Ve švýcarském Saas Fee dlouho neměli auta. Zvykat si na ně nechtějí ani dnes. Maličká obec v kantonu Wallis dokonce ještě v roce 1951 nevěděla, co je to silnice. Chodilo se prostě pěšky.
Dnes už vás sem zaveze autobus. Nemáte-li však rádi auta, jste na správném místě: mají sem zakázán vjezd. Můžete zaklonit hlavu a obdivovat věnec horských velikánů, jedněch z nejvyšších ve Švýcarsku. A co především: dýchat svěží, žádnými benzinovými výpary nezkažený vzduch. Za takové situace vás jen potěší procházka mezi úhlednými domky, směrem ke stanici lanové dráhy. Zástupy turistů sem pospíchají od záchytného parkoviště, aby zamířily za tím hlavním, čím je Saas Fee jedinečné: obec se chlubí nejvyšším metrem na světě. Kabina lanovky tiše opouští stanici a domky se zmenšují. Horské středisko se rýsuje jako na dlani. Z té velké dálky může člověk obdivovat, jak přirozeně se snoubí moderní betonová architektura se starými sýpkami a seníky rozesetými po svazích. Architekti tu rýsují stavby s respektem. Lanovka se přehoupne přes další hřeben svahu. Objeví se ohromující panoráma zasněžených štítů. Úžasné jsou všechny, jen jeden je největší: Dom se svými 4545 metry je druhou nejvyšší horou celého Švýcarska. V dálce šplhají nějací mravenci, totiž horolezci. Lidské měřítko je v těchto nehostinných končinách nepatrné, hory jsou prostě obrovské. Pozor, přestupovat! Ze snění o horských velikánech vás probere průvodčí, který ukáže, kudy je třeba pokračovat. Metrem, jednoduše. Další cesta k vrcholům se totiž zavrtává do horského hřbetu. Sloupy lanovky by tu neobstály, proto se jezdí vagony v podzemí. Nejvyšším metrem na světě, říkají hrdě zdejší obyvatelé. Stěny pokrývají ledové kapičky. Zvláštní pocit být uvězněn v ledovém masivu hory. Vlak se dere vzhůru. Po chvíli konec, vystupovat. A dýchat jen zvolna. Horní stanice se totiž nachází ve výšce 3500 metrů. Docela dost na to, aby člověk popadal dech. Místním raritám tady ovšem není konec. Sotva se rozkoukáte, nabízí se vám vchod do jedné z největších ledovcových jeskyní na světě. Procházíte sály, které formuje led, hladký jako sklo. Mezi tím jsou rozesety umělecké výtvory místních výtvarníků. Fantazii mají nespoutanou. Dobrodruhy potěší pohled do stěny, ve které názorně uvidí, jak lze spadnout do úzké ledovcové štěrbiny. Pohled do spáry vypadá zajímavě, když jste zrovna v bezpečí. (Výchylky ledu tu měří přesné švýcarské přístroje, tady jsou turisté mimo vši pochybnost v bezpečí, i když mají metry ledu nad hlavou). Dech se krátí, takže tedy zpět. Poslední věc, kterou byste si neodpustili vynechat, je zde otáčivá kavárna. Ceny vůbec nerespektují český zvyk umocňovat cenu nápojů s každými sto metry, takže se zde v pohodě napijete i najíte. A když se vám z těch vrcholků či výborných švýcarských piv zatočí hlava, můžete stejnou cestou dolů.
jiri.sladek@mfdnes.cz
Může se hodit
Informace o Švýcarsku naleznete na těchto internetových stránkách:
všeobecné informace: www.myswitzerland.com/ http:/de.myswitzerland.com/de/explore
celní předpisy: www.zoll.admin.ch/
stav vozovek: www.strasseninfo.ch/
Dnes už vás sem zaveze autobus. Nemáte-li však rádi auta, jste na správném místě: mají sem zakázán vjezd. Můžete zaklonit hlavu a obdivovat věnec horských velikánů, jedněch z nejvyšších ve Švýcarsku. A co především: dýchat svěží, žádnými benzinovými výpary nezkažený vzduch. Za takové situace vás jen potěší procházka mezi úhlednými domky, směrem ke stanici lanové dráhy. Zástupy turistů sem pospíchají od záchytného parkoviště, aby zamířily za tím hlavním, čím je Saas Fee jedinečné: obec se chlubí nejvyšším metrem na světě. Kabina lanovky tiše opouští stanici a domky se zmenšují. Horské středisko se rýsuje jako na dlani. Z té velké dálky může člověk obdivovat, jak přirozeně se snoubí moderní betonová architektura se starými sýpkami a seníky rozesetými po svazích. Architekti tu rýsují stavby s respektem. Lanovka se přehoupne přes další hřeben svahu. Objeví se ohromující panoráma zasněžených štítů. Úžasné jsou všechny, jen jeden je největší: Dom se svými 4545 metry je druhou nejvyšší horou celého Švýcarska. V dálce šplhají nějací mravenci, totiž horolezci. Lidské měřítko je v těchto nehostinných končinách nepatrné, hory jsou prostě obrovské. Pozor, přestupovat! Ze snění o horských velikánech vás probere průvodčí, který ukáže, kudy je třeba pokračovat. Metrem, jednoduše. Další cesta k vrcholům se totiž zavrtává do horského hřbetu. Sloupy lanovky by tu neobstály, proto se jezdí vagony v podzemí. Nejvyšším metrem na světě, říkají hrdě zdejší obyvatelé. Stěny pokrývají ledové kapičky. Zvláštní pocit být uvězněn v ledovém masivu hory. Vlak se dere vzhůru. Po chvíli konec, vystupovat. A dýchat jen zvolna. Horní stanice se totiž nachází ve výšce 3500 metrů. Docela dost na to, aby člověk popadal dech. Místním raritám tady ovšem není konec. Sotva se rozkoukáte, nabízí se vám vchod do jedné z největších ledovcových jeskyní na světě. Procházíte sály, které formuje led, hladký jako sklo. Mezi tím jsou rozesety umělecké výtvory místních výtvarníků. Fantazii mají nespoutanou. Dobrodruhy potěší pohled do stěny, ve které názorně uvidí, jak lze spadnout do úzké ledovcové štěrbiny. Pohled do spáry vypadá zajímavě, když jste zrovna v bezpečí. (Výchylky ledu tu měří přesné švýcarské přístroje, tady jsou turisté mimo vši pochybnost v bezpečí, i když mají metry ledu nad hlavou). Dech se krátí, takže tedy zpět. Poslední věc, kterou byste si neodpustili vynechat, je zde otáčivá kavárna. Ceny vůbec nerespektují český zvyk umocňovat cenu nápojů s každými sto metry, takže se zde v pohodě napijete i najíte. A když se vám z těch vrcholků či výborných švýcarských piv zatočí hlava, můžete stejnou cestou dolů.
jiri.sladek@mfdnes.cz
Může se hodit
Informace o Švýcarsku naleznete na těchto internetových stránkách:
všeobecné informace: www.myswitzerland.com/ http:/de.myswitzerland.com/de/explore
celní předpisy: www.zoll.admin.ch/
stav vozovek: www.strasseninfo.ch/
