Skalní hrady Jeseníků pro nejskalnější tuláky

aktualizováno 
Zříceniny čtyř skalních hradů můžete objevovat v severovýchodní části Hrubého Jeseníku. Pokud byste je náhodou nenašli, nevadí - určitě vás nadchne majestátní a liduprázdná horská krajina, kam v tuto roční dobu zavítají jen ti "nejskalnější" tuláci.

Jeseníky - V osadě Bílý Potok | foto: Martin JanoškaiDNES.cz



Klikněte na mapku

O skalních hradech v Jeseníkách ví opravdu jen málokdo. Není ani divu – turistické značky se jim totiž většinou vyhýbají. Tyto památky dávných dob nejsou přitažlivé ani tak svými skromnými zbytky jako spíše překrásnou a liduprázdnou krajinou kolem.

V zajetí hor, lesů a skal

Jesenické skalní hrádky leží v severovýchodní části Hrubého Jeseníku, která nese odborný název Medvědská hornatina. Je to kompletně zalesněná horská oblast mezi Rejvízem, Vrbnem pod Pradědem a Videlským sedlem s nejvyšší kótou Medvědí vrch (1216 m). Na rozsáhlé ploše mnoha desítek kilometrů čtverečních prakticky nikdo nežije, nevede tudy ani mnoho turistických tras. Krajinu nejvíce charakterizují zalesněné kopce a hřebeny, z nichž vyčuhují četné skály.

Právě monumentální skaliska se v dávných dobách středověku stala místem pro výstavbu malých strážních hrádků. Sloužily na ochranu jižní hranice vratislavského biskupství a mají vesměs podobný osud – zanikly již velmi dávno během 14. století a do dnešních dob se z nich mnoho nedochovalo. Pravděpodobně i z toho důvodu, že většina staveb měla dřevěnou konstrukci, tak jak to bývalo u skalních hradů zvykem.

Jeseníky

Údolí Bílého Potoka v podzimních barvách

Po žebříku na Veisenštejn

Východiskem k hledání jesenických skalních hradů je osada Bílý Potok, která leží uprostřed lesů v překrásném údolí Střední Opavy, asi 4 km západně od Vrbna pod Pradědem. Z mapy vyčtete, že hrad Veisenštejn (nebo taky Pustý zámek) se nachází zhruba 1,5 km proti toku Bílého potoka. Přestože údolím turistické značky nevedou a Veisenštejn není označen žádnou směrovkou ani tabulkou, není problém ho najít. Orientačním bodem je výrazná skála vyčuhující napravo z lesa přímo nad potokem.

Přebrodíte-li pod ní potok a vydáte se vzhůru, sotva znatelný chodníček vás dovede až ke skalisku, které je proraženo hlubokým příkopem, přes který kdysi patrně vedl dřevěný mostek. Před lety tady bývala cedulka s historií a původní podobou zříceniny, dnes si bohužel musíte všechno domýšlet anebo předem nastudovat z odborné literatury o hradech. Zdolat vrchol hradní skály se základy zdiva vám pomůže malý železný žebřík.

Jeseníky

Skalisko s hradem Veisenštejn

Unikátní dvojhradí

Asi 400-500 m nahoře ve svahu, rovněž na výrazné skále, se nacházejí skromné zbytky dalšího hradu Rabenštejna. Jeho název je údajně smyšlený, protože se vůbec nevyskytuje v historických pramenech.

Vysvětlením je fakt, že sloužil za opevněnou pozorovatelnu níže ležícímu Veisenštejnu, který měl funkci celní stanice. Oba hrady tedy tvořily jakési dvojhradí, v českých zemích poměrně unikátní. Bohužel zbytky jsou opět velmi skromné a ani spojovací cesta mezi oběma objekty už neexistuje.

Chcete-li tedy pokračovat od Veisenštejna k výše ležícímu Rabenštejnu, nezbývá než vzít zavděk náročným lesním terénem ve strmém svahu přes houští a vývraty. Okolní příroda však utrpení bohatě vynahradí – pozornost poutají zejména bizarní skály, kterých je v okolí jako naseto. Pod jednou je i krásný převis upravený jako tábořiště.

Jeseníky

Skromné zbytky hradu Rabenštejn


Zbytky samotného hradu jsou opět velmi skromné – dochovaly se základy věžovité stavby na vrcholku skály. Žebřík na ni ovšem nevede, je třeba oprášit základy horolezecké techniky.

Vyhlídky z Medvědího vrchu a Orlíku

Těsně nad Rabenštejnem se vine lesní asfaltová cesta, po níž vede zelená značka a zároveň cyklotrasa, kterou lze použít jako mnohem pohodlnější přístupovou cestu. Označení zříceniny ovšem i z této „pohodlnější“ strany chybí.

Spíše než pro přístup ke skalním hrádkům bývá traverzová lesní cesta používána jako nástupní trasa do centrálních partií Medvědské hornatiny. S přibývajícími výškovými metry se z ní otevírají úžasné pohledy do hlubin údolí Bílého potoka a pásma Jeseníků s dominujícím Pradědem.

Skvělý rozhled nabízí rovněž vrchol nejvyššího Medvědího vrchu (1216 m), jenž se tyčí přímo nad lesní cestou. Značky ovšem na něj žádné nevedou. Nebojíte-li se cesty lesním terénem, můžete Medvědí vrch zdolat od Solné chaty, v opačném případě oklikou po lesních cestách a zřetelně vyšlapaném hřebenovém chodníčku.

Jeseníky

Praděd (1491 m) od Solné chaty pod Medvědím vrchem

Z Medvědího vrchu je jako na dlani vidět masív Orlíku (1204 m), který patří  k nejznámějším vrcholům v této části Jeseníků. Není rovněž turisticky zpřístupněn, s Medvědím vrchem je však spojen zřetelnou stezkou. Krásné krajinné scenérie mezi oběma kopci ruší pouze uschlé a z velké části již vykácené lesy.

Na výběr Quinburk či Koberštejn

Na nejvyšších bodech Medvědské hornatiny si můžete zvolit další ze dvou zbývajících skalních hradů. Na severovýchodním úbočí Medvědího vrchu stával na Sokolí skále hrad s neobvyklým názvem Quinburk, který střežil obchodní cestu údolím Černé Opavy mezi Rejvízem a Vrbnem. Jeho zbytky jsou tak jako u předchozích hradních objektů velmi skromné, krajinné scenérie v okolí ovšem úžasné a vyhlídka skvělá. Značka sem žádná nevede, je třeba jít terénem a řídit se zkušenostmi či intuicí.

Jeseníky

Hrad Koberštejn – torzo věžovité stavby

Naproti tomu Koberštejn severovýchodně od Orlíku patří do kategorie turisticky zpřístupněných hradních zřícenin. Značky k němu vedou od Rejvízu, nově i od lovecké Opavské chaty. Z vrcholu Orlíku k němu lze rovněž přijít po neznačených pěšinách a lesních cestách.

I Koberštejn můžeme zařadit do kategorie skalních hradů, na jednom ze skalních pilířů se zachovalo 9 m vysoké torzo věžovité stavby. Spíše než hradními zbytky však Koberštejn upoutá překrásnou vyhlídkou na okolní lesy a kopce. Je však zapotřebí absolvovat poněkud odvážnější výstup na skálu, který se dnes realizuje po čtyřech vzdušně ukotvených smrkových kmenech.

Může se hodit

 

JeseníkyJak se tam dostat
Jako východisko do popisované oblasti může posloužit buď  Vrbno pod Pradědem anebo Rejvíz, spojení hromadnou dopravou je v obou případech zdlouhavé a komplikované.

Vlakem se dostanete do Vrbna lokálkou z Milotic nad Opavou na trati Olomouc – Opava. Autobusem z Bruntálu, Jeseníku, Krnova nebo Olomouce. Do Rejvízu jezdí autobusy z Jeseníku. 

Nejrychlejší cesta autem vede pro většinu českých motoristů přes Olomouc a Bruntál do Vrbna pod Pradědem.  

Výhodným nástupním místem do nitra hor je osada Bílý Potok, kde lze zaparkovat. Staví tu také dálkové autobusy linky Přerov – Olomouc – Jeseník.

 

JeseníkyMapy
1 : 50 000 KČT č. 55 – Hrubý Jeseník

 


Užitečné weby
 

Jesenické skalní hrady na netu

JeseníkyJesenické skalní hrady - bylo bývalo...


Veisenštejn
– založil jej patrně na přelomu 13. a 14. století opavský kníže. Sloužil jako celní hrádek na hranici vratislavského biskupství a Moravy. Zanikl pravděpodobně po připojení vratislavského biskupství k českému soustátí za Karla IV.

Rabenštejn – tvořil opevněnou pozorovatelnu celnímu hrádku Veisenštejnu a sdílel jeho osudy.

Quinburk – založen na přelomu 13. a 14. století při jižní hranici vratislavského biskupství. Opuštěn byl již ve 14. století, patrně ze stejného důvodu jako Veisenštejn (viz výše).


Koberštejn – v písemných zprávách je uváděn poprvé v roce 1687 a to již jako pustý. Keramické střepy datují jeho počátek do přelomu 13. a 14. století. Měl asi podobnou funkci a osudy jako výše uvedené zříceniny.


MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Vodácká pohoda. Malebný úsek Sázavy pro ty, co milují klid

Připlouváme do Českého Šternberka

Náš dnešní tip na pohodový výlet po Sázavě je určený pro vodáky všech kategorií. Sázava patří mezi naše nejhezčí řeky a...

Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Nejvyšší kóta Devíti skal

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy...



Najdete na iDNES.cz