Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Skalní hrady Jeseníků pro nejskalnější tuláky

aktualizováno 
Zříceniny čtyř skalních hradů můžete objevovat v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Pokud byste je náhodou nenašli, nevadí - určitě vás nadchne majestátní a liduprázdná horská krajina, kam v tuto roční dobu zavítají jen ti "nejskalnější" tuláci.

Jeseníky - V osadě Bílý Potok | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapku

O skalních hradech v Jeseníkách ví opravdu jen málokdo. Není ani divu – turistické značky se jim totiž většinou vyhýbají. Tyto památky dávných dob nejsou přitažlivé ani tak svými skromnými zbytky jako spíše překrásnou a liduprázdnou krajinou kolem.

V zajetí hor, lesů a skal

Jesenické skalní hrádky leží v severovýchodní části Hrubého Jeseníku, která nese odborný název Medvědská hornatina. Je to kompletně zalesněná horská oblast mezi Rejvízem, Vrbnem pod Pradědem a Videlským sedlem s nejvyšší kótou Medvědí vrch (1216 m). Na rozsáhlé ploše mnoha desítek kilometrů čtverečních prakticky nikdo nežije, nevede tudy ani mnoho turistických tras. Krajinu nejvíce charakterizují zalesněné kopce a hřebeny, z nichž vyčuhují četné skály.

Právě monumentální skaliska se v dávných dobách středověku stala místem pro výstavbu malých strážních hrádků. Sloužily na ochranu jižní hranice vratislavského biskupství a mají vesměs podobný osud – zanikly již velmi dávno během 14. století a do dnešních dob se z nich mnoho nedochovalo. Pravděpodobně i z toho důvodu, že většina staveb měla dřevěnou konstrukci, tak jak to bývalo u skalních hradů zvykem.

Jeseníky

Údolí Bílého Potoka v podzimních barvách

Po žebříku na Veisenštejn

Východiskem k hledání jesenických skalních hradů je osada Bílý Potok, která leží uprostřed lesů v překrásném údolí Střední Opavy, asi 4 km západně od Vrbna pod Pradědem. Z mapy vyčtete, že hrad Veisenštejn (nebo taky Pustý zámek) se nachází zhruba 1,5 km proti toku Bílého potoka. Přestože údolím turistické značky nevedou a Veisenštejn není označen žádnou směrovkou ani tabulkou, není problém ho najít. Orientačním bodem je výrazná skála vyčuhující napravo z lesa přímo nad potokem.

Přebrodíte-li pod ní potok a vydáte se vzhůru, sotva znatelný chodníček vás dovede až ke skalisku, které je proraženo hlubokým příkopem, přes který kdysi patrně vedl dřevěný mostek. Před lety tady bývala cedulka s historií a původní podobou zříceniny, dnes si bohužel musíte všechno domýšlet anebo předem nastudovat z odborné literatury o hradech. Zdolat vrchol hradní skály se základy zdiva vám pomůže malý železný žebřík.

Jeseníky

Skalisko s hradem Veisenštejn

Unikátní dvojhradí

Asi 400-500 m nahoře ve svahu, rovněž na výrazné skále, se nacházejí skromné zbytky dalšího hradu Rabenštejna. Jeho název je údajně smyšlený, protože se vůbec nevyskytuje v historických pramenech.

Vysvětlením je fakt, že sloužil za opevněnou pozorovatelnu níže ležícímu Veisenštejnu, který měl funkci celní stanice. Oba hrady tedy tvořily jakési dvojhradí, v českých zemích poměrně unikátní. Bohužel zbytky jsou opět velmi skromné a ani spojovací cesta mezi oběma objekty už neexistuje.

Chcete-li tedy pokračovat od Veisenštejna k výše ležícímu Rabenštejnu, nezbývá než vzít zavděk náročným lesním terénem ve strmém svahu přes houští a vývraty. Okolní příroda však utrpení bohatě vynahradí – pozornost poutají zejména bizarní skály, kterých je v okolí jako naseto. Pod jednou je i krásný převis upravený jako tábořiště.

Jeseníky

Skromné zbytky hradu Rabenštejn


Zbytky samotného hradu jsou opět velmi skromné – dochovaly se základy věžovité stavby na vrcholku skály. Žebřík na ni ovšem nevede, je třeba oprášit základy horolezecké techniky.

Vyhlídky z Medvědího vrchu a Orlíku

Těsně nad Rabenštejnem se vine lesní asfaltová cesta, po níž vede zelená značka a zároveň cyklotrasa, kterou lze použít jako mnohem pohodlnější přístupovou cestu. Označení zříceniny ovšem i z této „pohodlnější“ strany chybí.

Spíše než pro přístup ke skalním hrádkům bývá traverzová lesní cesta používána jako nástupní trasa do centrálních partií Medvědské hornatiny. S přibývajícími výškovými metry se z ní otevírají úžasné pohledy do hlubin údolí Bílého potoka a pásma Jeseníků s dominujícím Pradědem.

Skvělý rozhled nabízí rovněž vrchol nejvyššího Medvědího vrchu (1216 m), jenž se tyčí přímo nad lesní cestou. Značky ovšem na něj žádné nevedou. Nebojíte-li se cesty lesním terénem, můžete Medvědí vrch zdolat od Solné chaty, v opačném případě oklikou po lesních cestách a zřetelně vyšlapaném hřebenovém chodníčku.

Jeseníky

Praděd (1491 m) od Solné chaty pod Medvědím vrchem

Z Medvědího vrchu je jako na dlani vidět masív Orlíku (1204 m), který patří  k nejznámějším vrcholům v této části Jeseníků. Není rovněž turisticky zpřístupněn, s Medvědím vrchem je však spojen zřetelnou stezkou. Krásné krajinné scenérie mezi oběma kopci ruší pouze uschlé a z velké části již vykácené lesy.

Na výběr Quinburk či Koberštejn

Na nejvyšších bodech Medvědské hornatiny si můžete zvolit další ze dvou zbývajících skalních hradů. Na severovýchodním úbočí Medvědího vrchu stával na Sokolí skále hrad s neobvyklým názvem Quinburk, který střežil obchodní cestu údolím Černé Opavy mezi Rejvízem a Vrbnem. Jeho zbytky jsou tak jako u předchozích hradních objektů velmi skromné, krajinné scenérie v okolí ovšem úžasné a vyhlídka skvělá. Značka sem žádná nevede, je třeba jít terénem a řídit se zkušenostmi či intuicí.

Jeseníky

Hrad Koberštejn – torzo věžovité stavby

Naproti tomu Koberštejn severovýchodně od Orlíku patří do kategorie turisticky zpřístupněných hradních zřícenin. Značky k němu vedou od Rejvízu, nově i od lovecké Opavské chaty. Z vrcholu Orlíku k němu lze rovněž přijít po neznačených pěšinách a lesních cestách.

I Koberštejn můžeme zařadit do kategorie skalních hradů, na jednom ze skalních pilířů se zachovalo 9 m vysoké torzo věžovité stavby. Spíše než hradními zbytky však Koberštejn upoutá překrásnou vyhlídkou na okolní lesy a kopce. Je však zapotřebí absolvovat poněkud odvážnější výstup na skálu, který se dnes realizuje po čtyřech vzdušně ukotvených smrkových kmenech.

Může se hodit

 

JeseníkyJak se tam dostat
Jako východisko do popisované oblasti může posloužit buď  Vrbno pod Pradědem anebo Rejvíz, spojení hromadnou dopravou je v obou případech zdlouhavé a komplikované.

Vlakem se dostanete do Vrbna lokálkou z Milotic nad Opavou na trati Olomouc – Opava. Autobusem z Bruntálu, Jeseníku, Krnova nebo Olomouce. Do Rejvízu jezdí autobusy z Jeseníku. 

Nejrychlejší cesta autem vede pro většinu českých motoristů přes Olomouc a Bruntál do Vrbna pod Pradědem.  

Výhodným nástupním místem do nitra hor je osada Bílý Potok, kde lze zaparkovat. Staví tu také dálkové autobusy linky Přerov – Olomouc – Jeseník.

 

JeseníkyMapy
1 : 50 000 KČT č. 55 – Hrubý Jeseník

 


Užitečné weby
 

Jesenické skalní hrady na netu

JeseníkyJesenické skalní hrady - bylo bývalo...


Veisenštejn
– založil jej patrně na přelomu 13. a 14. století opavský kníže. Sloužil jako celní hrádek na hranici vratislavského biskupství a Moravy. Zanikl pravděpodobně po připojení vratislavského biskupství k českému soustátí za Karla IV.

Rabenštejn – tvořil opevněnou pozorovatelnu celnímu hrádku Veisenštejnu a sdílel jeho osudy.

Quinburk – založen na přelomu 13. a 14. století při jižní hranici vratislavského biskupství. Opuštěn byl již ve 14. století, patrně ze stejného důvodu jako Veisenštejn (viz výše).


Koberštejn – v písemných zprávách je uváděn poprvé v roce 1687 a to již jako pustý. Keramické střepy datují jeho počátek do přelomu 13. a 14. století. Měl asi podobnou funkci a osudy jako výše uvedené zříceniny.


MARTIN JANOŠKA

Autor:




Nejčtenější

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Další z rubriky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.