Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Škola skoku na kole v bikeparku Lipno. Hlavně uvolněně, žádná křeč

  11:00aktualizováno  11:00
Už jste si zkusili s kolem cíleně se vznést do vzduchu? My jsme pro tak trochu neplánovaný výcvik této dovednosti zvolili jedno z nejpříhodnějších míst v republice. Inovované freeridové tratě na lipenské Jezerní sjezdovce, které jsou vhodné jak pro experty, tak pro začátečníky.

Freeride neboli více či méně bezpečné blbnutí na kole při jízdě cestou necestou rovnou dolů bez ohledu na sklon svahu je opravdu zvláštní cyklodisciplína. S normální jízdou na kole to nemá prakticky nic společného. Teď trochu předběhnu, ale musím rovnou sdělit, že i já, jinak milovník horského kola, jsem při tom objevil nové dosud nepoznané obzory.

Silniční karbonový speciál z etapy Tour de France jsem ovšem musel vyměnit za neuvěřitelně těžký, bytelný, celoodpružený stroj s velkými zdvihy, lehkou helmu za mohutnou integrální přilbu s chráničem chrupu, tenoučký silniční dres za páteřák a ještě přidat chrániče kolen, holení i loktů.

Na startu

Na startu

Připadám si trochu jako rytíř Lancelot. Od rána pěkně pere slunce, takže jsem propocený od hlavy až k patě. Na druhé straně nepopírám, že mi "rytířská" výzbroj zvyšuje sebevědomí. Společně se svými malými synky, kteří mne přibrali do party, se tvářím jak drsňák. Holandští turisté zírají.

Hlavně žádná křeč

Průvodcem se nám na půl dne stává mladý rider Pavel Šimeček, který na lipenských tratích poskytuje přes prázdniny instruktáž základních freeridových dovedností.

Dnešní cílem je osvojit si základní techniku divoké jízdy terénem s překážkami. Synové si pak jako závěrečný bonbónek vynucují lekci aspoň malých skoků. Nemám se prý bát, bude to sranda.

Kola nám vyváží lanovka s pozornou obsluhou jak někde v Rakousku. Na samém vrcholu Jezerní sjezdovky pak přichází krátký popis cyklostroje a ústní instruktáž.

Autor na trati

"Při jízdě v terénu zásadně neseďte v sedle, ale stůjte v pedálech v uvolněné pozici. Hlavně žádná křeč, mírně pokrčená kolena a lokty, váha těla je uprostřed, ani příliš dopředu ani dozadu," vysvětluje Pavel tak přesvědčivě, že se zdá, že se to musí naučit za pár minut každý blbec. "A s těžištěm se manipuluje až ve vzduchu, ovlivňuje se tím hlavně průběh letu při skocích," ještě doplňuje.

Synkové okamžitě zbystřují. Ano skoky, to je přesně to, co nás nejvíce zajímá, přesvědčují mne a opakují význam správně posazeného těžiště. Ještěže Pavel trvá nejprve na krátkém základním výcviku.

Trať pod lanovkou, na sloupech jsou připevněné chrániče

"Čím je sedlo níž, tím líp," pokračuje ve výkladu a sundává mi sedlo do míst, kde se už na něm skoro nedá sedět. Nestačím domyslet, proč ho tam tedy vůbec máme, protože Pavel hned pokračuje. "Nohy na pedálech jsou přibližně uprostřed, spíš jen mírně vpředu, ale rozhodně ne úplně na špičce nebo na patě. V takové pozici máte nejlepší stabilitu a můžete tak i ustát případný skok."

Malé nožky ihned brnkají o pedály a hledají učebnicovou polohu. Kdyby se takhle hrnuli do učení...

A další novinka. Účinné hydraulické brzdy prý zvládne jen jeden prst, nejlépe ukazovák. Hlavně, ale nebrzdit prudce (to, jak se později ukáže, jsem si měl zapamatovat nejvíc). Zbytek rukou se pak může věnovat pevnému, nikoli však křečovitému držení řídítek.

Výukou freeridové jízdy se jako červená nit táhne základní pravidlo: nic nedělat křečovitě a trhaně. "Jedeme uvolněně, ze začátku i pomaleji, ale čistě. Nezaměřujeme se na rychlost, ale spíš na techniku," zdůrazňuje Pavel.

Na trati

Na trati

Stehna pálí, ruce bolí

Malí bikeři se při zmínce o pomalé jízdě už už začínají nudit, naštěstí dává Pavel pokyn ke startu. Vyrážíme jeden po druhém nejprve na lehčí "rodinnou" modrou trať.

Po první třetině máme co dělat, abychom to udýchali. Jízda ve stoje přes kameny a výmoly a malé hliněné lavice dá nezkušenému jezdci pěkně zabrat.

"Teď přijde série klopených zatáček. V nich se zaměřte na práci těla a přizpůsobujte ji terénu," pokračuje Pavel. "V klopence je dobré se naklonit a položit se do ní. Nejde tam až tolik o práci řídítek, spíše je důležité sledovat pozici pedálů. Někdo si také v klopenkách pomáhá podobně jako jezdci motokrosu tím, že sundají z pedálu vnitřní nohu a jsou jakoby připraveni se v případě nutnosti odrazit od země."

Na překážkách

Hned při první jízdě najedu na malou dřevěnou lavici moc rychle. Kopne mne to, kousek letím vzduchem a po dopadu dělám všechno špatně. Těžiště jde moc dopředu, ruce jsou najednou moc pokrčené, až moc vystrašeně beru za brzdy. Jen tak tak, že nejdu přes řídítka.

Po půlhodině jsem úplně hotový, stehna pálí, ruce bolí a pot ze mne leje. Synové jsou ovšem naprosto nadšení. Pomalu ale jistě se seznamujeme se silou a zákeřností brzd, s náklony v zatáčkách. Brzy zkoušíme i těžší červeno-černou freeridovou trať (měří stejně jako modrá 1500 metrů), kde jsou ostřejší klopenky a ještě větší překážky.

Na trati

Kdo lehne jako první?

A jde se na skoky. Každý, kdo jezdí na horském kole s nášlapy, si už určitě někdy zkusil s kolem poskočit, případně se přenést v jízdě přes nějakou nízkou překážku, třeba větev nebo kanál. Není to nic těžkého. Kontrolovaný skok z půl metru či metr vysoké překážky je ale úplně jiná disciplína. Nacházíme si malý hliněný hrb, kde se z nás stanou letci.

"Musíte mít trochu rychlost, ale pro začátek ne zas moc. Na kole stůjte pěkně uprostřed, uvolněně. Při výjezdu na překážku zatáhněte za řídítka a pak pokrčte nohy."

"Kolo se vznese a dopadne pak na obě kola. Nebo se jen přikrčte a natáhněte ruce s řídítky kupředu," vysvětluje Pavel a hned předvádí trik. V jeho podání to vypadá naprosto banálně. Ale banální to rozhodně není.

Na překážkách

Člověk má v hlavě psychický blok trochu víc to rozjet a najet překážku v patřičné rychlosti. Ze začátku proto všichni shodně jen překážku přejíždíme. Teprve při třetím, čtvrtém pokusu cítíme změnu. Kolo chviličku letí vzduchem, nohy na sekundu opouštějí oporu pedálů a všechno se vznáší jakoby ve vzduchoprázdnu. Úžasné.

Hned zkoušíme víc, výš a dál. Ale ještě není vyhráno. Teď přijdou trochu vyšší překážky a při jízdě na celé trati, ne jenom na přehledném vybraném úseku. Pavel nám ovšem neřekl, že je jen otázkou času, kdy někdo lehne. První se rozstřelí benjamínek. Až je mi ho líto, ještě že má brnění. Chvíli brečí, oprašujeme umazané kalhoty a jdeme znovu na to.

Na překážkách

Za chvíli dojde řada na mě. Je to rána, ani nevím, jak se to stalo, ale nejspíš podobná chyba jako minule, jen ve vyšší rychlosti. Tělo při dopadu příliš vpředu na předním kole a navíc jsem asi instinktivně vzal moc za brzdy. Ještě že mě kolo při pádu minulo. Pomalu se sbírám, všechny kosti snad drží pohromadě, ale na trochu krve z ruky došlo.

V závěru výuky se konečně chytáme a začínáme lítat. Ne moc, tak metr, metr a půl, možná dva. Je to úžasný pocit, kolo je ve vzduchu, nohy necítí oporu pedálů a pak přijde dopad. Čím déle to člověk zkouší, tím se cítí jistější. Připadám si jak první aviatici bratří Wrightové, když se na chviličku vznesli nad zem.

Loučíme se s Pavlem. Za těch pár hodin toho máme dost, ale stali se z nás malí letci. Synové jsou nadšeni, já přežil, co víc si přát.

Na úplný závěr ještě malá poznámka. Freeridové tratě na Lipně sjede s trochou opatrnosti každý mírně pokročilý biker. Jen to chce pro začátek opatrně a vyhnout se velkým překážkám. Dá se to zvládnout na obyčejném horském kole, ale určitě doporučujeme vyzkoušet speciál z půjčovny. Hlavně nezapomenout helmu a chrániče.

Mapa tratě

Mapa tratě

překážky na Lipně

- klopené zatáčky
- velké, střední a malé hliněné lavice (většinu z nich není bezpodmínečně nutné dolétnout při skoku až do konce, jdou i jednoduše přejet)
- gap (zvednutá dřevěná rampa se zubem-skokem a dřevěným sjezdem, může se dopadnout na dřevo nebo i za něj, jedna z překážek, kterou by měl začátečník raději objet)
- wall ride (dřevěná stěna téměř kolmá, ale ne úplně, která se na Lipně dá jet nízko i vysoko a jak nájezd tak i odjezd jsou relativně bezpečné)
- dřevěná lavice (z boku připomíná sedlovou střechu, lze ji buď jen přejet nebo ti odvážnější ji mohou krásně skočit, závisí jen na rychlosti, jak daleko se letí)

Tipy na ubytování blízko bikeparku
nejlevnější - Camping Lipno Modřín, hned u jezera
levnější - Chata Lanovka (jak název napovídá hned u lanovky pod tratěmi)
dražší a luxusnější - apartmány Landal Marina Lipno (cca 200 - 300 metrů od lanovky)

Půjčovna freeridových kol a sady chráničů je 100 m od lanovky v Chatě Lanovka (cena kompletu na 2 hodiny je 400 kč). Jedna jízda lanovkou pro dospělého stojí 60 kč (pro dítě do 15 let 30 kč), permanentka na celý den 330 kč (160 kč).
Více informací na www.lipnoservis.cz

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

Amsterdam pohlcuje kriminalita, v noci se z města stává džungle

Amsterdam se stabilně řadí mezi nejnebezpečnější evropské metropole. Na sto...

Nizozemská metropole je po setmění místem, kde přestávají platit zákony, varuje tamní ombudsman. Přetížená policie...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Jadran, Balaton a Donbas. Na cyklostezce Bečva projedete kus světa

Lávka v osadě Rybáře

Královnou moravských cyklostezek bývá právem nazývána cyklostezka Bečva sledující klikatící se linii beskydské řeky od...

Po Česku jezdí sto tisíc elektrokol. Bez přilby na ně nesedejte

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste...

VIDEO: Na bambusovém kole objíždí svět. Okradli ho hned první den

Ricardo Martins objíždí svět na bambusovém kole.

Ricardo Martins tvrdí, že nikdy ve svém životě nebyl šťastnější. Důvodem jeho spokojenosti je bambusové kolo, na kterém...

Najdete na iDNES.cz