Hřebeny Dolomit na skialpech. Tip pro milovníky svobody a adrenalinu

Skalní věže Dolomit se majestátně tyčí okolo. Brzy ráno si slunce pohrává jen s vrcholy, které mají okolo tří tisíc metrů. Zmrzlý sníh a tulení pásy pod skluznicí lyží vydávají při každém kroku jemný zvuk. Jinak je ticho. Hluk lyžařských středisek zůstal daleko v údolí.

Národní park Fanes-Sennes-Prags v Jižním Tyrolsku se rozprostírá v centru Dolomit. Cestou k němu leží známé lyžařské středisko Kronplatz. Jeho svahy patří mezi lyžaři k nejoceňovanějším (více o středisku zde).

Stále více lidí ale hledá alternativu k přelidněným sjezdovkám a tvrdému turistickému průmyslu. Pro skialpinisty začíná tato alternativa o pár kilometrů dál, za obcí San Vigilio, kde úzká silnice začíná stoupat hlubokým údolím k chatě Pederü.

Na velkém parkovišti u chaty Pederü je dobré nechat auto. Dál můžete pokračovat buď na lyžích, nebo využít roleb, které sjíždějí dolů z horských chat. Východiskem pro skialpinistické túry je několik horských chat ve výšce dvou tisíc metrů, oblíbená je především Refugio Fanes (2 060 m n.m.).

Túra na Monte Castello

Tip na dovolenou

Pestrá nabídky zájezdů do Dolomit na dovolena.iDNES.cz.

Vyrazit můžete například k Monte Castello (2 760 m). Stoupání na skialpových lyžích je podobné chůzi. Takzvaný tulení pás pod skluznicí drží a lyže většinou nepodkluzuje. Čím je svah příkřejší, tím více je potřeba opřít se do lyže, aby držela na podkladu. Pomáhá k tomu i speciální vázání, které umožňuje podložit patu a lépe se vyrovnat se sklonem svahu.

Chata Refugio Fanes

Chata Refugio Fanes (2060 m)

Východiskem pro skialpové túry bývá chata Refugio Fanes ve výšce 2 060 metrů. Nejlevněji vyjde ubytování na desetilůžkových pokojích, v lednu za 18 eur za noc, v únoru a březnu za 21 eur (více o cenách zde) Na chatě je otevřená restaurace, v této sezoně se s jedním z číšníků domluvíte i česky. Upozornění: mobilní telefony jsou zde bez signálu.

Cesta vede většinou nad hranicí lesa, jen v nejnižších částech skialpinisté procházejí nebo projíždějí mezi stromy. Není navíc nijak jednotvárná. I když je většinou nutné stoupat, nechybí ani rovnější úseky či sjezdy.

U sjezdů je třeba se rozhodnout, zda sundat pásy nebo je na skluznicích ponechat. Na krátké sjezdy většinou zůstávají. Lyže nemá takový skluz, cesta dolů je pomalá a pás má občas tendenci se zadrhnout. Vzhledem k volné patě může takové zadrhnutí lehce vést k pádu.

Na delší sjezd putují pásy do batohu a vázání se přepne tak, aby drželo patu skialpinistického přezkáče. Nejnovější skialpinistické lyže mají takové parametry, že si lyžař jízdu užije. Při srovnání se sjezdovými lyžemi není téměř znatelný rozdíl. 

Bezpečnostní výbava

Všechny túry v parku vedou vysokohorským terénem, proto je třeba sledovat předpověď počasí včetně toho, jaké je lavinová situace. I když je příznivá, patří mezi základní vybavení lopatka, sonda a lavinový vyhledavač. Pro začátečníky je lepší domluvit se zkušeným vůdcem.

Vrchol Monte Castello tvoří výrazná skalní věž. Zpod ní je dobře vidět na horská údolí a hřebeny, kde za I. světové války vedla bojová linie. Na pozůstatky bojů je možné narazit na řadě míst Dolomit.

Na Monte Castello je k dispozici i bivak. Poslouží pro případné přespání, ale i k převlečení na nadcházející cestu dolů. Sjezd je odměnou za vyšlapaných 800 výškových metrů. Stojí za to, i když svah není zasypán čerstvým prašanem.

Túra na Monte Castello je jen jednou z možností, kam v parku Fanes-Sennes-Prags vyrazit na skialpech. Kdo se chce dostat do 
3 000 metrů, může si vybrat třeba Cima Dieci (Zehnerkopf) ve výšce 3 026 metrů. Na lyžích se dostane opět až těsně pod vrchol, na samotnou špičku pak vede krátká ferrata.

Možných cest je v parku mnohem více. Ne náhodou se zde na jaře pořádají skialpinistické závody.

Park Fanes-Sennes-Prags