Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rusové stále nakupují oblečení raději na tržištích

  14:34aktualizováno  14:34
Sobolí kožich za 70.000 dolarů dnes v Moskvě není raritou. Podobné výrobky se prodávají v obchodním domě Moskva, v pasáži Ochotnyj rjad vedle Kremlu i v dalších luxusních nákupních centrech. Průměrný Rus o nich ovšem může pouze snít. Podle údajů Státního statistického výboru (Goskomstat) utratí měsíčně za oblečení pouze 260,97 rublu (asi 358 korun). Zhruba 70 procent obyvatel nakupuje oblečení stále raději na tržištích.

Pryč jsou doby, kdy Rusové čekali ve frontách na dovozové šatstvo. Za sovětských časů bylo otázkou cti předvést se v zaměstnání v "importní" blůze či kozačkách. Dnes jsou módními výstřelky zaplaveny obchody i tržiště a záleží jen na tom, kolik mohou do svého zevnějšku investovat. Jak svědčí údaje Všeruského střediska pro průzkum veřejného mínění (VCIOM), 42 procent ruských obyvatel dává přednost zahraničním výrobkům, zatímco 20 procent míní, že domácí produkce se jim už dnes vyrovná.
   

Statistiky tvrdí, že nejvíce investují do oblečení obyvatelé ruského ťumeňského regionu bohatého na ropu. Jednak slušně vydělávají, jednak potřebují teplé oblečení. Tvrdé mrazy je nutí nakupovat kvalitní kožešiny a teplou obuv, která při snaze o elegantní zjev nepřijde zrovna levně. Měsíčně utratí přinejmenším
800 rublů (asi 1100 korun). Na druhém místě jsou Moskvané, kteří do svého oblečení investují každý měsíc alespoň 600 rublů (asi 820 korun). Nejhůř jsou na tom vesničané. Bez ohledu na region prý nenakupují oblečení za více než 163 rublů.
   

Obchody s konfekcí v malých ruských provinčních městech většinou krachují. Šanci mají jen prodejny se smíšeným zbožím. Také tam se občas objevuje kvalitní oblečení a obuv, avšak pro nezájem klientů ji majitelé prodejen většinou vracejí do skladů. Tyto obchody se ponejvíce omezují na praktické věci jako prošívané bundy vycpané vatou, gumové holínky, bavlněné zástěry a další pracovní šatstvo. Zájem je o tepláky a sportovní obuv. Téměř všichni obyvatelé ruských vesnic dnes chodí s "adidaskách", "nikách", či "reebokách". Padělané sportovní oblečení a obuv
věhlasných světových značek se těší mimořádné oblibě.
   

Vesničané mnohdy vydělávají měsíčně sotva 500 rublů (asi 680 korun). Jak tvrdí statistiky, nemohou z toho vydat za oblečení více než 40 rublů. Východiskem pro ně mohou být tzv. secondhandy, kde se dětské svetříky prodávají po 150 rublech za kilo, pro dospělé asi za tři stovky.
   

Zatímco za sovětských časů bylo v Rusku velmi oblíbené šití na objednávku v krejčovských dílnách, dnes o ně není valný zájem. Dovolit si jej mohou jen vybraní jedinci, jako umělci, podnikatelé či členové politického vedení. Podle průzkumu
sociologické skupiny KOMKON dává 62,7 až 70,4 procenta Rusů přednost konfekci, která se prodává na tržištích. Méně než dvacet procent nakupuje v tzv. universamech, tedy obchodních domech. Pouze 7,3 procenta ruských obyvatel se obléká ve značkových obchodech.
   

V obchodním domě Moskva, který nedávno nadchl protagonistku seriálu "Brutální Nikita" Petu Wilsonovou, jež se účastnila moskevského filmového festivalu, se šaty firmy Chanel prodávají za 1500 až 10.000 dolarů. Pánský oblek značky Brioni, který prý mají v oblibě kremelští úředníci, nejde pod 5000 dolarů. Dámské boty od Gucciho z hadí kůže stojí nejméně 1000 dolarů a kožichy značky Fendi přijdou na 100.000 dolarů.
   

Někteří přední ruští umělci, podnikatelé i politici se rádi svěřují, že výrobkům prodávaným v Rusku nedůvěřují. Nakupují prý raději v Londýně, New Yorku, či Paříži. Umar Džabrailov, bohatý čečenský podnikatel, který kandidoval na ruského prezidenta, přiznává, že dokonce i kravaty si dává šít na zakázku v Itálii. Většina Rusů to však považuje za pózu. V moskevských obchodech je dnes velmi slušná nabídka kvalitního šatstva i obuvi. Problém je prý mnohdy spíše v cenách, které nevyhovují ani boháčům.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Golfský proud zpomaluje. Přirozený proces posiluje globální oteplování

Schéma ukazuje směr Golfského proudu

Dlouho to byly jen domněnky, nyní jsou ale k dispozici nové důkazy: v uplynulých zhruba stech letech se systém...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Katka na Kubě: Češi mají všechno, a přesto jsou naštvaní

Katka v novém seriálu internetové televize Playtvák.cz

Ještě než odjela na Kubu, studovala doma půl roku mapu Havany. A po půl roce stráveném na ostrově věděla, že tady chce...

Další z rubriky

Přijedu do Česka a jsem nervózní. Na Kubě je pohoda, říká Pedro Kulíšek

Pedro Kulíšek pravidelně cestuje mezi Českem a Kubou.

Na Kubu se poprvé podíval před patnácti lety. Ze začátku nadšený turista se postupně vypracoval v turistického...

Marx, kachničky a hrníčky. Suvenýry kritika kapitalismu jsou skvělý byznys

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi...

Nejslavnější kritik kapitalismu Karl Marx je v rodném Trevíru předmětem velmi dobrého byznysu. Suvenýry s jeho...

Má to ještě smysl? Dan Přibáň a jeho opium dalekých cest

Ani nevím, jestli se mám na tu poslední expedici těšit. Ale po příjezdu do...

Takže přátelé, končíme! Před námi je poslední trabantí výprava. Nikdy by nás před deseti lety nenapadlo, že by se mohl...

Najdete na iDNES.cz