Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Skandinávský slalom mezi ostrovy

aktualizováno 
Postarší žena nahazuje přes zábradlí háček do vody, kde se zrcadlí narůžovělá budova parlamentu. Dělá to jako každý, kdo si chce ve Stockholmu vyzkoušet své rybářské štěstí: na kamenném nábřeží (nebo na břehu některého z místních ostrovů) rozloží své nádobíčko, hodí udičku a pak už jen čeká, zda něco zabere. Chladným březnovým vzduchem, který je čerstvý jako vzduch ze samého počátku času, prolétávají sluneční paprsky a neškodně se odrážejí od vodní hladiny - zdá se, že po nich nezůstává ani stopa tepla. Dlouhé čekání na ryby není nic příjemného - není divu, že rybářů na břehu nepostává mnoho.
Vody zálivů a průlivů mezi čtrnácti stockholmskými ostrovy jsou nyní, na počátku jara, ještě prázdné. Stovky lodí, loděk a lodiček kotví u mol Östermalmu, Djurgardenu či Skeppsholmu a čekají na svůj čas: na rašící duben a rozkvétající květen, na léto či na slunný podzim. O to jasněji se v lesknoucí hladině odrážejí siluety a tváře města: jeho Stadshuset, temně rudá radnice s vysokou věží, hnědavý masiv královského paláce nebo zdobné fasády bílých a rudých secesních domů, které zvědavě nakukují přes nábřeží do vody. Z břehu je vidět hodně, ale nic nenahradí projížďku lodí mezi stockholmskými ostrovy. Ta může začít v zálivu Nybrovik, na molu ostrova Kungsholm či v některém z přívozů okolo mostu Slussen: odtud vyjíždějí lodě na protější ostrov Djurgarden s jeho Skansenem a s pietně uchovávanou troskou majestátní válečné lodi Vasa. Ne vše je vidět ve vodě nebo z vody. Cestou do starého Stockholmu musí návštěvník vstoupit do labyrintu uliček na ostrově Gamla Stan. Právě na něm město před více než 750 lety vzniklo a právě tam zůstává nejvíce památek na minulost i nejvíce barvitých zákoutí. Ozdobné fasády domů jsou dnes pýchou náměstí Stortorget, odkud deště už dávno smyly krev osmdesáti šlechticů, popravených zde sto let před Bílou horou za vzpouru proti dánské nadvládě. V nedaleké katedrále Storkyrkan se svatý Jiří chystá už pět století k setnutí ostnaté dračí hlavy. Přilehlý královský palác už neobývá žádný král, a tak ho o víkendech kromě turistů oživuje jen pravidelné střídání stráží. Obří budova pro švédské vládce zvěčňuje aspoň památku na královnu Kristinu, u níž se Jan Ámos Komenský snažil zachránit samostatnost a náboženskou svobodu Čechů, a také na dva muže, kteří tu skončili svou životní dráhu: na filozofa René Descarta a na vojáka francouzské revoluce, nepřítele králů Jeana Baptistu Bernadotta, který tu dožil jako švédský panovník. Klikaté a srázné uličky Gamla Stanu, jako Prästgatan, Västerlanggatan či Stora Nygatan, lákají aspoň svými obchůdky a drobnými restauracemi. Jejich starobylá patina ostře kontrastuje s moderními nákupními třídami Vasagatan nebo Drotninggatan, které začínají hned naproti Gamla Stanu, v Norrmalmu. Ostrov se starým jádrem města obklopují drobné satelity. Ostrov Skeppsholmen je známý rozsáhlými muzei starého i moderního umění. Jen majestátní bílý trojstěžník u jeho břehů připomíná, že původně to nebyl ostrov muzeí, ale ostrov lodí, po nichž dostal jméno. Helgeandsholmen se pyšní budovou parlamentu a ve vznosném chrámu na ostrůvku Riddarsholmen zase odpočívají ostatky řady švédských králů. Náměstí před kostelem mrtvých panovníků nese paradoxně jméno jarla Birgera, "tvůrce" králů, nekorunovaného vládce země a zakladatele Stockholmu, který padl s ruským velkoknížetem Alexandrem Něvským roku 1240. Jarlovi vzdává "jeho" Stockholm poklonu ještě u Stadshusetu, který se tyčí jen kousek přes vodu, naproti Riddarsholmu. U zdí cihlové budovy, známé díky každoročnímu ceremoniálu udělování Nobelových cen, se blyští jarlův zlacený náhrobek. Dokud paprsky zpříma dopadají na město a nekloužou po vodní hladině do stínu, soupeří zlatý lesk náhrobku se stříbřitým leskem vody. S přicházejícím večerem však zlato zmatní a obrysy města začnou temnět. Blýská se už jen rýha ve vodě, kterou po sobě zanechává poslední přívoz na Djurgarden.

michal.mocek@mfdnes.cz



Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Bulharské UFO. Na chloubu komunistů přispěly i děti ze školky

V mlze vypadá celý památník snad ještě pompézněji.

Památník Buzludža vlastně stavělo celé Bulharsko. Měla to být velká sláva a také byla. Avšak dlouho nevydržel. Po...

Najdete na iDNES.cz