Na Sedle u Albrechtic
ROZHLEDNA NA SEDLE. Dřevěná rozhledna v jižních Čechách byla postavena v roce 2010 a měří 31 metrů.
Jakýmsi předvojem Šumavy je výrazný, 902 metrů vysoký zalesněný kopec Sedlo s rozhlednou. Tyčí se nad obcí Albrechtice ležící na jihovýchod od Sušice. Rozhledna je dřevěná a byla postavena koncem roku 2009. Měří 28 metrů, ochoz má ve výšce 24 metrů. Je z ní pěkný výhled na šumavské kopce, Pošumaví, Brdy a Písecké hory.
Docela dobrý přístup k věži je z Albrechtic od penzionu Pod Sedlem, kde je možné zaparkovat. Odtud je to k rozhledně po červené značce zhruba 1,5 kilometru s převýšením asi 140 metrů.
Na Sedle jsou také roztroušené pozůstatky keltského hradiště, které vzniklo po roce 600 před naším letopočtem.
Chlum u Horažďovic
ROZHLEDNA NA CHLUMU. Věž v jihozápadních Čechách z betonových cihel je vysoká 31 metrů a nabízí výhled na Šumavu.
V jihozápadních Čechách, deset kilometrů na sever od Horažďovic, leží obec Chanovice. Přímo nad ní se tyčí zalesněný vrch Chlum. Na jeho 608 metrů vysokém vrcholku byla v roce 2010 postavena rozhledna.
Věž, vystavěná z betonových cihel, má kovové schodiště. Je vysoká 31 metrů a zastřešený dřevěný vyhlídkový ochoz má ve výšce 25,5 metru. Nabízí krásný výhled především na Šumavu, která se před námi vypíná téměř v celé své délce. Spatříme také oblast Pošumaví, Písecké hory, Brdy a protáhlou Jistebnickou vrchovinu.
K věži je velmi snadný přístup. Auto můžete nechat v obci na malém parkovišti u zámku, odkud je to asi půl kilometru. Cestou z rozhledny se můžete stavit na chanovickém skanzenu a zámku.
Císařský kámen u Jablonce nad Nisou
NA CÍSAŘSKÉM KAMENI. Na vrch šestipatrové věže u Jablonce nad Nisou vede 97 schodů.
Vrch Císařský kámen se zvedá nad osadou Milíře, asi pět kilometrů na západ od Jablonce nad Nisou. Na jeho zalesněném vrcholku, vysokém 637 metrů, byla postavena rozhledna. Z osady Milíře je to k ní po zelené značce zhruba kilometr.
Na vyhlídkový ochoz hezké šestipatrové dřevěné věže vede celkem 97 schodů. I když kopec není příliš vysoký, z vrcholu lze vidět Jizerské hory, Krkonoše, nahlédneme i do oblasti Českého ráje.
V roce 1779 vystoupil na tento kopec císař Josef II. Jeho návštěvu připomíná tabulka s německy psaným nápisem na velkém kameni. Proto také vznikl název Císařský kámen. Zdejší 20 metrů vysoká rozhledna byla otevřena 19. září 2009 u příležitosti 230. výročí této návštěvy.
Akátová věž na Výhonu nedaleko Brna
Tahle rozhledna nedaleko Brna dostala název podle akátového dřeva, ze kterého je postavena.
Protáhlý holý vrch Výhon, který je nejvyšším bodem Dyjsko-svrateckého úvalu, se zvedá nad městečkem Židlochovice asi 15 kilometrů na jih od Brna. Na jeho nejvyšším bodě, v nadmořské výšce 355 metrů, stojí rozhledna zvaná Akátová věž. Z obce Blučina k ní můžeme vyjet po úzké asfaltové cestě autem.
Zajímavá válcová dřevěná věž, doplněná ocelovými konstrukcemi, dosahuje i s tyčí hromosvodu výšky 17,7 metru. Na vyhlídkovou plošinu vede 76 schodů. Rozhledna zde byla postavena v roce 2009 a dostala název Akátová věž podle akátového dřeva, které tvoří její konstrukci.
Z vyhlídkového ochozu spatříme Pavlovské vrchy, oblast Brněnska, Ždánický les a další oblasti.
U borovice u Roprachtic v Podkrkonoší
Rozhledny, z nichž toho moc neuvidíteNěkteré rozhledny byly sice postavené na vhodném místě – na vrcholcích kopců a dříve poskytovaly docela slušný výhled. Dneska z nich toho mnoho neuvidíme, protože jsou z velké části přerostlé lesem. Mezi takové patří například rozhledna na kopci Děd nad Berounem, z níž je vidět pouze severním a severozápadním směrem, kde byl vykácen les. Obdobným případem je i rozhledna na Neštětické hoře u Neveklova. Mezi další rozhledny stojící na špatném místě můžeme zařadit například jen čtyři metry vysokou věž na návrší Réna nad Ivančicemi. Z té je vidět pouze do Ivančic a nejbližšího okolí. Pak jsou také v Česku docela nové rozhledny, které "vyrostly" na docela nevhodných místech. Je to například vyhlídková věž v odpočinkovém areálu u hradu Vrškamýk, který se nachází nad městečkem Kamýk nad Vltavou. Zdejší rozhledna byla postavena na svahu kopce a je z ní vidět pouze Kamýk nad Vltavou a okolí. Ještě smutnějším příkladem je rozhledna Drahy u Velké nad Veličkou na jižní Moravě nedaleko slovenských hranic. Je sice docela vysoká, měří 20 metrů, ale z neznámého důvodu byla postavena v údolí na ploché vyvýšenině obklopené téměř ze všech stran o hodně vyššími kopci. Vidět z ní je jen do nejbližšího okolí. |
V Podkrkonoší, kousek na jih od Vysokého nad Jizerou, leží protáhlá obec Roprachtice a nad ní, na holém 669 metrů vysokém návrší, stojí zajímavá rozhledna připomínající římskou strážní věž. Kolem ní vede silnice z Vysokého nad Jizerou do Semil.
Zdejší 18 metrů vysoká kamenná věž má zastřešený vyhlídkový ochoz obložený dřevem ve výšce 13 metrů. Nechal ji zde v roce 2009 postavit místní rodák a dal jí název U borovice podle borovice, která stojí naproti u silnice. Tu zde v minulosti zasadil jeho dědeček a vždy sloužila jako orientační bod.
Z vyhlídkového ochozu je hezký výhled na Krkonoše, Podkrkonoší, Jizerské hory a další místa.
Na Vartovně nedaleko Vsetína
Kopec Vartovna se vypíná nad obcí Seninka, ležící asi 10 kilometrů na jih od Vsetína. Na jeho zčásti zalesněném, 651 metrů vysokém vrcholku stojí jedna z nejhezčích rozhleden, které u nás byly v poslední době postaveny. Je možno se k ní vydat z obce Seninka, odkud je to pěšky asi 1,5 kilometru.
Rozhledna byla na Vartovně postavena koncem roku 2009. Má železnou válcovou konstrukci s kamennou spodní částí. Měří celkem 37 metrů a na její vyhlídkový ochoz vede úctyhodných 215 schodů. Odtud se nabízí krásný výhled na Vizovické, Hostýnské a Vsetínské vrchy, Beskydy, Javorníky a Bílé Karpaty.
Název kopce Vartovna se traduje patrně od počátku 18. století. Tehdy zde hlídaly (vartovaly) hlídky Portášů a zapalováním ohňů upozorňovaly vrchnost na blížící se nebezpečí.
Tipy na nejhezčí výhledy z rozhleden v Česku
Boubín na Šumavě
Hora Boubín nad Boubínským pralesem se zvedá u Vimperku. Od roku 2004 tu stojí 21metrová dřevěná rozhledna – nejvýše položená v Česku.
Boubín
Je odtud vidět téměř celá Šumava, Pošumaví a někdy Alpy. Z Kubovy Huti je to pěšky 5 km.
Kleť nad Českým Krumlovem
Nad Českým Krumlovem se vypíná 1 084 metrů vysoká hora Kleť s 20metrovou kamennou rozhlednou z roku 1825, restaurací, hvězdárnou a televizním vysílačem. Je odtud krásný výhled na jižní Čechy, část Šumavy i na Alpy. K věži, nejstarší v Česku, se dá vyjet lanovkou od Krasetína.
Na Čerchov v Českém lese
Na Čerchově, nejvyšším vrcholku Českého lesa, byla roku 1904 postavena 25metrová kamenná rozhledna. Umožňuje výhled od Šumavy až po Krušné hory. Z parkoviště v Caparticích u Domažlic je to pěšky asi pět kilometrů.
Upozornění: Rozhledna má narušenou statiku a kvůli opravám je letos na jaře pro turisty bohužel uzavřená. Více zde.
Milešovka v Českém středohoří
Na vrcholku Milešovky, patrně největrnějším místě v Česku, stojí od roku 1905 meteorologická stanice s kamennou, 19 metrů vysokou věží. Z obcí Černčice nebo Bílky jsou to na vrchol asi dva kilometry. Je odtud unikátní výhled na České středohoří i Krušné hory.
Děčínský Sněžník
Na naší nejvyšší stolové hoře Děčínský Sněžník byla v roce 1864 postavena 33metrová kamenná rozhledna. Z parkoviště v obci Sněžník je to k ní dva kilometry. Nabízí výhled na Krušné, Lužické a Jizerské hory i České středohoří.
Smrk v Jizerských horách
Smrk, nejvyšší vrch Jizerských hor, se pyšní 23metrovou kovovou rozhlednou. Trasy k ní z různých stran jsou dlouhé asi sedm kilometrů. Nejpohodlnější výstup je od horské chaty Smědava. Z věže je krásný výhled na Krkonoše, Jizerské a Lužické hory.
Kozákov v Českém ráji
Nejvyšší kopec v Českém ráji Kozákov, proslulý jako naleziště drahých kamenů, se od roku 1928 pyšní turistickou Riegrovou chatou i 48metrovou kovovou vojenskou věží z roku 1993. Z plošiny je vynikající výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Podkrkonoší a do Českého ráje.
Brdo u Kroměříže
Vrch Brdo, nejvyšší vrchol Chřibů, má od roku 2004 kamennou rozhlednu. Od turistické chaty Bunč jsou to k ní čtyři kilometry. Lze vidět část Moravy včetně Jeseníků a Beskyd.
Velká Čantoryje v Beskydech
Velká Čantoryje, nejvyšší vrchol Slezských Beskyd, zve na 29metrovou kovovou rozhlednu. Z obce Nýdek u Třince k ní vystoupáme po pěti kilometrech. Kromě Beskyd a polského příhraničí lze za dobré viditelnosti spatřit i slovenská pohoří.
Velký Lopeník v Bílých Karpatech
Velký Lopeník zdobí dřevěná 22metrová rozhledna. Z parkoviště na konci obce Lopeník jsou to čtyři kilometry. Z věže je krásný výhled na Bílé Karpaty a další pohoří na Moravě i na Slovensku.
