Jižní část Rychlebských hor v okolí Ramzové je známá a neznámá zároveň. Chodí se hlavně po červené magistrále z rekreační obce Petříkov na chatu Paprsek a po letních značkách také na Smrk. Kromě toho se v této oblasti ukrývají další překrásné cesty. Nacházejí se v místech, kam v létě téměř nikdo nechodí, v zimě tudy však vedou udržované lyžařské stopy.
Neoznačený vrchol Smrku
Lákavým cílem při návštěvě Rychlebských hor bývá nejvyšší vrchol Smrk
(1 126 m). Vychází se na něj obvykle údolím z Petříkova, zimní stopa však bývá někdy prošlapaná i z Ramzovského sedla. Trasa z Ramzové, značená červeně, vede v délce 6 km mírně stoupající jihovýchodní rozsochou hory. Pojem hora je však v případě Smrku poněkud zavádějící pojem. Jde spíše o velkou náhorní plošinu, na níž je velmi obtížné stanovit, kde se vlastně nachází nejvyšší bod. Také při pohledu z výšky protilehlého jesenického Šeráku vypadá tato část Rychlebských hor jako jedna velká placka, na níž se jen složitě identifikuje poloha jednotlivých tisícovek.
Nejvyšší bod Smrku je neoznačený, ukrývá se vpravo vedle turistické cesty z Ramzové. V létě se tu nachází silně podmáčená smrčina a rašeliniště Malení. Asi o 500 m dál a o pár výškových metrů níž se ostře lomí česko-polská hranice. Velký hraniční kámen tady označuje styk tří dávných panství, dnes území Moravy, Slezska a Polska (dříve Kladska). Stojí tu také rozcestník s přístřeškem, který slouží jako oblíbené odpočinkové místo. Při obvyklé sněhové nadílce však hraniční kámen nebývá vidět a z přístřešku je vidět jenom střecha.
Sněhem zasypaný vrchol Smrku
Pohádkový okruh
Od rozcestníku pod Smrkem lze vyrazit různými směry. Nejobvyklejší směr určují letní zelené a modré značky, po nichž se schází kolem lovecké Solné chaty a pramene vody na jižní úbočí vrcholové plošiny Rychlebských hor. Krátký strmější sešup vystřídají brzy široké, rolbou protažené lesní cesty, které vás dovedou jedním či druhým směrem a větší či menší oklikou až na chatu Paprsek.
Mnohem zajímavější je ovšem putování ze Smrku po stopě sledující státní hranici, která je součástí desetikilometrového rekreačně-kondičního lyžařského okruhu Pohádka. Má zelené značení a vychází stejně jako čtyři další okruhy od chaty Paprsek. Tato pohádková cesta určitě nadchne především sběratele tisícovek, kterých se cestou nabízí hned několik.
Okolí tvoří lesy a paseky s improvizovaným tyčovým značením, občas se objevují drobné skalky. Asi 500 m od Smrku objedete zleva v létě kamenitou vyvýšeninu vrchu Brousek (1 116 m), odkud se za dobré viditelnosti otevírá pohled na Králický Sněžník.
Před další tisícovkou Travná hora (1 125 m) narazíte na rozcestník lyžařských cest, který upozorňuje na dva další, pro změnu červeně značené okruhy Malý a Velký Šengen. Mírné stoupání vás odtud vyvede na rozsáhlou vrcholovou plošinu, která se velmi podobá Smrku. Donedávna dokonce panovaly pochybnosti, zda je Smrk skutečně v Rychlebských horách nejvyšší. Nejnovější přesná měření pomocí moderních přístrojů však jeho prvenství potvrdila.
Na Medvědím okruhu
Medvědí bouda
Netradiční cestou k chatě Paprsek
Z Travné hory terén pozvolna klesá a jízda na lyžích je v těchto místech velmi příjemná, přímo pohádková. Tisícimetrové pláně, zaručující dobré sněhové podmínky, představují minimálně členitý a pro běžecké lyžování doslova ideální terén. Lesní porosty, ač značně prořídlé od přírodních kalamit i lidských těžebních zásahů, do značné míry lyžaře chrání před nepříznivým počasím a je možné sem vyrazit i v době, kdy se na sousedních jesenických hřebenech "všichni čerti žení". Proto zde také vzniklo několik značených lyžařských okruhů, které jsou součástí skiareálu u chaty Paprsek.
Uzlovým bodem všech těchto okruhů je rozcestí Palaš asi 1,5 km jihozápadně od Travné hory, nedaleko od místa, kde se státní hranice ostře lomí a směřuje doprava na sever.
Dalších asi 400 m od Palaše stojí na okraji náhorní planiny oblíbená a lyžaři hojně vyhledávaná chata Paprsek. Většina návštěvníků na běžkách k ní obvykle jezdí nejkratší červeně značenou magistrálou z Petříkova, resp. z Ramzové. Sjezdaři naopak využívají zimní sedačkovou lanovku z Velkého Vrbna, jejíž horní stanice se nachází hned vedle chaty.
Chata Paprsek pochází z roku 1932. Původně se jmenovala Slezská chata a po druhé světové válce chata U Ráje. Uvnitř bývá zvláště okolo poledne plno lidí a ani velký prostor restaurace není zárukou, že si v tuto dobu bez problémů sednete.
Chata Paprsek
V zajetí Polska
Může se hoditJAK SE TAM DOSTAT Pokud jedete autem, doporučujeme zaparkovat ve Velkém Vrbně a k chatě Paprsek se nechat vyvézt sedačkovou lanovkou. |
Tipem pro další nevšední putování na běžkách je horská minioblast severně od chaty Paprsek nad uzávěrem údolí Kunčického potoka. Státní hranice se tady několikrát lomí, čímž vytváří cíp území obklopený ze tří stran Polskem.
Hraniční kopce zde několikrát přesahují hranici 1 000 m. Nejvyšší z nich je nejseverněji vystrčená Polská hora neboli Rudawiec (1 105 m) s hezkým výhledem. Na polské straně se na svazích Jíviny (1 076 m) rozprostírá rezervace Puscza Snieźnej Białky, která chrání původní pralesovité porosty Rychlebských hor.
Zimní poznání tohoto zastrčeného koutu Rychlebských hor umožňují lyžařské okruhy Pralinka (žlutý, 9 km), Medvědí (modrý, 9 km) a Velký Šengen (červený). Posledně jmenovaný měří celkem 17 km a zachází poměrně hluboko na polské území, kde po úbočních lesních cestách traverzuje masív hory Rudawiec. Aktuální stav všech běžeckých okruhů včetně výšky sněhové pokrývky najdete na www.paprsek.net.
Krásná sestupová trasa vede z Paprsku po loukách přes vrch Větrov do Starého Města pod Sněžníkem na vlak. Pokračuje odtud i červená magistrála po úbočích hor přes Kladské sedlo k chatě Návrší pod Králickým Sněžníkem, kterou využívají především milovníci dálkových přechodů.
Množství najetých kilometrů po tisícimetrových vrcholcích Rychlebských hor v okolí chaty Paprsek si lze díky velkému množství udržovaných běžeckých tras v okolí libovolně regulovat v závislosti na stavu fyzické kondice, počasí a aktuální chuti.
Zobrazit místo Po tisícovkách Rychlebských hor na větší mapě
