Santorini leží v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem a skládá se z pěti ostrovů. Největší a nejznámější je Théra, která má tvar rohlíku a tvoří východní hranici celého souostroví.
Na západ od ní je Therasia a mezi nimi ostrůvky Nea Kaimeni a Palea Kaimeni. Kruh uzavírá úplný prcek – Aspronisi. Na Théře je letiště, takže není problém tam letět, z Prahy vám to potrvá asi dvě a půl hodiny. Připravíte se tím ale o mimořádný zážitek, který vás čeká, pokud na Santorini poplujete.
Z paluby lodi před sebou uvidíte příkré stěny tmavých útesů Théry, zvedající se z moře ostře do výšky přes tři sta metrů, a na nich jako kopce šlehačky posazené terasovité kaskády bílých domků. Máte chuť promnout si oči, jestli se vám to nezdá.
Megakatastrofa
Mnozí si v tu chvíli možná ani neuvědomí, že plují přes velkou kalderu, zatopený kráter sopky. Hloubka vody v těch místech dosahuje až čtyř set metrů.
V sedmnáctém století před naším letopočtem právě tady došlo k přírodní katastrofě gigantických rozměrů, která postihla nejen Théru, ale její následky pocítily i vzdálené oblasti.
Mohutný výbuch sopky, považovaný za jeden z nejsilnějších v lidské historii, pohřbil do moře střed ostrova. Zbyly z něj vlastně jen kusy „okrajů“ – dnešní ostrovy Théra a Therasia.
Exploze mnohonásobně převyšovala třeba výbuch sopky Vesuv nebo Krakatoa. Její ničivá síla se údajně rovnala sto šedesáti tisícům atomových bomb shozených na Hirošimu.
Způsobila i pyroklastický mrak a obří vlny tsunami, sahající do výšky přes třicet metrů. Ty dorazily i k břehům zhruba sto třicet kilometrů vzdáleného ostrova Kréta., kde zřejmě zcela zdecimovaly vyspělou minojskou civilizaci a přispěly tak k jejímu zániku.
Možná právě zde je jádro legend o biblické potopě či o bájné Atlantidě, kterou někteří umísťují právě k Santorini. Hledal ji tam i slavný oceánograf Jacques-Yves Cousteau.
Napříč tisíciletími
Gigantický sopečný výbuch ale asi nepřekvapil tehdejší obyvatele Théry, před hrozící zkázou zřejmě utekli. Ve vykopávkách na ostrově se totiž nenašly žádné lidské pozůstatky. Když si ale představíte, jak daleko dosáhly ničivé následky erupce, snad lepší nevědět, jak to s uprchlíky z ostrova nakonec dopadlo.
Jaké asi bylo starověké město kykladské civilizace se silnými vlivy minojské kultury, které při útěku Théřané nejspíš v panice opustili? Pokud máte dost fantazie, můžete si to představit na archeologických vykopávkách v Akrotiri v jihozápadním cípu ostrova Théra.
Pod mnohametrovým nánosem sopečného popela tam po tisíciletí ležely zachované zbytky bohatého města z doby bronzové, které bylo před výbuchem sopky jedním z hlavních přístavů v Egejském moři.
Vykopávky odkryly dlážděné ulice, důmyslný kanalizační systém, vodovodní potrubí, poschoďové budovy s nástěnnými malbami i dekorační předměty.
Dalším významným historickým nalezištěm na Théře jsou pozůstatky starobylého města Thira. Jsou z helénského období a najdete je na východní straně ostrova, na západním svahu pohoří Mesa Vouno.
Mezko-oslí byznys
Ale vraťme se do santorinské kaldery, kde se to loděmi všech velikostí denně doslova hemží. Většina turistů vystoupí na Théru ve Starém přístavu s touhou být co nejdřív nahoře na útesech – v hlavním městě ostrova Thira.
Můžete jet lanovkou, na kterou bývají ve vrcholné sezoně pořádné fronty, nebo se vydat po schodišti Karavolades. Jako zlomyslný had se klikatí vzhůru 587 strmých jezdeckých schodů. Zdolat je pod žhnoucím řeckým sluncem po svých není žádná legrace. A opatrní musíte být i při chůzi dolů. Schody jsou dlážděné ohlazenými kameny, které ukrutně kloužou.
Máte ale ještě jednu možnost – vyjet po schodech na hřbetě mezka či osla. Všude jich postává spousta a trpělivě čekají, až se turisté dohodnou s jejich pány.
Občas ale lichokopytníci „vyhrají“. Rozběhnou se rychleji, poskočí nebo se otřou o kamennou zídku a nezkušený jezdec se sbírá ze země – v lepším případě s pořádnými modřinami.
Vezmeš si mě?
Ale pak jste nahoře a vše je zapomenuto. Mraveniště běloskvoucích domečků, zářivě modré okenice, dveře i buclaté kopule kostelíků, k tomu blankytné nebe, fantastické výhledy a nezapomenutelné scenerie.
Pochopíte, proč sem každoročně jezdí téměř dva miliony návštěvníků, v letní „špičce“ přes deset tisíc denně. Přitom domorodců žije na Santorini jen asi pětadvacet tisíc. Už toho bylo přespříliš, a tak se příliv turistů začal lehce regulovat.
Santorini je i oblíbeným místem žádostí o ruku. Své sladké „ano“ si na romantických terasách vysoko nad mořem říkají celebrity i obyčejné páry. I u nás seženete agentury, které na klíč nabízejí platné i symbolické svatby na Santorini.
Může se hodit- Někdy se hlavnímu ostrovu Théra říká Santorini, ale není to správně – Santorini je název celého souostroví. - Jméno Santorini je zkomolenou zkratkou dvou italských slov Santa Irini, svatá Irena. Ta byla patronkou Benátčanů, kteří ostrovu vládli tři sta let. - Megavýbuchem před třemi a půl tisíce lety sopečný „festival“ v historii Santorini neskončil. Činnou sopku tam najdete i dnes. Je na ostrůvku Nea Kaimeni a projít se můžete až k jejímu kráteru. - Ve Thiře stojí za návštěvu třeba Archeologické muzeum, Muzeum prehistorické Thiry a galerie umění Mati s originálními díly, inspirovanými tamní přírodou a lidmi. - Hlavní turistická sezona je na Santorini v dubnu až říjnu, kdy vzduch i moře dosahují příznivých (někdy vysokých) hodnot a neprší. Užijte si ho se vším všudy |