Umanutý Čech, který objíždí svět ve škodovce. Hlavní je přežít, říká

Kamenná pata, betonový kotník a ocelový zadek, to všechno zná víc než důvěrně Ivan Monev. V rapidu z roku 1989 si usmyslel objet svět. Cestuje sám, a když už nemůže, prostě zastaví a dá si rozcvičku, řekl pro magazín Víkend DNES.
Dobytí rudého středobodu... Možná jsme tu s Rapidkou byli od založení České...

Dobytí rudého středobodu... Možná jsme tu s Rapidkou byli od založení České republiky autem z domova prvními hosty... | foto: Ivan Monev

Ivan Monev je zarytý škodovkář. Trpí přitom výhradně na starší modely s motorem vzadu. Nejenže jezdí po Praze i v roce 2015 v prorezlé stotřicítce, ale hlavně si koupil předlistopadového rapida a vydal se s ním na cestu kolem světa.
Už je za polovinou pouti, z níž tu a tam odletí do Prahy kvůli škole a práci – obvykle na dva měsíce, zatímco jeho škodovka pluje po moři mezi kontinenty.

Nyní si musel odskočit domů neplánovaně pro náhradní díly, neboť se mu v Jižní Americe fatálně porouchal motor. Víkend DNES ho proto trochu vyzpovídal.

Kolikrát jste už zalitoval nápadu objet svět v rapidu z roku 1989?
Asi tisíckrát. Nejradši bych rapida shodil ze skály, když jsem musel letos v létě v Jižní Americe kvůli poruchám třikrát nocovat v mrazu hodně vysoko v horách, v nadmořské výšce 4 400 metrů.

To je taky nápad, ujíždět z českého léta do jihoamerické zimy.
Trochu jsem podcenil plánování. Vybral jsem si největší vedra v Austrálii a ukrutnou zimu na jihu Ameriky.

Kdy vám bylo na cestě úplně nejhůř?
Největší obavy jsem měl z Íránu, ale to jen proto, že jsem nevěděl, co mě čeká. Bylo to nakonec velmi příjemné překvapení. Skutečně nejhorší bylo, když mi odešly v horách v Jižní Americe vinou nekvalitního benzinu tři písty ze čtyř a já musel daleko od civilizace rozebrat auto a vydat se s batohem do peruánské metropole Limy.

V tamní tržnici jsem nakoupil pístní kroužky z mitsubishi a našel s mojí zoufalou španělštinou šikovné soustružníky, kteří mi je upravili pro rapida. Po tisíci kilometrech se to rozsypalo znovu a já udělal to samé ještě jednou, tentokrát s díly na hyundai. Pak už jsem byl vyřízený a řekl si, že do třetice zkusím raději originál.

Jste automechanik?
Mám dopravní průmyslovku a nyní studuju na univerzitě historii. Ale nouze a návod k obsluze mě naučily poradit si v každé situaci. Zjistil jsem, že nejdůležitější je snažit se pořád jet, ono i porouchané auto zvládne překvapivé věci. V Andách šlo o to, nezůstat viset někde v pěti tisících nad mořem, abych tam v noci nezmrzl.

Spíte v autě?
Spím na střeše auta v rozkládacím stanu. Je to skvělá obrana proti havěti. Ale topení tam nemám.

Jak překonáváte krize, když se vám nechce, ale musíte jet dál?
Mám navyklý režim: vyjet s rozbřeskem a za soumraku zastavit, ať už kvůli zvířatům, nebo kvůli neosvětleným autům, což je ve světě překvapivě běžná záležitost. A v Austrálii, kde jsem kvůli obrovským vzdálenostem občas musel řídit i po setmění, jsem si vždycky počkal na silniční vlak – to je tahač se čtyřmi návěsy – a pověsil jsem se za něj. Tohle dlouhatánské monstrum má přední kapotu „obrněnou“ ocelovým rámem, takže vyčistilo silnici přede mnou od klokanů i krav a mně nic nehrozilo.

Asi český výškový rekord ve výměně kola, 4800 m nad mořem

Český výškový rekord ve výměně kola...

Pohled z tropů: takhle se brodil Ivan Monev s rapidem v australské divočině.

Jak řešíte samotu?
Sice jedu sám, ale neustále jsem s někým v kontaktu. Už proto, že cestuju bez navigace. Myslel jsem, že se z toho zblázním, když mi hned zkraje cesty odpadl parťák, ale vlastně tím ani moc netrpím.

Expedice v číslech

  • Škoda Rapid: rok výroby 1989, celkem najeto 70 600 km
  • Kilometry (po dvou třetinách cesty): po zemi 41 500 / po moři 29 100 km
  • Počet států: dosud 28, dalších 22 v plánu
  • Benzin: průměrná spotřeba 8 litrů na 100 km / nejdražší litr v Česku a v Turecku: přes 30 Kč / nejlevnější litr v Turkmenistánu: 4,50 Kč
  • Nejvýš: 5 200 m n. m. v Chile
  • Nejníže: 0 m n. m. na pobřeží Pacifiku
  • Nejvyšší oprava (výměna kola): 4 800 m n. m. v Argentině
  • Počet oprav: nepočítaně
  • Další škody: žádné přejeté zvíře, sám jednou lehce pokousán psem v Peru

Proč jste zůstal sám? Nepohodli jste se?
Původně to byl vlastně takový pivní hec, ale parťák to asi nebral úplně vážně. Na rozdíl ode mě. Naštěstí jsme na to přišli docela brzo. A já se rozhodl, že budu držet prapor, dokud nedostanu toho rapida zpátky do Prahy.

V čem je výhodné cestovat sám?
Můžu brát stopařky.

A berete je?
Občas ano. Pocvičím se v cizí řeči a cesta lépe ubíhá.

Co vám běhá hlavou, když jste někde daleko ve světě sám?
Hlavně to celé přežít. Takhle mě třeba v Andách napadlo během šíleně studené noci, že bych to auto zapálil, abych tam nezmrzl. Naštěstí jsem si to hned rozmyslel.

Co vaříte?
Vezu si pánvičku, občas na ni hodím vajíčka, občas nějaké maso. Jinak kromě vody v motoru toho moc neuvařím.

Staré škodovky bývaly „vařením motoru“ proslulé.
No, občas jsem musel i v australských tropech pustit topení. Ale opravdu jsem vařil vodu v motoru za celou cestu zatím jen dvakrát, a to jen vinou vypadlého kabelu z čidla teploty na rozbitých cestách.

Průjezd po silnici 1. třídy v Mongolsku...

Nejvyšší kopeček obou Amerik

Kata Tjuta, Austrálie

Čeho se na cestách bojíte?
Možná zlých lidí. Je strašně těžké rozpoznat je předem. Občas mi poradí místní policie. V Chile mě jednou patrola hlídala až do rána, aby se ujistila, že z jejich regionu odjedu v pořádku.

Vydělal jste si něco na cestách?
Pracuju doma v Česku, cestuju díky úsporám a příspěvkům sponzorů. Ale pokud se ptáte na rozpočet mojí cesty kolem světa, přesné číslo v tuto chvíli neznám. Určitě to půjde do statisíců, ale jsem teprve za půlkou. Nemám velké náklady, neplatím za bydlení, benzin je skoro všude ve světě levnější než u nás, i za jídlo dám míň než v Praze. Spousta lidí mi nezištně pomohla, nejvíc asi v Austrálii, Chile a Argentině. Paradoxně nejdražší byla „pohostinnost“ jednoho Čecha, který mi naopak maximálně zištně pomáhal na Novém Zélandu.

Kolik jste potkal na cestě rapidů?
Jen jednoho – a ještě to bylo na skoro nejvzdálenějším místě celé cesty, v Adelaide na jihu Austrálie. Jeho majitel studoval v Anglii a zamiloval se do škodovek – za socialismu se jich tam vyvážely desetitisíce. A tenhle chlapík si svého rapida s volantem napravo odvezl až do Austrálie, kde se jezdí taky vlevo.

Proč jste si vlastně zvolil škodovku vy?
Protože se považuju za Čechoslováka. Ve světě jsme pořád vnímáni jako Čechoslováci, Česko nikomu nic neříká. Nepřenesl bych přes srdce, kdybych měl jezdit dejme tomu německým autem.

Narážíte na expedice žlutých trabantů? Třeba byste mohl rapida přebarvit a vyrazit s nimi.
Vyměnili jsme si pár e-mailů. Ptali se na moje australské zkušenosti před jejich cestou do Oceánie, neboť já tam byl dřív. Ale oni jsou spíš showmani, zato já jsem introvert, takže nevím, jak by to dopadlo.

Kam se těšíte víc, do světa, nebo domů?
Jednoznačně domů. Nejlepší místo na světě je Česká republika a Praha je nejkrásnější město pro život. Škoda, že si to tak málo uvědomujeme.

Tak proč jste se vydal na takovou anabázi?
Když už jsem se rozhodl, tak to musím dojet. Je to otázka cti, jakkoli to sám považuju za šílenství.

Ivan Monev (44)

Rodilý Pražan s dopravní průmyslovkou nyní studuje historii, živí se obchodem, a když je potřeba, pracuje – za vydatné pomoci kolegů v Česku – i na své cestě kolem světa (www.skodoukolemsveta.cz).

Čím si připomínáte domov?
Hledám v zahraničí české stopy, to mě velmi zajímá i s ohledem na moje studium historie. Jedním z mých cílů byl třeba Harbour Bridge v Sydney, drží totiž pohromadě díky vítkovickým nýtům.

Máte teď ještě nějaký nesplněný cestovní sen?
Pro mě je celá ta cesta jako sen, vždyť já byl do svých čtyřiceti let maximálně na krátké dovolené. Teď už chci jen dojet s tím rapidem živ a zdráv domů. To je momentálně můj největší sen.

Trasa cesty Ivana Moneva, který jede ve škodovce kolem světa.

Autor:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...