San Bernardo
Toto místo v blízkosti francouzskoitalského průsmyku Petit St. Bernard, které se vyznačuje vysokým počtem slunečních dní, se stalo lákadlem nejenom pro rodiny.
San Bernardo je středisko, kde můžete snídat bagetu s pravým francouzským sýrem a obědvat těstoviny či pizzu na italské straně (určitě tam ochutnejte čokoládovou pizzu, je to místní specialita).
Je to také část Savojských Alp, kterou čeští lyžaři ještě moc neznají.
"Nemáme mnoho českých turistů, naposledy jsem je tady viděl před dvěma lety," říká lyžařský instruktor Lionel Noir. I to stačilo k tomu, aby zde lyžaři z České republiky získali velmi dobrou reputaci. "Všiml jsem si, že jsou velmi dobří," říká šéf turistické kanceláře v La Rosiére Fabrice Mielzarek.
Itálie a Francie v jednom
San Bernardo se vlastně skládá ze dvou středisek: francouzského La Rosiére, které je o něco ostřejší, a italské La Thuile, jež ocení především rodiny s dětmi. A toto spojení má své výhody: když mraky přicházejí od Středomoří, sněží v La Thuile, když od Atlantiku, dostane sněhovou nadílku La Rosiére. Místní proto tvrdí, že o sníh zde nouze není.
Donedávna lyžování ve dvou státech mělo ještě další výhodu. Restaurace na italské straně byly levnější, a tak se vyplatilo přejet za obědem na druhou stranu. Po zavedení eura se však ceny téměř vyrovnaly.
Provizorní lanovka
Ještě na konci 70. let to byly dva oddělené resorty, jež od sebe dělila čtyřicetiminutová jízda autem v létě, v zimě až tříhodinová.
Vše se začalo měnit na počátku 80. let. Nejdříve to byly jen malé vlaštovičky: když si chtěli turisté na francouzské straně zalyžovat u Italů, přes kopec jim pomohla rolba, která je za sebou na lanech vytáhla na druhou stranu. Dělo se tak jen o víkendech a ještě se nedostalo na všechny.
Tento pokus zřejmě vedl k nápadu spojení mezi středisky vylepšit a lanovka propojující obě místa začala fungovat v sezoně 1984-1985. Vzniklo tím unikátní středisko o rozloze 3000 hektarů.
A San Bernardo má i další plány. V příští sezoně by to měla být nová lanovku z La Rosiére na vrchol Le Roc Noir, která odlehčí stávající, mnohem kratší sedačce a významně zrychlí přejezd na italskou stranu.
A na co se tady můžete těšit?
Na jedenáct černých sjezdovek, 29 červených, 26 modrých a sedm zelených a také na lyžování s výhledem na Mont Blanc a Matterhorn. Vyfotografovat si tyto alpské velikány můžete z vrcholů Belvédére či Chaz Dura, kam vedou stejnojmenné sedačkové lanovky.
Místním unikem je také pevnost na vrcholu dvou sjezdovek na francouzské straně. Její brány jsou sice zavřené, ale pokud je slunečný den, jde o ideální místo na malý piknik. Jen si to představte: sedět ve stínu Mont Blancu, s starobylou pevností za zády a před sebou pozorovat lyžařské svahy.
Ale je to velmi příjemné lyžování, široké sjezdovky ocení zejména vyznavači carvingových lyží a dlouhého oblouku, náročnější lyžař se může zapotit na několika černých sjezdovkách a na fajnšmekra zde čeká proslulý sjezd v terénu Le défi (česky výzva) vedoucí z vrcholu Belvédére, jež se tyčí do výšky 2641 metrů nad mořem.
|
Přečtěte si: |
Heliskiing
No, a pokud chcete ve volném terénu vyzkoušet něco nového, je tu také heliskiing. Helikoptéra vás dopraví na vrchol hory Miravidi (3068 metrů nad mořem) nebo na ledovec Rutor (3485 metrů nad mořem). Zde čeká nedotknutý prašan a nevšední výhled.
Záležitost to není levná: 150 eur za jednu jízdu, a pokud se rozhodnete pro dvě (jde o kombinaci sjezdu obou vrcholů), zaplatíte 220 eur. Cena zahrnuje helikoptéru, instruktora a taxík, který vás dopraví zpět do střediska.
V předvánočním období byly svahy příjemně prázdné, žádné dojezdové "Václaváky", které byly k vidění v nedalekém Val Thorens, se tady nekonaly. A místní tvrdí, že pohodovou atmosférou bez front a velkých návalů se tady mohou chlubit po celý rok.
|
Může se hodit Jak se tam dostat Ceny skipasů |
 Středisko bylo před vánočními svátky téměř prázdné. Místní tvrdili, že podobná idyla bez front a přeplněných sjezdovek je tady během celé zimní sezony. |
 San Bernardo se pyšní širokými červenými sjezdovkami, které ocení především vyznavači carvingového lyžování |
 Jednou ze zastávek při přejezdu z francouzské strany na italskou je také bývalá hraniční pevnost. Stala se tak oblíbeným místem skupinových fotografií. |
 Středisko bylo před vánočními svátky téměř prázdné. Místní tvrdili, že podobná idyla bez front a přeplněných sjezdovek je tady během celé zimní sezony. |
