Sardinie v zimě na vlastní pěst? Jen krásné pláže, divoká příroda a vy

Sardinie si získala turisty hlavně svými kouzelnými plážemi a průzračným mořem, jehož barvy přechází od smaragdově zelené až po všemožné odstíny modré. V zimě se však na Sardinii vydá málokdo. A to je škoda. Právě v tu dobu se můžete nadechnout poklidného sardinského způsobu života a budete mít pocit, že tento překrásný ostrov je tady jen pro vás.

Sedíme u stanu na pláži v městečku Cala Gonone a užíváme si pohled na dechberoucí východ slunce. Snídáme tradiční sardinský ovčí sýr s pšeničnými plackami a vyměňujeme si úsměvy s místními pejskaři, kteří se svými miláčky vítají nový den.

Se stanováním na Sardinii není problém a místní mají turisty rádi. Neustále si s vámi chtějí povídat. Anglicky však bohužel nerozumí a mnohdy nevystačíte ani s italštinou, protože zde se mluví sardštinou, indoevropským jazykem, který vznikl z latiny a existuje navíc v mnoha různých nářečích.

Po krátkém pohledu do mapy máme jasno. Vyrážíme na pláž Cala Luna, o které místní hrdě tvrdí, že jde o nejkrásnější pláž v Evropě.

Cestou přes město míjíme pouze zabedněné hotely, restaurace a stánky. Mimo sezonu je zde pusto. Máme však štěstí, supermarket je otevřený, a tak můžeme dokoupit vodu a jídlo. Sardinci si nelámou hlavu s otvírací dobou, zkrátka buď je otevřeno, nebo ne. A v období zimních karnevalů může být zjišťování otvírací doby poměrně náročné. Je třeba počítat také se sardinskou siestou, na kterou místní nedají dopustit. Zpravidla trvá od půl jedné do půl třetí.

Mezi voňavými pomerančovníky

Tip na dovolenou

Odpočinková i poznávací dovolená, na kterou budete dlouho vzpomínat! Vyberte si zájezd na Sardinie na dovolena.iDNES.cz.

Cestou z města se kocháme pohledy na citrusovníky a pomerančovníky a užíváme si slunečních paprsků, po sněhových závějích u nás doma je to vítaná změna.

Po třech kilometrech chůze po silnici vedoucí z Cala Gonone na jih podél moře přicházíme na pláž Cala Fuili, odkud již vede stezka na Cala Luna. První a poslední ukazatel značí, že nás čekají ještě dvě hodiny cesty. Jdeme. První část túry vede strmě vzhůru a místy vás nutí prodírat se skrze větve či do lezení zapojit i ruce. Po půlhodině již však přichází příjemnější část cesty.

Po útesech podél moře směřujeme dále na jih a užíváme si úchvatné výhledy, které toto místo nabízí. Všude je ticho, jen my, příroda a z dálky se ozývající mořský příboj. Počasí se na Sardinii rychle mění a nad hory se stahují mračna. Teplota však zůstává na příjemných 15 °C.

Cala Fuili

Cesta na Cala Luna, nejhezčí pláž Evropy

Celá stezka je značená ležérním způsobem, který je Sardincům vlastní. Tu a tam je na kameni nakreslená šipka, nicméně zabloudit je zde takřka nemožné, jelikož cesta tady vede jen jedna.

Po hodině a půl již před sebou vidíme pláž Cala Luna. Naši radost však svlažil déšť, který nás zahnal do jeskyně. Využíváme této pauzy pro malou svačinku.

Opodál vidíme menší prasečí rodinku a připadáme si jako v divočině. Zničehonic k nám přibíhají tři psi. Očuchávají naše krosny, vrtí ocasy a hopsají kolem nás. Než se rozkoukáme, jsou zase pryč. Široko daleko kolem ani živáčka, a proto pro nás tato psí návštěva zůstává záhadou.

Pláž Cala Luna jsme měli jen pro sebe...

Kouzelný východ slunce

Po chvilce déšť ustává a my vyrážíme dál. Za necelou půlhodinku jsme v cíli. Cala Luna. Okamžitě jsme pochopili všechna slova chvály, která jsme na toto místo slyšeli.

Abychom se dostali přímo na pláž, musíme přebrodit ledovou řeku. Voda je však pouze po kolena, a tak se do tohoto úkolu s chutí pouštíme. A nelitujeme toho. U pláže se nachází  hned několik tajemných jeskyní. Do některých se však dostanete pouze lodí. Na skalách nad jeskyněmi vede řada lezeckých cest a milovníci horolezení si zde určitě přijdou na své, stejně tak jako na řadě dalších míst po celé Sardinii.

Pomerančovníky či citrusovníky jsou na Sardinii na každém kroku.

Cala Luna

Pohostinní Sardinci

Cesta s těžkými krosnami nám dala poměrně zabrat, a proto se rozhodujeme, že pojedeme zpět do Cala Gonone lodí. Cedule u mola hlásí, že mimo sezonu jede loď pouze v 16:30.

Na pláži si vaříme oběd a užíváme si samoty. Zimní Sardinie je kouzelná v tom, že takováto místa máte pouze pro sebe. Je 17:00 a loď stále nikde. Přestáváme věřit, že jde pouze o sardinský smysl pro čas a vydáváme se do nedaleké chatrče, na kterou nás upozornil dým, stoupající z komína. Pantomimou se ptáme místních a zjišťujeme, že loď dnes nejede.

Kempování na tomto místě je ovšem zakázané a na cestu zpátky je již pozdě. Místní nám však bez rozmýšlení ukazují místo na jejich pozemku, kde si můžeme postavit stan. Uleháme do spacáků a těšíme se na další východ slunce. "Ráno na pláži Cala Luna, to bychom v létě nezažili," říkáme si a po chvilce usínáme.

Může se hodit

Ceny
Ceny v supermarketech jsou v zimě srovnatelné s cenami u nás.
Chléb: 0,80–1,20 eura
Mléko: 0,70–1,50 eura
Víno: od 1,50 eura
Tradiční sýry: od 2,50 eura
Autobus: cca 1 euro /10 km

• Problémem na Sardinii může být absence jakýchkoliv jízdních řádů na zastávkách, dostupné jsou však na webu arst.sardegna.it. Složité je i nalézt místo, kde koupit jízdenky, většinou je ale možné zakoupit je u řidiče. Autobus vám na Sardinii zastaví i kdekoliv mimo zastávku.

Jak se tam dostat

Zvolili jsme leteckou společnost EasyJet, kde zrovna měli slevy 20 procent na letenky. S přestupem v Miláně nás zpáteční letenka vyšla na 2 100 Kč/osobu včetně jednoho asi 18 kg těžkého odbaveného zavazadla, druhé jsme měli jako příruční (celkem tedy včetně odbaveného zavazadla 4 200 Kč).
Trajekt: v Itálii a Francii je mnoho přístavů a mnoho společností provozujících trajektovou přepravu. Ceny se liší v závislosti na vzdálenosti, dnu v týdnu (všední den/víkend).

Zpáteční jízdenka na trase Civitavecchia - Olbia se pohybuje kolem 220 eur za dva lidi a auto.