Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sága záchranného člunu James Caird

aktualizováno 
Expedice slavného britského polárníka sira Ernesta Shackletona měla velké plány. Chtěla nejenom dosáhnout jižního pólu (to už tři roky předtím dokázali Amundsen a Scott), ale pokračovat dál a poprvé přejít Antarktidu napříč. Třeba se při tom podaří definitivně zodpovědět otázku, jestli tam dole je skutečně souvislý kontinent, šestý světadíl, nebo jen obrovské souostroví překryté ledem. Jenže než se stihli vylodit na pobřeží, všechny jejich plány vzaly zasvé.
Těžké, husté sražené kry pokrývající hladinu do nedohledna deset měsíců vláčely jejich Enduranci sem tam, až ji rozdrtily. Dalších pět měsíců trosečníkům trvalo, než se vymanili z ledových spárů Weddellova moře a s bídou dosáhli Sloního ostrova. Stanuli na ponuré, promrzlé a pusté skalní výspě daleko od lidí, vybaveni pouze tím, co z bohatých lodních zásob pobrali do tří záchranných člunů. Byl duben roku 1916. Podzimní nepohoda zhoršovala situaci. Bylo zřejmé, že někteří z nich další přezimování nepřežijí. A že odnikud nemohou čekat pomoc. Nemají rádio, nemají spojení se světem, nikdo neví, že ztroskotali a že jsou právě zde. Snad napřesrok v létě zavítá k ostrovu nějaká lovecká loď, ale kdoví jestli. Kdysi početné kolonie obrovských tuleňů, rypoušů sloních, tady už hodně prořídly. Co teď? Shackelton přišel s návrhem pro něho typickým: vezme člun a s několika nejzdatnějšími námořníky se pokusí doplout pro pomoc do Jižní Georgie, kde jsou velrybářské stanice. Znamená to ovšem překonat dobrých 1300 kilometrů polárního moře jihovýchodně od mysu Horn, které je v tuto roční dobu nejbouřlivějším mořem na světě. Šílenství. Ale pořád lepší než sedět a čekat na zázrak. S tím souhlasili všichni. Shackleton vybral pět dobrovolníků, a jakmile dovolilo počasí, vztyčili plachtu a vyrazili. Z kamenitého pobřeží se za nimi neslo chraptivé hurá! dvaadvaceti zarostlých, vyzáblých otrhanců v čele se Shackletonovým zástupcem a přítelem, veteránem tří antarktických výprav Frankem Wildem. Ta vzdalující se šestimetrová kocábka, kterou na počest hlavního mecenáše expedice pojmenovali James Caird, byla jejich jedinou nadějí. Posádka Jamese Cairda musela od prvního dne zápolit s vichřicemi, obrovskými vlnami, vánicemi a námrazou. Lodní tesař sice plavidlo opatřil provizorním krytem z latí a celty, ale brzy nebylo nikde místečko suché. Člun obrůstal ledem a jejich zchátralé oděvy, které měly na sobě už sedmý měsíc, mrazem ztuhly a působily jim bolestivé odřeniny. Připravit na vařiči aspoň jednou za den něco pro zahřátí vyžadovalo eskamotérskou zručnost. Celý první týden neviděli slunce, a nemohli tedy spolehlivě určit, kde se nacházejí. Pluli naslepo, vedeni pouze nejistým kompasem. Když se po dvou týdnech na obzoru přece jen vynořily zasněžené vrcholky Jižní Georgie, nebylo zdaleka vyhráno. Ještě dva dny museli pendlovat na rozbouřeném moři u pobřeží, než se jim podařilo přistát, aniž rozbili člun o útesy. Nejbližší velrybářská stanice však ležela na druhé straně ostrova. Pokoušet se k ní dostat po moři bylo příliš velké riziko. Shackleton, Worsley a Crean se rozhodli zdolat poslední etapu pěšky, nezmapovaným vnitrozemím. Postupovali úporně den a noc, 35 kilometrů krkolomným horským terénem, přes ledovce a bystřiny, dokud nedosáhli cíle. "Sekera, deník a vařič, to bylo všechno, kromě našich mokrých šatů, co jsme si přivezli z Antarktidy," napsal pak Shackleton. "Ale vzpomínkami jsme byli bohatí." Po tři měsíce spousty ledu kolem Sloního ostrova mařily jednu záchrannou akci za druhou. Teprve 30. srpna uspěl chilský parníček Yelcho. Všichni trosečníci živořící v přístřešku pod obrácenými čluny s posledními zbytky zásob se ještě dokázali postavit na nohy. Hlavně díky nezmaru Wildovi neztratili víru, že jejich "boss" je v tom nenechá. Záchranný člun James Caird dnes trůní v newyorském Museum of Natural History. Místem věčného odpočinku Ernesta Henryho Shackletona se symbolicky stala Jižní Georgie. Zemřel tam po srdečním záchvatu na začátku své čtvrté antarktické expedice v roce 1922. Bylo mu 48 let.

Autor je spolupracovníkem redakce


Shackletonův člun James Caird odráží od Sloního ostrova ke své heroické plavbě.

Autor:


Témata: Loď

Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Najdete na iDNES.cz