Šelmy v českých horách a lidé: kdo s koho?

V některých horách v Česku máte šanci narazit na stopy vlka, rysa nebo medvěda. Výjimečně dokonce můžete šelmu potkat. Spíše než o vlastní zdraví je ale na místě strach o šelmy samotné – těmto vzácným a ohroženým druhům totiž opět hrozí, že budou vybity.

Návrat šelem

Zhruba před třiceti lety se začaly na území České republiky opět objevovat šelmy, které zde byly v minulosti zcela vyhubeny. Zpočátku šlo jen o občasné sezónní návštěvy za potravou, později se tady někteří jedinci usadili natrvalo.

Domovem medvědů, vlků a rysů, kteří k nám přišli z Polska a Slovenska, se postupně staly Moravskoslezské Beskydy. Rys ostrovid byl následně ve spolupráci se zoologickými zahradami v Bojnicích a Ostravě úspěšně vysazen také do oblasti Šumavy a Jeseníků.

Návrat kriticky ohrožených a přísně chráněných šelem do českých hor přivítali zejména ochránci přírody a lesníci, méně již myslivci a chovatelé ovcí, kteří na návštěvy nezvaných hostů nebyli zvyklí ani připravení.

Dnes žijí v Beskydech zhruba 4 medvědi a dvě vlčí smečky, z nichž každá má cca 6 – 8 jedinců. Počet rysů byl před sedmi lety odhadován na cca 150 kusů na celém území ČR, z toho 80 až 100 kusů v jižních a západních Čechách. Zatímco populace medvědů a vlků se na našem území v současnosti stabilizovala, rysů začalo poslední dobou rapidně ubývat.

Pozor na medvědy!

Jaká je pravděpodobnost, že turista, případně třeba houbař narazí v lese na nějakou šelmu?

Vlk a rys jsou pro člověka naprosto neškodná zvířata. Jsou tak plachá, že se člověku zdaleka vyhnou. Dvojnásob to platí o vysoce inteligentních vlcích, které ve volné přírodě spatří vskutku málokdo. Pohádky o hloupém a krvežíznivém vlkovi mají k realitě opravdu velmi daleko. Hodnověrný případ z 20. století, kdy vlk nebo rys napadl člověka, neexistuje.

Poněkud problematičtější je medvěd. Ten je rovněž velmi plachý a lidem se obloukem vyhýbá, mohou však nastat případy, kdy člověka zaregistruje až na poslední chvíli – například v nepřehledném houští nebo u hučícího horského potoka. Pak může nastat problém, protože zvíře se cítí ohroženo. Zatímco vlk a rys by vzali do zaječích, medvěd může zaútočit.

Zvláštní respekt zasluhují medvědi, kteří nemají svůj přirozený přírodní prostor, ztratili strach z člověka a živí se například vybíráním kontejnerů. Tyto případy zatím u nás nejsou aktuální.

Co dělat, když se potkáte s medvědem

• neutíkejte před ním, je zaručeně rychlejší než vy
• zachovejte klid, mluvte k němu, mírně gestikulujte a pokojně odcházejte
• nehleďte medvědovi do očí, považuje to za výzvu k boji
• můžete odhodit nějakou věc, na kterou medvěd zabere, např. batoh
• lézt na strom má smysl pouze před starým medvědem a to do výšky minimálně 4 m
• pokud medvěd zaútočí, lehněte si obličejem k zemi, kolena stáhněte pod hrudník, hlavu schovejte mezi kolena a rukama si chraňte krk. Nehýbejte se a vydržte, dokud medvěd neodejde.

Co dělat, abyste se nepotkali s medvědem

• nepoužívejte silně vonící parfémy, které medvěda dráždí a přitahují,
  vyhýbejte se houštinám a nepřehlednému terénu
• dávejte pozor v místech, kde je hodně lesních plodů, pole s ovsem, mokřad
• v nepřístupných porostech, kde by mohlo hrozit setkání s medvědem, dávejte o sobě vědět přiměřeným hlukem, nechovejte se tiše!
• nepřibližujte se k uhynulému zvířeti
• nechoďte do lesa se psy, pokud ano, držte je pevně na vodítku

Co škodí velkým šelmám

Největším nepřítelem velkých šelem je od nepaměti člověk a není tomu jinak ani dnes. Aktuální je to zejména u vlků a rysů, kteří jsou nemilosrdně ilegálně vybíjeni pro ceněnou trofej či z přesvědčení o škodlivosti. Pytláci, vybaveni stále účinnější technikou, pocházejí z velké části z řad myslivců.

Podle anonymní ankety, kterou uspořádali pracovníci Akademie věd v oblastech výskytu šelem, se celá jedna desetina nimrodů přiznala, že zastřelila rysa, který je v myslivecké hantýrce spolu s vlkem stále označován za tzv. škodnou (přestože lov není na území ČR dovolen a hrozí vysoké tresty).

Odhaduje se, že za posledních 20 let u nás padlo za oběť minimálně 500 rysů. Mediálně známý je případ šumavské rysí samice z června 2004, která vykrvácela přímo na turistické stezce. Podle pitvy porodila krátce předtím tři mláďata, která pochopitelně uhynula.

Vlčí a rysí hlídky

Vstupují letošní zimu již do šesté sezóny. Tvoří je speciálně vyškolení dobrovolníci, kteří odhalují pasti na rysi a vlky a svou přítomností snižují anonymitu pytlačících myslivců. Letos se má jen v oblasti Beskyd pohybovat až 150 dobrovolníků.

Více o českých šelmách
www.beskydy.cz
www.hnutiduha.cz

Šokující bylo také zjištění, že ze 14 rysů, kteří byli na Šumavě opatřeni vysílačkou pro vědecké účely, bylo pytláky zabito nejméně 8. Nelze se pak divit, že podle současných poznatků byli rysové zcela vyhubeni v Jeseníkách (dříve až 25 kusů) a v Národním parku České Švýcarsko. O vlcích, kteří jsou neustále "na cestách", neexistují hodnověrná čísla o jejich aktuálním početním stavu.

Poněkud jiná situace je u medvědů, které jen tak nepozorovaně upytlačit nelze. Ti jsou ohroženi především úbytkem svého přirozeného životního prostoru – rozmachem turistiky, rozšiřováním turistických středisek, výstavbou lyžařských center, zřizováním nových cykloturistických a lyžařských tras. Pak se z nich mohou stát tzv. popelnicoví medvědi, kteří jsou nuceni hledat potravu u lidských sídel.

Škodná nebo spása pro les?

Vlci, výjimečně i rys, nepohrdnou nehlídanými, volně se pasoucími stády ovcí, medvědi zase často navštěvují včelíny. Proto byl jejich návrat zpočátku trnem v oku hlavně chovatelům domácích zvířat, kteří na ně nebyli připraveni. Mediálně proslul "míša z Brodské", který v roce 2000 zahubil v Beskydech větší množství domácího zvířectva. Podle odborníků se ale jednalo o nenormálně se chovající zvíře, držené v mládí pravděpodobně v zajetí.

Postupně si ale chovatelé na přítomnost šelem zvykají a zabezpečují se ovčáckými psy a elektrickými ohradníky. Účinná ochrana je to hlavně před vlky, kteří útočí jen tehdy, jsou-li si jisti úspěchem a nenarazí na odpor.

Od roku 2000 navíc platí - tak jako v ostatních zemích EU - zákon, nahrazující škody způsobené vybranými zvláště chráněnými živočichy, mezi něž české šelmy patří.

Medvěd, rys a vlk patří do středoevropské přírody stejně jako lvi do Afriky nebo klokani do Austrálie. Jejich přítomnost zaručuje normální a zdravou funkci přírodního ekosystému lesa. Šelmy likvidují nemocnou a slabou spárkatou zvěř a udržují její množství na přijatelné rovnovážné úrovni. Zároveň nenechávají stáda v klidu a nutí je k větší ostražitosti a pohybu.

Myslivci (a to nejenom u nás) však potřebují srnčí, jelení a černou zvěř přemnoženou a uměle dokrmovanou, aby si mohli každý rok hezky zastřílet. Tento stav má ovšem pro české lesy katastrofální následky. Přemnožená jelení a srnčí zvěř doslova spásá mladé listnáče a způsobuje ohromné škody na lesních porostech. Tím v podstatě brání účinné obnově našich převážně monokulturních nepůvodních smrkových plantáží náchylných ke kalamitním stavům (kůrovec, větrné polomy atd.).

Obdobné je to i s černou zvěří, která je právě letos velmi přemnožená. Stáda divočáků např. na Vysočině berou útokem celá pole, opakují se i případy útoků na člověka. Škody na úrodě jdou podle zemědělců do milionů korun.

Porovnáme-li škodlivost a  nebezpečnost šelem s jejich užitečností, jednoznačně vyhrává užitek. Popřejme tedy našim šelmám klidnou zimu a neúspěšnou právě přicházející loveckou sezónu.

Vlk šedý