Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Skanzen v Kouřimi

  11:57aktualizováno  11:57
Na svatého Řehoře, hloupý sedlák neoře. Tak hovoří lidové rčení o řehořském svátku připadajícím na 12. února. Už tuto sobotu si ho budou moci netradičním způsobem připomenout návštěvníci skanzenu lidových staveb v Kouřimi na Kolínsku. Pracovníci kolínského regionálního muzea je nebudou nabádat, aby se s blížícím se jarem začali starat o své záhonky nebo políčka, ale chtějí lidem ukázat jednu téměř zapomenutou tradici, kterou neobnovil snad žádný jiný skanzen u nás. Tou tradicí jsou řehořské obchůzky.

Takzvaných obchůzek si naši předkové užívali během roku hned několik. Některé z nich, jako třeba prosincové návštěvy Mikuláše, čerta a anděla, Tří králů nebo únorový masopust, zná asi každý. Jiné se začaly znovu objevovat až v posledních letech, a to hlavně díky národopisným muzeím a skanzenům. To je případ obchůzek Barborek, Perucht, Lucek nebo klovcových bab, jež bývají spojeny s adventem.

A co řehořské obchůzky? Ty se obvykle konaly v polovině března, někdy i později za teplejšího počasí a děti při nich obcházely venkovské chalupy a koledovaly o něco na zub nebo o nějaký ten peníz pro své chudé učitele. Svatý Řehoř je totiž mimo jiné také patronem žáků a škol.

Koledníci s muzikanty

Malí koledníci se převlékli do košil a kabátů s výložkami, vyzbrojili se dřevěnými meči, oblékli si červenobílé šerpy a na hlavu posadili papírové čepice a sešikovali se do takzvaného řehořského vojska. V každé chalupě pak všichni, od vojína až po kaprála, zazpívali kdysi známou píseň Na sv. Řehoře památka se činí a odříkali nějakou humornou koledu. "Za to pak dostali většinou hrách, čočku nebo jablka," říká etnograf kolínského muzea Dalibor Hobl. Člověka tak musí zákonitě napadnout spojitost s dneškem, kdy kantořina také patří mezi mizerně placená povolání.

V Kouřimi se budou řehořské obchůzky konat vždy v jedenáct, ve třináct hodin a v půl třetí. Po jednotlivých chalupách děti doprovodí skupina muzikantů, takže zábavy a smíchu bude určitě hodně. V průvodu půjdou také družičky, které koledu ukládaly do košíků, další postavou pak bude sám biskup sv. Řehoř, který nebude koledovat, ale pouze důstojně dohlížet na průběh obchůzek.

Zajímavé přitom je, že řehořské obchůzky patří mezi tradice, které se objevily už ve středověku a zanikly v předminulém století. Odborníci si tak o nich mohou udělat obrázek jen z literatury a starých textů. "Nemají žádného pamětníka. Proto jsme si vybrali řehořské obchůzky, jak jsou popsány z roku 1890 z pražského Braníku," vysvětluje Dalibor Hobl.

Velikonoce

To však nebude všechno. Velikonoce se přeci kvapem blíží a s nimi nejen pletení pomlázek, ale hlavně barvení a malování vajíček. Každý, kdo se o zdobení kraslic zajímá, bude mít v Kouřimi jedinečnou příležitost vidět na vlastní oči práci zkušených maléreček. V každé chalupě budou malérečky předvádět různé techniky - voskovou batiku, zdobení plastickým voskem, malování, polepování kraslic slámou, obšívání krajkou, vyškrabování, drátování...

Když se budete dobře dívat na šikovné ruce maléreček, možná že o Velikonocích překvapíte nějakým opravdu originálním vajíčkem. A koho snad v sobotu budou z procházení se po areálu skanzenu bolet nohy, pro toho bude jako vždy otevřena hospoda Na Hrázce s občerstvením.

Řehořské obchůzky nebudou jedinou akcí, kterou skanzen na jaře pořádá. Od 23. března budou následovat tři soboty, během nichž se tady bude vynášet smrtka, plést pomlázky, péct pravé velikonoční pečivo a chodit s řehtačkami a klapačkami. Jestli Muzeum lidových staveb v Kouřimi za něco vděčí své popularitě a tisícům návštěvníků, pak jsou to právě národopisné akce, kterých letos pořádá čtrnáct.

Kromě nich se zde objeví také řada výstav, které mají spojitost s lidovou kulturou. Kouřimský skanzen letos oslaví třicet let od postavení první chalupy v roce 1972. Čtyři roky na to přivítal své první návštěvníky. Těch jen loni přijelo do malebného světa staročeské vesnice 33 tisíc.

Další národopisné akce ve skanzenu v Kouřimi:

23. března- Smrt neseme ze vsi

24. března - Na Květnou neděli

30.-31. března - Před pomlázkou
* zdobení kraslic, pletení pomlázek, pečení velikonočního pečiva, vynášení smrti, honění Jidáše, pomlázka a spousta dalších zvyků

18. května - Letnicový jarmark
* tradiční trh pořádaný na letnicové svátky s hudbou divadlem a folklorními soubory

15. června - Knedlíková sobota
* vaření knedlíků na více i méně známé způsoby

31. srpna - 1. září - Není řemeslníka nad...
* ukázky starých venkovských řemesel

KAM SE JEŠTĚ PODÍVAT

Muzeum Kouřimska

Městečko Kouřim, to není jen Muzeum lidových staveb. Cestou do skanzenu se návštěvníci mohou zastavit i ve zdejší radnici pocházející ze 14. století, v níž sídlí Muzeum Kouřimska.

Budova radnice prošla mnoha přestavbami, dodnes však není prozkoumáno její podzemí. Ve sklepích vyúsťují tajmné a záhadné chodby, které kdysi propojovaly mešťanské domy na náměstí. Stálé expozice návštěvníky seznámí s dějinami Kouřimska od pravěku přes slovanské osídlení až ke středověku, kdy Kouřim patřila mezi významná sídla království.

Nejnovější expozici, venovanou pravěku regionu, vytvořili pracovníci muzea poněkud netradičně. Vtahují návštěvníka do děje, pozvou ho k posezení v chýši nefalšovaného Kelta. Dětem umožní zahrát si na archeology, poznat vrstvení zeminy, vykopak a podle pracovních listů časově zařadit nalezený předmět - kopie mincí či skutečné střepy.

V muzeu probíhají i výstavy zaměřené na současné výtvarné umění. Muzeum je přístupné od 9 do 16 hodin, vstupné činí symbolických 10 korun.

Kouřimský skazen

Autor:




Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.