Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sedm zastavení v Tibetu

  9:00aktualizováno  9:00
Už dávno není ani tajemný, ani mystický, ani nepřístupný. Přesto má TIBET fluidum, které ještě čínské samopaly a tanky nezničily. V hlavním městě Lhase krouží davy Tibeťanů, kteří neúnavně omílají modlitby a svá požehnání. Vše na první pohled vypadá jako v dávných dobách. Kromě toho, že dnešní poutníci mají hodinky, na nohou imitace adidasek, a někteří dokonce mobilní telefony.

Jenom pár metrů od posvátného poutního okruhu Barkor však staré časy rychle mizí. Na nárožích a křižovatkách postávají čínští vojáci, městem trpělivě korzují tajní policisté a čínských restaurací (vedou je z osmdesáti procent přistěhovalci z provincie Sečuan) je už ve městě daleko více než těch tibetských.

Dlouhé roky čínské okupace změnily Tibet téměř ve všem. Kdysi izolovaná a nedotčená střecha světa už zdaleka není jenom tibetská, především ve městech. A přesto...

1. Bůh dalajlama
Tändzin Gjamccho, 14. tibetský dalajlama, přijel v sobotu již počtvrté do České republiky. Svou vlast zná od odchodu do indického exilu v roce 1959 pouze z fotografií, filmů či vyprávění krajanů. Šance na návrat? Není příliš velká.

Zakazované fotografie dalajlamy v Tibetu narozdíl od minulých let dnes přece jenom někde uvidíte, i když Číňané dělají vše možné i nemožné, aby tomu tak nebylo.

Dalajlámu většina Tibeťanů upřímě miluje, i když už ne každý s ním souhlasí.

A Tibeťanů samých je skoro zbytečné se na svého živého boha ptát: jeho podobu zná i tak každý, stařeček stejně jako malé dítě.  Čím je menší možnost, že se vrátí, tím ho milují víc. Ostatně lze svého boha nemilovat?

2. Láska k víře
Přesvědčovat přitom Tibeťany, aby věřili, je holý nesmysl. Prostě věří. Navíc náboženství je jednou z jejich mála opor proti nenáviděným Číňanům. Několik tisíc klášterů sice bylo za kulturní revoluce koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let těmi nejbrutálnějšími způsoby zničeno, ale postupně se pomalu obnovují.

"To víte, nejsou peníze," komentují to Tibeťané. "To víte, nejsou peníze," opakují i Číňané, jejichž vláda světu tvrdí, že se vše vrací do normálního stavu. Avšak mnoho klášterů má daleko do bývalé slávy. "Nemůžeme přijímat tolik chlapců, kolik bychom chtěli.

Inu, čínské komunistické centrální plánování zavládlo i tady a na mnoha místech se projevuje tím nejodpornějším způsobem.

Máme na to přesné tabulky, kdybychom je neplnili, tak tady nebudeme ani my," svěřoval se tichým hlasem jeden z mnichů v Gandanu, což byl svého času podle všeho největší klášter na celém světě.

3. Nenávist k Číňanům
"Ne, před čínskou hospodou vám skutečně nezastavím," oponoval při cestě Tibetem náš řidič. Hádáte zcela správně, byl to Tibeťan. Na dotaz, co má proti výborné čínské kuchyni, sice odpověděl, že ji může jíst, ale že před čínskou hospodou skutečně nezastaví, i kdyby měl někdo velký hlad.

Tak se jelo až k té nejbližší tibetské. Na první pohled podivný postoj, ale Tibeťané mají pouze minimum možností (pokud nechtějí riskovat dlouholeté vězení), jak vyjádřit vzdor. Zvolili proto pasivní rezistenci. A aby to bylo ještě pikantnější, řidič dokonce nezastavil ani u čínského prodejce benzinu, přestože nádrž džípu byla téměř suchá. "To si radši dojdu několik kilometrů pěšky s kanystrem k svým lidem," komentoval náš údiv.

4. Obrácená Potala
Neexistuje turista, který by při návštěvě Lhasy nezavítal do Potaly, dalajlamova úžasného mnohapatrového paláce. Míří sem i většina tibetských návštěvníků. Ovšem pozor! Cizinci se zcela nečekaně na své cestě obrovskou budovou na některých úzkých místech srážejí. Proč?

Tibeťan obchází posvátná místa vždy jedním směrem a nechává je po pravé ruce. Čínští okupanti však v Potale zavedli pro cizince přesně opačný režim.

Turisté jdou v protisměru! Kam až může vést ideologická zaslepenost a nenávist, to je vskutku nepochopitelné.

Navíc čínští uniformovaní i tajní policisté i uvnitř paláce filmují, špiclují a naslouchají,zda "nepřítel" opět nechystá nějakou tu vzpouru. A aby toho nebylo málo, cizinec zaplatí za vstup skoro padesátinásobek ceny pro místní lidi.

5. Klášter pod Everestem
Už jste se modlili ve výšce pěti kilometrů? Možná, když jste podnikali nějaký výstup, anebo v letadle. Jenže na tibetské straně nejvyšší hory světa, Mount Everestu, leží klášter Rongbuk. Přesně v nadmořské výšce 4980 metrů. Je už po svém zničení značně opraven a meditace nebo modlitbu tu může absolvovat každý.

Hned pod ním je pak spartánsky zařízená ušmudlaná ubytovna, odkud vyrážejí turisté dobývat vrchol světa. Pravda, po pár hodinkách se skoro vždy vracejí, protože netrénované a neznalé hora daleko nepustí. Překvapení pak přijde večer. V jídelně mají televizi, video a občas i mniši se rádi přijdou podívat na film.

Tibetské neexistují, tak berou zavděk i nepřátelskými čínskými. Většinou jsou to přihlouplé komedie či kung-fu filmy. A Tibeťané se u nich baví skoro vždy. Ani jim nemusí rozumět. Zvláštní, co zažijete i pod nejvyšší horou světa.

6. Svatozář mobilů a počítačů
Jakápak romantika! Z mnoha míst Tibetu si dnes úplně normálně zavoláte domů, do Česka. Mobilem. Rušivé zvonění dokonce již proniklo i do kdysi zamlklých a tajemných zákoutí klášterů.

Problémem pak není poslat e-mail. V Lhase či Žikace (druhé největší tibetské město) existují internetové kavárny.

Vypadá to, že se už jenom čeká, kdy mobilní přístroje začnou kromě nebezpečného záření vyzařovat i svatozář. Nikdo vás přímo kontrolovat nebude, ale průvodci varují, abyste si dávali pozor. Čínské úřady si prý vaše zprávy přečtou a ani nelení si je nechat přeložit třeba z češtiny (s angličtinou problém nemají). Ale dá se tomu věřit?

7. Jací jsou Tibeťané?
O Tibeťanech se říká, že jsou velmi přátelští. Ano, většinou jsou. Také se o nich říká, že vám vždy pomohou. No, možná na venkově, ale pokud dnes něco chcete, tak žádají peníze a žebrající děti vás budou pronásledovat na každém kroku. Číňané o nich rozšiřují, že jsou špinaví a nevzdělaní.

Ano, jsou často hodně špinaví, ale v neustále zaprášeném prostředí či při kočování to jiné nebude. A často jsou velmi nevzdělaní, protože nemohou studovat. V tom jim Číňané brání. Jako v mnohém jiném. Proto se Tibet tak změnil.

Tibetské ženy u chrámu Nečung. U všech chrámů jsou modlitební válce, které poutníci roztáčejí.

Dnešním ulicím Lhasy vládnou auta, kola a motocykly. Ty zcela vystřídaly koně a jaky, bývalé typické dopravní prostředky.

Modlitební šátky před hradbou himaláje z průsmyku La Lung -la(5200 metrů). Nalevo známá hora Čho Oju.

Tibet - západ slunce

Tibetská žena s dítětem





Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.