Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sága záchranného člunu James Caird

aktualizováno 
Expedice slavného britského polárníka sira Ernesta Shackletona měla velké plány. Chtěla nejenom dosáhnout jižního pólu (to už tři roky předtím dokázali Amundsen a Scott), ale pokračovat dál a poprvé přejít Antarktidu napříč. Třeba se při tom podaří definitivně zodpovědět otázku, jestli tam dole je skutečně souvislý kontinent, šestý světadíl, nebo jen obrovské souostroví překryté ledem. Jenže než se stihli vylodit na pobřeží, všechny jejich plány vzaly zasvé.
Těžké, husté sražené kry pokrývající hladinu do nedohledna deset měsíců vláčely jejich Enduranci sem tam, až ji rozdrtily. Dalších pět měsíců trosečníkům trvalo, než se vymanili z ledových spárů Weddellova moře a s bídou dosáhli Sloního ostrova. Stanuli na ponuré, promrzlé a pusté skalní výspě daleko od lidí, vybaveni pouze tím, co z bohatých lodních zásob pobrali do tří záchranných člunů. Byl duben roku 1916. Podzimní nepohoda zhoršovala situaci. Bylo zřejmé, že někteří z nich další přezimování nepřežijí. A že odnikud nemohou čekat pomoc. Nemají rádio, nemají spojení se světem, nikdo neví, že ztroskotali a že jsou právě zde. Snad napřesrok v létě zavítá k ostrovu nějaká lovecká loď, ale kdoví jestli. Kdysi početné kolonie obrovských tuleňů, rypoušů sloních, tady už hodně prořídly. Co teď? Shackelton přišel s návrhem pro něho typickým: vezme člun a s několika nejzdatnějšími námořníky se pokusí doplout pro pomoc do Jižní Georgie, kde jsou velrybářské stanice. Znamená to ovšem překonat dobrých 1300 kilometrů polárního moře jihovýchodně od mysu Horn, které je v tuto roční dobu nejbouřlivějším mořem na světě. Šílenství. Ale pořád lepší než sedět a čekat na zázrak. S tím souhlasili všichni. Shackleton vybral pět dobrovolníků, a jakmile dovolilo počasí, vztyčili plachtu a vyrazili. Z kamenitého pobřeží se za nimi neslo chraptivé hurá! dvaadvaceti zarostlých, vyzáblých otrhanců v čele se Shackletonovým zástupcem a přítelem, veteránem tří antarktických výprav Frankem Wildem. Ta vzdalující se šestimetrová kocábka, kterou na počest hlavního mecenáše expedice pojmenovali James Caird, byla jejich jedinou nadějí. Posádka Jamese Cairda musela od prvního dne zápolit s vichřicemi, obrovskými vlnami, vánicemi a námrazou. Lodní tesař sice plavidlo opatřil provizorním krytem z latí a celty, ale brzy nebylo nikde místečko suché. Člun obrůstal ledem a jejich zchátralé oděvy, které měly na sobě už sedmý měsíc, mrazem ztuhly a působily jim bolestivé odřeniny. Připravit na vařiči aspoň jednou za den něco pro zahřátí vyžadovalo eskamotérskou zručnost. Celý první týden neviděli slunce, a nemohli tedy spolehlivě určit, kde se nacházejí. Pluli naslepo, vedeni pouze nejistým kompasem. Když se po dvou týdnech na obzoru přece jen vynořily zasněžené vrcholky Jižní Georgie, nebylo zdaleka vyhráno. Ještě dva dny museli pendlovat na rozbouřeném moři u pobřeží, než se jim podařilo přistát, aniž rozbili člun o útesy. Nejbližší velrybářská stanice však ležela na druhé straně ostrova. Pokoušet se k ní dostat po moři bylo příliš velké riziko. Shackleton, Worsley a Crean se rozhodli zdolat poslední etapu pěšky, nezmapovaným vnitrozemím. Postupovali úporně den a noc, 35 kilometrů krkolomným horským terénem, přes ledovce a bystřiny, dokud nedosáhli cíle. "Sekera, deník a vařič, to bylo všechno, kromě našich mokrých šatů, co jsme si přivezli z Antarktidy," napsal pak Shackleton. "Ale vzpomínkami jsme byli bohatí." Po tři měsíce spousty ledu kolem Sloního ostrova mařily jednu záchrannou akci za druhou. Teprve 30. srpna uspěl chilský parníček Yelcho. Všichni trosečníci živořící v přístřešku pod obrácenými čluny s posledními zbytky zásob se ještě dokázali postavit na nohy. Hlavně díky nezmaru Wildovi neztratili víru, že jejich "boss" je v tom nenechá. Záchranný člun James Caird dnes trůní v newyorském Museum of Natural History. Místem věčného odpočinku Ernesta Henryho Shackletona se symbolicky stala Jižní Georgie. Zemřel tam po srdečním záchvatu na začátku své čtvrté antarktické expedice v roce 1922. Bylo mu 48 let.

Autor je spolupracovníkem redakce


Shackletonův člun James Caird odráží od Sloního ostrova ke své heroické plavbě.

Autor:


Témata: Loď


Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.