Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rusové stále nakupují oblečení raději na tržištích

  14:34aktualizováno  14:34
Sobolí kožich za 70.000 dolarů dnes v Moskvě není raritou. Podobné výrobky se prodávají v obchodním domě Moskva, v pasáži Ochotnyj rjad vedle Kremlu i v dalších luxusních nákupních centrech. Průměrný Rus o nich ovšem může pouze snít. Podle údajů Státního statistického výboru (Goskomstat) utratí měsíčně za oblečení pouze 260,97 rublu (asi 358 korun). Zhruba 70 procent obyvatel nakupuje oblečení stále raději na tržištích.

Pryč jsou doby, kdy Rusové čekali ve frontách na dovozové šatstvo. Za sovětských časů bylo otázkou cti předvést se v zaměstnání v "importní" blůze či kozačkách. Dnes jsou módními výstřelky zaplaveny obchody i tržiště a záleží jen na tom, kolik mohou do svého zevnějšku investovat. Jak svědčí údaje Všeruského střediska pro průzkum veřejného mínění (VCIOM), 42 procent ruských obyvatel dává přednost zahraničním výrobkům, zatímco 20 procent míní, že domácí produkce se jim už dnes vyrovná.
   

Statistiky tvrdí, že nejvíce investují do oblečení obyvatelé ruského ťumeňského regionu bohatého na ropu. Jednak slušně vydělávají, jednak potřebují teplé oblečení. Tvrdé mrazy je nutí nakupovat kvalitní kožešiny a teplou obuv, která při snaze o elegantní zjev nepřijde zrovna levně. Měsíčně utratí přinejmenším
800 rublů (asi 1100 korun). Na druhém místě jsou Moskvané, kteří do svého oblečení investují každý měsíc alespoň 600 rublů (asi 820 korun). Nejhůř jsou na tom vesničané. Bez ohledu na region prý nenakupují oblečení za více než 163 rublů.
   

Obchody s konfekcí v malých ruských provinčních městech většinou krachují. Šanci mají jen prodejny se smíšeným zbožím. Také tam se občas objevuje kvalitní oblečení a obuv, avšak pro nezájem klientů ji majitelé prodejen většinou vracejí do skladů. Tyto obchody se ponejvíce omezují na praktické věci jako prošívané bundy vycpané vatou, gumové holínky, bavlněné zástěry a další pracovní šatstvo. Zájem je o tepláky a sportovní obuv. Téměř všichni obyvatelé ruských vesnic dnes chodí s "adidaskách", "nikách", či "reebokách". Padělané sportovní oblečení a obuv
věhlasných světových značek se těší mimořádné oblibě.
   

Vesničané mnohdy vydělávají měsíčně sotva 500 rublů (asi 680 korun). Jak tvrdí statistiky, nemohou z toho vydat za oblečení více než 40 rublů. Východiskem pro ně mohou být tzv. secondhandy, kde se dětské svetříky prodávají po 150 rublech za kilo, pro dospělé asi za tři stovky.
   

Zatímco za sovětských časů bylo v Rusku velmi oblíbené šití na objednávku v krejčovských dílnách, dnes o ně není valný zájem. Dovolit si jej mohou jen vybraní jedinci, jako umělci, podnikatelé či členové politického vedení. Podle průzkumu
sociologické skupiny KOMKON dává 62,7 až 70,4 procenta Rusů přednost konfekci, která se prodává na tržištích. Méně než dvacet procent nakupuje v tzv. universamech, tedy obchodních domech. Pouze 7,3 procenta ruských obyvatel se obléká ve značkových obchodech.
   

V obchodním domě Moskva, který nedávno nadchl protagonistku seriálu "Brutální Nikita" Petu Wilsonovou, jež se účastnila moskevského filmového festivalu, se šaty firmy Chanel prodávají za 1500 až 10.000 dolarů. Pánský oblek značky Brioni, který prý mají v oblibě kremelští úředníci, nejde pod 5000 dolarů. Dámské boty od Gucciho z hadí kůže stojí nejméně 1000 dolarů a kožichy značky Fendi přijdou na 100.000 dolarů.
   

Někteří přední ruští umělci, podnikatelé i politici se rádi svěřují, že výrobkům prodávaným v Rusku nedůvěřují. Nakupují prý raději v Londýně, New Yorku, či Paříži. Umar Džabrailov, bohatý čečenský podnikatel, který kandidoval na ruského prezidenta, přiznává, že dokonce i kravaty si dává šít na zakázku v Itálii. Většina Rusů to však považuje za pózu. V moskevských obchodech je dnes velmi slušná nabídka kvalitního šatstva i obuvi. Problém je prý mnohdy spíše v cenách, které nevyhovují ani boháčům.

Autor:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.