Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šest nových rozhleden v Česku, na které musíte vystoupat

aktualizováno 
V Česku stojí asi 300 rozhleden, každý rok přitom přibývají další. Některé ale stojí na špatných místech, jiné nevypadají hezky. Z posledních let byste měli vidět rozhlednu Na Císařském kameni, na Chlumu, na Sedle, Akátovou věž, U borovice a na Vartovně. A navíc přinášíme tipy na NEJ výhledy z rozhleden.

Nové rozhledny v Česku. Vlevo Na Císařském kameni, uprostřed rozhledna na Chlumu, vpravo rozhledna na Sedle. | foto: 3x Vladimír Pohorecký

Na Sedle u Albrechtic

ROZHLEDNA NA SEDLE. Dřevěná rozhledna v jižních Čechách byla postavena v roce 2010 a měří 31 metrů.

ROZHLEDNA NA SEDLE. Dřevěná rozhledna v jižních Čechách byla postavena v roce 2010 a měří 31 metrů.

Jakýmsi předvojem Šumavy je výrazný, 902 metrů vysoký zalesněný kopec Sedlo s rozhlednou. Tyčí se nad obcí Albrechtice ležící na jihovýchod od Sušice. Rozhledna je dřevěná a byla postavena koncem roku 2009. Měří 28 metrů, ochoz má ve výšce 24 metrů. Je z ní pěkný výhled na šumavské kopce, Pošumaví, Brdy a Písecké hory.

Docela dobrý přístup k věži je z Albrechtic od penzionu Pod Sedlem, kde je možné zaparkovat. Odtud je to k rozhledně po červené značce zhruba 1,5 kilometru s převýšením asi 140 metrů.

Na Sedle jsou také roztroušené pozůstatky keltského hradiště, které vzniklo po roce 600 před naším letopočtem.

Chlum u Horažďovic

ROZHLEDNA NA CHLUMU. Věž v jihozápadních Čechách z betonových cihel je vysoká 31 metrů a nabízí výhled na Šumavu.

ROZHLEDNA NA CHLUMU. Věž v jihozápadních Čechách z betonových cihel je vysoká 31 metrů a nabízí výhled na Šumavu.

V jihozápadních Čechách, deset kilometrů na sever od Horažďovic, leží obec Chanovice. Přímo nad ní se tyčí zalesněný vrch Chlum. Na jeho 608 metrů vysokém vrcholku byla v roce 2010 postavena rozhledna.

Věž, vystavěná z betonových cihel, má kovové schodiště. Je vysoká 31 metrů a zastřešený dřevěný vyhlídkový ochoz má ve výšce 25,5 metru. Nabízí krásný výhled především na Šumavu, která se před námi vypíná téměř v celé své délce. Spatříme také oblast Pošumaví, Písecké hory, Brdy a protáhlou Jistebnickou vrchovinu.

K věži je velmi snadný přístup. Auto můžete nechat v obci na malém parkovišti u zámku, odkud je to asi půl kilometru. Cestou z rozhledny se můžete stavit na chanovickém skanzenu a zámku.

Císařský kámen u Jablonce nad Nisou

NA CÍSAŘSKÉM KAMENI. Na vrch šestipatrové věže u Jablonce nad Nisou vede 97 schodů.

NA CÍSAŘSKÉM KAMENI. Na vrch šestipatrové věže u Jablonce nad Nisou vede 97 schodů.

Vrch Císařský kámen se zvedá nad osadou Milíře, asi pět kilometrů na západ od Jablonce nad Nisou. Na jeho zalesněném vrcholku, vysokém 637 metrů, byla postavena rozhledna. Z osady Milíře je to k ní po zelené značce zhruba kilometr.

Na vyhlídkový ochoz hezké šestipatrové dřevěné věže vede celkem 97 schodů. I když kopec není příliš vysoký, z vrcholu lze vidět Jizerské hory, Krkonoše, nahlédneme i do oblasti Českého ráje.

V roce 1779 vystoupil na tento kopec císař Josef II. Jeho návštěvu připomíná tabulka s německy psaným nápisem na velkém kameni. Proto také vznikl název Císařský kámen. Zdejší 20 metrů vysoká rozhledna byla otevřena 19. září 2009 u příležitosti 230. výročí této návštěvy.

Akátová věž na Výhonu nedaleko Brna

AKÁTOVÁ VĚŽ. Tahle rozhledna nedaleko Brna dostala název podle akátového dřeva, ze kterého je postavena.

Tahle rozhledna nedaleko Brna dostala název podle akátového dřeva, ze kterého je postavena.

Protáhlý holý vrch Výhon, který je nejvyšším bodem Dyjsko-svrateckého úvalu, se zvedá nad městečkem Židlochovice asi 15 kilometrů na jih od Brna. Na jeho nejvyšším bodě, v nadmořské výšce 355 metrů, stojí rozhledna zvaná Akátová věž. Z obce Blučina k ní můžeme vyjet po úzké asfaltové cestě autem.

Zajímavá válcová dřevěná věž, doplněná ocelovými konstrukcemi, dosahuje i s tyčí hromosvodu výšky 17,7 metru. Na vyhlídkovou plošinu vede 76 schodů. Rozhledna zde byla postavena v roce 2009 a dostala název Akátová věž podle akátového dřeva, které tvoří její konstrukci.

Z vyhlídkového ochozu spatříme Pavlovské vrchy, oblast Brněnska, Ždánický les a další oblasti.

U borovice u Roprachtic v Podkrkonoší

Rozhledny, z nichž toho moc neuvidíte

Některé rozhledny byly sice postavené na vhodném místě – na vrcholcích kopců a dříve poskytovaly docela slušný výhled. Dneska z nich toho mnoho neuvidíme, protože jsou z velké části přerostlé lesem. Mezi takové patří například rozhledna na kopci Děd nad Berounem, z níž je vidět pouze severním a severozápadním směrem, kde byl vykácen les.

Obdobným případem je i rozhledna na Neštětické hoře u Neveklova. Mezi další rozhledny stojící na špatném místě můžeme zařadit například jen čtyři metry vysokou věž na návrší Réna nad Ivančicemi. Z té je vidět pouze do Ivančic a nejbližšího okolí.

Pak jsou také v Česku docela nové rozhledny, které "vyrostly" na docela nevhodných místech. Je to například vyhlídková věž v odpočinkovém areálu u hradu Vrškamýk, který se nachází nad městečkem Kamýk nad Vltavou. Zdejší rozhledna byla postavena na svahu kopce a je z ní vidět pouze Kamýk nad Vltavou a okolí.

Ještě smutnějším příkladem je rozhledna Drahy u Velké nad Veličkou na jižní Moravě nedaleko slovenských hranic. Je sice docela vysoká, měří 20 metrů, ale z neznámého důvodu byla postavena v údolí na ploché vyvýšenině obklopené téměř ze všech stran o hodně vyššími kopci. Vidět z ní je jen do nejbližšího okolí.

V Podkrkonoší, kousek na jih od Vysokého nad Jizerou, leží protáhlá obec Roprachtice a nad ní, na holém 669 metrů vysokém návrší, stojí zajímavá rozhledna připomínající římskou strážní věž. Kolem ní vede silnice z Vysokého nad Jizerou do Semil.

Zdejší 18 metrů vysoká kamenná věž má zastřešený vyhlídkový ochoz obložený dřevem ve výšce 13 metrů. Nechal ji zde v roce 2009 postavit místní rodák a dal jí název U borovice podle borovice, která stojí naproti u silnice. Tu zde v minulosti zasadil jeho dědeček a vždy sloužila jako orientační bod.

Z vyhlídkového ochozu je hezký výhled na Krkonoše, Podkrkonoší, Jizerské hory a další místa.

Na Vartovně nedaleko Vsetína

Kopec Vartovna se vypíná nad obcí Seninka, ležící asi 10 kilometrů na jih od Vsetína. Na jeho zčásti zalesněném, 651 metrů vysokém vrcholku stojí jedna z nejhezčích rozhleden, které u nás byly v poslední době postaveny. Je možno se k ní vydat z obce Seninka, odkud je to pěšky asi 1,5 kilometru.

Rozhledna byla na Vartovně postavena koncem roku 2009. Má železnou válcovou konstrukci s kamennou spodní částí. Měří celkem 37 metrů a na její vyhlídkový ochoz vede úctyhodných 215 schodů. Odtud se nabízí krásný výhled na Vizovické, Hostýnské a Vsetínské vrchy, Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty.

Název kopce Vartovna se traduje patrně od počátku 18. století. Tehdy zde hlídaly (vartovaly) hlídky Portášů a zapalováním ohňů upozorňovaly vrchnost na blížící se nebezpečí.

Tipy na nejhezčí výhledy z rozhleden v Česku

Boubín na Šumavě

Hora Boubín nad Boubínským pralesem se zvedá u Vimperku. Od roku 2004 tu stojí 21metrová dřevěná rozhledna – nejvýše položená v Česku.

Rozhledna na Boubíně

Boubín

Je odtud vidět téměř celá Šumava, Pošumaví a někdy Alpy. Z Kubovy Huti je to pěšky 5 km.

Kleť nad Českým Krumlovem

Nad Českým Krumlovem se vypíná 1 084 metrů vysoká hora Kleť s 20metrovou kamennou rozhlednou z roku 1825, restaurací, hvězdárnou a televizním vysílačem. Je odtud krásný výhled na jižní Čechy, část Šumavy i na Alpy. K věži, nejstarší v Česku, se dá vyjet lanovkou od Krasetína.

Na Čerchov v Českém lese

Rozhledna

Na Čerchově, nejvyšším vrcholku Českého lesa, byla roku 1904 postavena 25metrová kamenná rozhledna. Umožňuje výhled od Šumavy až po Krušné hory. Z parkoviště v Caparticích u Domažlic je to pěšky asi pět kilometrů.

Upozornění: Rozhledna má narušenou statiku a kvůli opravám je letos na jaře pro turisty bohužel uzavřená. Více zde.

Milešovka v Českém středohoří

Na vrcholku Milešovky, patrně největrnějším místě v Česku, stojí od roku 1905 meteorologická stanice s kamennou, 19 metrů vysokou věží. Z obcí Černčice nebo Bílky jsou to na vrchol asi dva kilometry. Je odtud unikátní výhled na České středohoří i Krušné hory.

Děčínský Sněžník

Děčínský Sněžník

Na naší nejvyšší stolové hoře Děčínský Sněžník byla v roce 1864 postavena 33metrová kamenná rozhledna. Z parkoviště v obci Sněžník je to k ní dva kilometry. Nabízí výhled na Krušné, Lužické a Jizerské hory i České středohoří.

Smrk v Jizerských horách

Smrk, nejvyšší vrch Jizerských hor, se pyšní 23metrovou kovovou rozhlednou. Trasy k ní z různých stran jsou dlouhé asi sedm kilometrů. Nejpohodlnější výstup je od horské chaty Smědava. Z věže je krásný výhled na Krkonoše, Jizerské a Lužické hory.

Kozákov v Českém ráji

Nejvyšší kopec v Českém ráji Kozákov, proslulý jako naleziště drahých kamenů, se od roku 1928 pyšní turistickou Riegrovou chatou i 48metrovou kovovou vojenskou věží z roku 1993. Z plošiny je vynikající výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Podkrkonoší a do Českého ráje.

Brdo u Kroměříže

BRDO. Rozhledna v Chřibech u Kroměříže

Vrch Brdo, nejvyšší vrchol Chřibů, má od roku 2004 kamennou rozhlednu. Od turistické chaty Bunč jsou to k ní čtyři kilometry. Lze vidět část Moravy včetně Jeseníků a Beskyd.

Velká Čantoryje v Beskydech

Velká Čantoryje, nejvyšší vrchol Slezských Beskyd, zve na 29metrovou kovovou rozhlednu. Z obce Nýdek u Třince k ní vystoupáme po pěti kilometrech. Kromě Beskyd a polského příhraničí lze za dobré viditelnosti spatřit i slovenská pohoří.

Velký Lopeník v Bílých Karpatech

Rozhledna na Velkém Lopeníku

Velký Lopeník zdobí dřevěná 22metrová rozhledna. Z parkoviště na konci obce Lopeník jsou to čtyři kilometry. Z věže je krásný výhled na Bílé Karpaty a další pohoří na Moravě i na Slovensku.

Autoři:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.