Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Amsterdamu přijely tisíce plachetnic. Kvůli největším rozebrali most

aktualizováno 
Je to akce, která poutá pozornost stejně jako olympijské hry. Když se do přístavu v Amsterdamu na začátku září sjelo pět tisíc malých a velkých lodí, spěchaly se na to podívat přes dva miliony lidí. Kvůli největším plachetnicím nechalo město rozebrat jeden most.

Jeden z největších obrů kotvících v přístavu během pětidenní přehlídky největších plachetnic světa Sail Amsterdam 2015, ruská plachetnice Mir s délkou 110 metrů. | foto: Jan MalýiDNES.cz

Plachetnice z celého světa se v amsterdamském přístavu potkaly poprvé v roce 1975 jako součást oslav 700. výročí první zmínky města. Od té doby se stále rozrůstající událost opakuje každých pět let. V roce 2010 se přístavem a jeho okolím prošlo 1,7 milionu návštěvníků. Letošní, 9. ročník Sail Amsterdam, přilákal téměř 2,5 milionu návštěvníků, větší návštěvnost mají už jen olympijské hry.

Všechny lákala jedinečná příležitost vidět pohromadě jedny z největších plachetnic světa, prohlédnout si ponorky nebo vojenská obranná monstra. Pro posádky lodí je Sail Amsterdam místem, kde si mohou aktivně vyměňovat zkušenosti z plaveb po světových mořích.

Letos v přístavu během 19. až 23. srpna kotvilo 43 velkých plachetnic, z nichž 11 patřilo do flotily mezinárodní organizace Sail Training International nominované na Nobelovu cenu míru: „Nezisková organizace STI sdružuje 30 zemí, jejím cílem je dát mladým lidem příležitost v námořním výcviku a tím podpořit mezinárodní spolupráci,“ vysvětluje Michal Kalman, český zástupce STI.

Aby bylo možné do amsterdamského přístavu nechat vplout přes pět tisíc tradičních lodí, klipperů, rybářských lodí a privátních člunů, museli organizátoři nechat rozebrat robustní most vedoucí z hlavní promenády na Java – eiland, ostrov uprostřed přístavu.

Na palubě město, vesnice i vlak

Největším obrem kotvícím v přístavu byla ruská plachetnice Sedov, původně postavená v roce 1921 pro německou přepravní společnost F. A. Vinnen jako nákladní loď převážející ledek z Jižní Ameriky do Evropy. V rámci válečných reparací se v roce 1949 dostala do vlastnictví ruské Státní rybářské akademie v Murmansku a dostala jméno po polárním výzkumníkovi Georgiji J. Sedovovi.

Ocelová loď s délkou bezmála 117,5 metru, hmotností 3500 tun a titulem největší plachetnice světa je nyní ve službách Maritime Academy v Murmansku, její studenti na palubě povinně tráví minimálně jeden semestr: „Sedov je na půl roku naším novým domovem. Je tu šedesát členů posádky a sto dvacet kadetů, máme pravidelný režim a rozdělené služby,“ popisuje život na palubě Sedova ruský kadet Gerbert Baklanov.

Ruský obr Sedov. Na 117,5 m dlouhé plachetnici tráví povinně jeden semestr...

Ruský obr Sedov. Na 117,5 m dlouhé plachetnici tráví povinně jeden semestr studenti Maritime Academy v Murmansku.

Loď je rozdělena na Město, což jsou kajuty hlavní posádky, a Vesnici s kajutami kadetů. Dlouhým chodbám v podpalubí se přezdívá Vlak. „Na palubě máme pravoslavnou kapli a taky plně funkční lékařkou ordinaci,“ ukazuje Baklanov.

Na Sedovu jsou patrné známky záplatování. Takto velká loď se v případě nutných oprav nevyzvedává, postupem času tak bylo v ocelovém trupu vyřezáno a opět zavařeno nesčetně otvorů, kterými se do plavidla s padesátimetrovým stěžněm dostávaly motorové díly i vnitřní vybavení.

Koupit si plavbu na Antarktidu je výzva, ale zažít ji může každý

Do Amsterdamu připlula také 104 let starý trojstěžník Europa. Na její palubě před půl rokem podnikla cestu do Jižního ledového oceánu částečně česká posádka: „Plachtění na Antarktidu není náročné. Je možná náročnější plout přes Drakeův průliv, ale samotná Antarktida je ráj, naprosto klidná křišťálová voda a břehy plné neskutečně přátelských tučňáků,“ láká kapitán Bark Europa Klaas Gaastra, který je považován za špičku ve svém oboru nejen díky odvážným expedicím.

Fotogalerie

Účast na Sail Amsterdam je pro posádky takových lodí příležitost, jak si vyměnit zkušenosti nejen s kapitány ostatních lodí, ale také se zájemci o plavbu.

„Snažíme se vždy poskládat co nejrozmanitější posádku, mix různých lidí, národností, kultur a věku,“ vysvětluje kapitán Gaastra.

Plavbu na Antarktidu z Jižní Ameriky může podle něj podniknout každý bez minimálních zkušeností.

Chtěli být na moři, tak si prostě postavili loď

Česká vlajka se třepetala na raritě, která na Sail Amsterdam dorazila na osobní pozvání organizačního týmu. Korzárská loď La Grace vznikala v Egyptě jako napůl punkový projekt českých nadšenců do plachtění: „Neměli jsme žádné peníze, jenom nadšení a vizi. Pomohla nám spousta kamarádů a fanoušků plachetnic,“ popisuje stavbu La Grace její kapitán Josef Dvorský.

„Egypťani jsou vynikající stavitelé lodí a navíc jsou levní. Teď La Grace budí pozornost u námořníků i historiků,“ usmívá se Dvorský. La Grace se pravidelně účastní závodů plachetnic Tall Ship Race: „Na tom posledním jsme skončili o sedm vteřin druzí. Rychlostní rekord je 13,6 námořních uzlů, což je asi 25 km/h,“ říká kapitán žlutočerně natřené lodi s napůl pirátskou posádkou.

Český zástupce na Sail Amsterdam 2015 přijel na zvláštní pozvání organizátorů....

Český zástupce na Sail Amsterdam 2015 přijel na zvláštní pozvání organizátorů. Pirátská plachetnice La Grace kapitána Josefa Dvorského vzbuzuje obdiv po celém světě.

Pro Sail Amsterdam jsou typické závody netradičních plavidel, které se téměř výhradně účastní plovoucí kuriozity s holandskou vlajkou. Letos jich na vodu vyplulo 70, zvláštní cenu poroty vyfoukla jinak výhradně domácím soutěžícím česká ŽIVÁ Velryba výtvarníka a performera Pavla Černého, která vznikla v rámci projektu ČERNÝ MOŘE a má upozorňovat na nutnost ochrany životního prostředí.

Za pět let znovu a ve větším

„Letošní 9. ročník jsme připravovali tři roky v poměrně

Křišťálová Lupa 2015

malém týmu přibližně patnácti lidí, ale máme naštěstí přes 1200 dobrovolníků, bez kterých bychom takovou událost jen těžko zvládli,“ popisuje ředitelka Sail Amsterdam Jeannette Blijdorp-Jonkerová. „Za pět let nás čeká jubilejní 10. ročník a ten chceme udělat skutečně výjimečný, očekáváme účast více než 50 velkých plachetnic v A i B třídě. Ale jsou to především návštěvníci, bez kterých by Sail Amstredam nebyl tím, čím je.“

Poznejte žádaná Evropská města

Láká vás ochutnat originální sýry a poznat tulipánové zahrady v Holandsku? Nebo máte chuť na pravou Italskou pizzu a zajímá vás Koloseum v Římě? Stačí si jen vybrat co Vás láká na Raketa.cz.

Autoři:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Najdete na iDNES.cz