Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ruština pod Huascaránem

aktualizováno 
-
Jedete do Peru a nemluvíte španělsky? S domorodci v horách si tedy moc nepopovídáte,s tím se smiřte. My jsme si proto s sebou vzali kamarádku-tlumočnici. Jednoho dne se však všechno otočilo a byla to ona, komu jsme my tlumočili.

Ruština nás ve škole nebavila, v tom jsme asi nebyli výjimkou, a ocenili jsme ji až na Kavkaze a Pamíru. Že ji uslyšíme pod Huascaránem, nejvyšší horou Peru, že nám ten jazyk bude v Andách znít libozvučně a jeho znalost pro nás bude důležitá, to jsme ve školních lavicích předpokládat nemohli. V listopadu 1995 jsme procházeli večerním Y ungay, městečkem, které v roce 1970 smetla lavina svržená při zemětřesení Huascaránem. Zahynulo tehdy 20 000 lidí. Byli jsme unaveni a spáleni sluníčkem, které dokáže být těsně pod rovníkem ve výšce tři tisíce metrů pořádně ostré. Vlastně mělo pršet jako jindy v tomto měsíci, ale počasí jako by vědělo, že m usíme fotografovat a hovořit s lidmi, aby vznikla kniha »Huascarán, život v údolí krásy a hrozby«. Došli jsme právě na náměstí, když se za námi ozvalo: »Nu što vy zděs, maladci!« V prvním okamžiku nám nedošlo, že na nás někdo mluví rusky. Kdo by tu ten jazyk čekal! T eprve když onen hlas pokračoval: »Vy iz Čechaslavákii! Nět?« nám došlo, že slyšíme ruštinu s výrazným moskevským přízvukem. Otočili jsme se. Před námi stála evropsky oblečená Indiánka, čtyřicátnice s příjemným pohledem. Stěží jsme ze sebe vykoktali pozdravení. Dina, tak se jmenovala, nás vzala ráno na laviniště. V roce 1970 tu přišla o všechny příbuzné a majetek, sama přežila jen náhodou. Bylo jí tehdy sedmnáct. Ukázala nám, kde stálo divadlo, nemocnice, škola, radnice, tržiště, a líčila lidi, kteří tam žili a pracovali, vzpomínala na své příhody z mládí. Zavedla nás k torzu katedrály, zastavila se u čtyř palem, které lavina bahna, ledu a kamení nedokázala vyrvat z kořenů, protože byly chráněny katedrálou, obešla zbytky zmačkaného, na střechu obráceného autobusu, vyčnívajícího ze země,zamířila ke kameni, na který v dětství šplhala vždy, když nad Y ungay letělo letadlo. T enkrát se tyčil do výšky tří čtyř metrů, dnes vyčnívá sotva třicet centimetrů. Nevynechala ani pahrbek se hřbitovem, kde se pod sedmimetrovou sochou Krista v sedmdesátém zachránilo 92 lidí. Nehovořila však jen o neštěstí, rozpovídala se také o současném životě v Andách a o vlivu »bílé« civilizace. Popisovala pozvolné vytrácení původního života, mizení tradic, nesolidnost pronikající do vztahů mezi lidmi. Chválila technické výdobytky, ale odsuzovala nový životní styl, ovlivňovaný televizí a slaboduchou reklamou, kritizovala dětskou kriminalitu, drogy, lhostejnost... Ušklíbla se i nad turisty: »Někteří nás mívají za méněcenné, prohlíží si nás a fotografují jako zvěř v zoo, vlezou vesničanům do domu a prosmýčí tam všechny místnosti, diví se, že umíme číst, našim dětem pak dají bonbon. Zanechají po sobě pachuť.« Taková byla její slova. Nemohli jsme mít lepší doprovod, to neuvěřitelné setkání bylo významné pro naši knihu. Nevadilo, že jsme museli naslouchat ruštině,naopak. Nevadilo nám ani, že Dina až moc chválila bývalý Sovětský svaz. Nelze se jí divit. Vystudovala tam práva, nepoznala tam hlad a nemusela se tak tvrdě živit jako v Andách, procestovala východní i západní Evropu. Moskva jí připadala jako ráj. Ona nevěděla o špiclování, omezování práv člověka, nesvobodě prostupující všemi oblastmi života, politických procesech, gulagu... Zaslechneme-li ve zprávách Peru nebo čteme-li o té zemi, vzpomeneme vždy na několik lidí z And,mezi nimi i na Dinu a její ruštinu, kterou nás pod Huascaránem zahltila.

Lubomír Vejražka a Jiří Hladík (fotograf) se společně zaměřují na horské výstupy. Ze svých cest píší knihy,zab ývají se i publicistikou a výstavami fotografií s tématem cizích zemí.



Autor:




Nejčtenější

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Provoz na nejkratším letišti Evropy

Na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora Korfu...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.