sídlo v Evropě

Následkem zemětřesení vznikla další, trošku kontroverzní zajímavost makedonské metropole: Šuto Orizari. Městská část, obývaná takřka bezvýhradně Romy. Odhad počtu obyvatel se pohybuje kolem třicet tisíc, čímž se řadí k největším romským sídlům Evropy. Právě jeho blátivá zákoutí vytvořila nezapomenutelnou kulisu známému filmu Emira Kusturici – Dům k pověšení.

Může se hodit


Počet obyvatel: cca 507.000
Veřejná doprava do Skopje: z ČR do Skopje přímo nic nejezdí. Je ale možné využít nabídky několika přímých autobusových linek do Sofie, případně se dopravit vlakem nebo autobusem do Bělehradu. Z Bělehradu do Skopje pokračujte nejlépe autobusem (jezdí často, vlak jen 2x denně)
Ubytování: Ve Skopje ne vždy zcela spolehlivě pracuje turistická informační kancelář, pro nízkorozpočtové cestovatele se může stát velkým problémem sehnat cenově přijatelné ubytování.
Nejvhodnějším řešením je dopravit se k přehradě Matka (stanoviště příměstské dopravy leží na levém břehu Vardaru, mezi starým mostem a poštou). Pokud nebude otevřený turistický dům, je možné bivakovat na přilehlých terasách.
Významné osobnosti narozené ve Skopje: Gonxhe Bojaxhiju – celosvětově známá pod řeholním jménem Matka Tereza, byzantský císař Justinián I.

Ostatní zajímavosti: vykopávky antického města Scupi – předchůdce dnešního Skopje, klášter  Sv. Pantelejmona v Nerezi

Skopje na internetu
www.skopjetourism.org
www.exploringmacedonia.com
www.skopje.gov.mk
/www.culture.org.mk

Text a foto: JAN DOUBRAVNICKÝ

Autor:




Nejčtenější

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Ovšem typickým provensálským zákuskem jsou sýry. Většinou dostanete na výběr...
OBRAZEM: Nejlepší je zažít Provence na talíři. Jídla, na která nezapomenete

Když se rozhodnete vydat do Provence, asi se vás všichni budou ptát na víno a na levanduli. Přitom to nejlepší z této jižní části Francie se odehrává na...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.