Nové Sarajevo objevují turisté. Podobné místo v Evropě snad nenajdete

aktualizováno 
Sarajevo je symbolem utrpení i kouzelné místo s pohostinnými lidmi. Jak vypadá Sarajevo dvě desítky let po konci války, zjišťoval reportér 5plus2 přímo na místě. V zemi, v níž Češi pomáhají víc než kde jinde.

Nejkrvavější dějství rozpadu Jugoslávie si za víc než tři roky (1992-1995) vyžádalo přes sto tisíc životů. | foto: Profimedia.cz

Sarajevo. Je podzimní večer. Když se podívám z okna hotelového pokoje v centru Starého města, vidím minaret mešity a v pozadí katolický kostel, z něhož zní silné vyzvánění. Kouřem komínů se proplétá zpěvná modlitba z mešity.

Najednou mě vyruší známý zvuk - je to zvonek tramvaje. Po kolejích jede starý model československé tramvaje z dílen ČKD a já si připadám trochu jako doma.

Fotogalerie

Podobný pocit měla před 33 lety také olympionička Olga Charvátová, která zde v roce 1984 na zimních olympijských hrách získala ve sjezdu vůbec první zimní olympijskou medaili pro Československo.

„Lidé nás Čechoslováky tehdy v Sarajevu brali, jako že jsme jejich. Byl to velký svátek pro tehdejší Jugoslávii,“ vzpomíná dnes 55letá sportovkyně.

Olympiáda byla prý dobře připravená a olympijská vesnice splňovala veškerý standart. „Sportovci moc času chodit po městě neměli, ale Jugoslávie na tom byla tehdy lépe než ČSSR, třeba co se týká zboží v obchodech,“ dodává.

Staré město - Baščaršija

Hlavním lákadlem Sarajeva je starý osmanský bazar – Baščaršija. Překlad „hlavní tržiště“ je výstižný, Baščaršija je labyrint uliček, v jehož středu stojí nejkrásnější památky, Gazi Husrev-begova mešita s hodinovou věží.

Bosna a Hercegovina je po Kosovu a Albánii zemí s největším podílem muslimů na počet obyvatel v Evropě a zde, na tržišti, pouhých 800 kilometrů od české hranice, pozná návštěvník opravdový muslimský svět včetně každodenních modliteb, mužů myjících si rituálně nohy, zpěvů muezzina a dalších tradic.

Hlavním lákadlem Sarajeva je starý osmanský bazar – Baščaršija. Překlad „hlavní...

Hlavním lákadlem Sarajeva je starý osmanský bazar – Baščaršija. Překlad „hlavní tržiště“ je výstižný, Baščaršija je labyrint uliček, v jehož středu stojí nejkrásnější památky, Gazi Husrev-begova mešita s hodinovou věží.

Přestože Sarajevo není bohaté město, tramvaje a domy jsou omlácené a zaprášené, ulicemi se denně prochází tisíce turistů. „Bylo cítit, že jsou obyvatelé Sarajeva na soužití kultur zvyklí,“ komentovala své poznatky z roku 1984 Olga Charvátová. A má pravdu.

Mezi turisty z Japonska se proplétají saudsko-arabské ženy schované před světem v burce, muslimky dávající na odiv své bohatství krásnými šperky a společně s Američany, Italy, Francouzi a mnoha dalšími národnostmi se věnují místní atrakci, krmení obrovského hejna holubů.

Bazar láká nejen na památky, ale zejména na desítky restaurací s typickou pleskavicí a pivem a na všudypřítomné kavárny s vodní dýmkou a tureckým čajem. Prostě orient i Evropa se zde prolínají stejně dnes jako před staletími.

Národ zničený válkou

Sarajevo, založené někdy ve 13. století, bylo v době listopadové revoluce v Československu hrdé město. Na počátku 90. let zde žilo 300 tisíc obyvatel. Jenže pak přišla v roce 1992 válka, Sarajevo bylo obklíčeno a z okolních kopců odstřelováno děly a tanky. Tehdy začalo nejdelší obléhání města v moderní historii - trvalo skoro čtyři roky.

Na město dopadl za války půlmilion dělostřeleckých a minometných granátů. Podle...
Šestnáct let po konci války napětí mezi Chorvaty, Bosňáky a Srby stále doutná....

Během blokády byl vypálen parlament, zničena téměř veškerá infrastruktura. Zásobování bylo možné jen vzdušným mostem nebo úzkým podzemním tunelem zvaný „Spása“, ze kterého je dnes také turisty oblíbené muzeum a stojí hned vedle letiště. Za čtyři roky zemřelo přes 11 tisíc obyvatel Sarajeva, tramvaje z ČKD stály spálené v ulicích, vraky aut se povalovaly v řece Miljacce. Hrdé olympijské Sarajevo zničila válka.

„Nikdy jsem v Bosně před válkou nebyl, ale řekl bych, že ta válka změnila celý národ. Od uzavření míru (Daytonská dohoda, pozn. red.) uplulo 20 let a země je ve zvláštním „zakousnutém“ stavu, že se nedokáže pohnout kupředu,“ říká ředitel neziskové organizace Člověk v tísni Šimon Pánek. Právě Bosna byla jednou z jeho prvních velkých misí.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Víte, kde strávil poslední rok svého života Karel IV. a kde sepsal svojí závěť? Odpověď najdete v aktuálním čísle týdeníku 5plus2.

Mír sice nastal, národnostní spory, zejména mezi pravoslavnými bosenskými Srby, muslimskými Bosňáky i katolickou menšinou Chorvatů, ale trvají dodnes. „Jsme tady na Balkáně, nikdo v Evropě o nás neví a nikoho nezajímáme. A největší zlo této země jsou politici,“ stěžuje si 25letý Ermin. Skepse je patrná, ať se bavím s řidičem tramvaje, seniorkou na ulici, nebo servírkou.

„Tamní lidé si musí uvědomit, že je třeba směřovat do Evropy a nenechat se oblbovat místními nacionálními politiky,“ dodává Pánek s tím, že může trvat deset patnáct let, než se vše pohne.

Galerie 11

Válka vzala lidem chuť do života a dodnes se z ní nevzpamatovali. Debaty se vždy stočí k válce. Člověk nemusí navštěvovat ani památníky či výstavy, stačí se během procházky pozorně rozhlížet. V ulicích snad není dům, kde by nebyly vidět díry po kulkách.

Deset minut chůze po hlavní třídě z velkého tržiště stoji Katedrála Srdce Ježíšovo a v jejím stínu slavná Galerie 11. Pokud se chcete dozvědět něco o válce, zhlédnout filmy i fotografie a podívat se zblízka, co byl masakr v Srebrenici, pak je to zde. Za vstupné zaplatí návštěvník v bosenské měně 12 konvertibilních marek, tedy přibližně šest eur.

Katedrála Narození Panny Marie patří mezi největší chrámy Srbské pravoslavné...

Katedrála Narození Panny Marie patří mezi největší chrámy Srbské pravoslavné církve na Balkánském poloostrově.

Trh v historickém středu Sarajeva

Trh v historickém středu Sarajeva

„Asi to opravdu chce vidět. Jen tam běžte až na konci návštěvy Sarajeva, ať vám to nezkazí náladu na celý pobyt v tomto úžasném městě. A rada druhá, běžte až po obědě, protože jinak na něj ztratíte chuť. Už dlouho mě nic tak silně nezasáhlo,“ zní první český příspěvek na portálu TripAdvisor, kde návštěvníci píší své dojmy a hodnocení. Nedaleko galerie pak hoří věčný oheň za válečné oběti.

Nejpohostinnější k turistům

Ač to obyvatelé třímilionové země asi nevědí, je pro českou zahraniční pomoc Bosna a Hercegovina číslo jedna nejen v Evropě, ale i ve světě. „Je to jedna z šesti prioritních zemí světa, které vždy na období sedm let vybere vláda ČR,“ říká Štěpán Šantrůček z České rozvojové agentury, který má projekty pomoci v Bosně a Hercegovině na starosti.

„V Sarajevu podporujeme třeba meteorologický institut, ve městě Gradačac jsme postavili čističku odpadních vod a budujeme kanalizační síť. Ročně zde investujeme kolem 90 milionů korun,“ zdůrazňuje Šantrůček s tím, že realizaci projektů zajišťují zejména české firmy s českými technologiemi.

A do Bosny už několik let míří i turisté včetně těch českých. Není divu, že se v roce 2013 tato země na Světovém ekonomickém fóru objevila na 8. místě nejvíce pohostinných států světa k zahraničním turistům. Česko tehdy bylo kupříkladu na 66. místě (žebříček vedl Island a Nový Zéland).

Pro české turisty je asi nejlepší a nejrychlejší vydat se do Bosny a Hercegoviny letadlem. Nízkonákladové společnosti nabízejí v poslední době zpáteční letenku do Bosenského města Tuzla za přibližně 20 eur (520 Kč). Létá se několikrát týdně z Bratislavy nebo třeba z Norimberku.

Občanská válka v Bosně a Hercegovině

Nejkrvavější dějství rozpadu Jugoslávie si za víc než tři roky (1992-1995) vyžádalo přes sto tisíc životů. Obléhání Sarajeva srbskými silami se stalo symbolem války.
Zlou krev v Bosně zasely už masakry za druhé světové války, za které území ovládalo ustašovské Chorvatsko. Za komunistické éry se o křivdách spíše mlčelo a nevraživost lidé dusili v sobě. Když se Jugoslávie začala rozpadat, spory mezi katolickými Chorvaty, muslimskými Bosňáky a pravoslavnými Srby vzplály.
Ráz občanské válce vetklo to, že stahující se jugoslávská armáda místní Srby vyzbrojila těžkými zbraněmi. Srbové ovládli dvě třetiny země. V zemi se rozmístily mírové síly OSN, zprvu hlavně u sarajevského letiště, brány pro humanitární pomoc. NATO střežilo bezletovou zónu nad Bosnou, z šesti měst včetně Sarajeva se staly dvě takzvané „bezpečné zóny“ OSN.

Až v roce 1994 vyřešili Bosňáci a Chorvati vzájemné rozpory a začali postupovat koordinovaně. Po několika masakrech muslimských civilistů srbskými milicemi v roce 1995 na srbské pozice po celé zemi udeřily letouny NATO a dotlačily Srby k jednacímu stolu. Příměří z 11. října 1995 znamenalo i konec války, stvrdily ji dohody z Daytonu.

Bosna je od té doby rozdělena na muslimsko-chorvatskou Federaci Bosny a Hercegoviny (51 % území) a Republiku srbskou (49 %). Obě části žijí prakticky nezávisle na sobě. Z původně dočasného řešení se ale stalo víceméně trvalé. Především ze srbské strany zaznívají hlasy, že Bosna a Hercegovina je mrtvý stát.

Země se potýká jak s etnickým napětím, tak s hospodářskými těžkostmi, vysokou nezaměstnaností a ztrátou iluzí. To provází úbytek obyvatelstva - v roce 1991 v ní žilo 4,4 milionu obyvatel, v roce 2013 pak 3,5 milionu.
zdroj: ČTK

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Velkolepá podívaná na trase z Košic do Prahy

Výhled z lokomotivy Siemens Vectron společnosti Regiojet v čele vlaku RJ 1012...

Nový seriál iDNES.cz zahajujeme přelomovým videem českého internetu. Jako vůbec první jsme natočili kompletní cestu...

Smutný symbol války v Jugoslávii. Unikátní most rozstříleli před 25 lety

Hercegovský Mostar. Plocha předválečné občiny (zhruba náš okres, resp....

Více než čtyři století byl Stari most neodmyslitelnou součástí hercegovského Mostaru. Přitahoval nejen odvážlivce...

VIDEO: Žebřík do nebe. Nová atrakce v Rakousku pro milovníky adrenalinu

V rakouských alpách postavili „žebřík do nebe“

Rakouskou oblast Gosaukamm znají hlavně horolezci. Nově si tu mohou všichni zájemci o dobrodružství vychutnat výstup po...

Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem

Kvalitní lodě umožnily Vikingům daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých...

Za nevídanými dobyvatelskými úspěchy Vikingů, severských nájezdníků, stály jejich pověstné štíhlé lodě. Rychlé, dobře...

Praha neznámá. Nouzové kolonie si poradily s magistrátem i komunisty

Podívejte se, jakým způsobem vznikaly nouzové kolonie v Praze.

Myslíte si, že moderní Praha už nemůže mít nouzové kolonie? Kotlaska a kolonie Na Hájku vás přesvědčí o opaku. Jejich...

Další z rubriky

Velký traverz Ukrajinou. Od Černého moře až pod Karpaty za pět dní

Jako z pohádky. Kamenec Podolský má hodně odlehlou polohu, ale krásnou a vzorně...

Do oblíbeného Zakarpatska jsme tentokrát jet nechtěli. Našim cílem bylo užít si Ukrajinu v místech, kam příliš mnoho...

Praha neznámá. Nouzové kolonie si poradily s magistrátem i komunisty

Podívejte se, jakým způsobem vznikaly nouzové kolonie v Praze.

Myslíte si, že moderní Praha už nemůže mít nouzové kolonie? Kotlaska a kolonie Na Hájku vás přesvědčí o opaku. Jejich...

Smutný symbol války v Jugoslávii. Unikátní most rozstříleli před 25 lety

Hercegovský Mostar. Plocha předválečné občiny (zhruba náš okres, resp....

Více než čtyři století byl Stari most neodmyslitelnou součástí hercegovského Mostaru. Přitahoval nejen odvážlivce...

Najdete na iDNES.cz