Puškinův jazyk zůstává pro většinu prodejců nedobytnou tvrzí, znají jen několik málo vět nutných pro uzavření obchodu. "Prodáváme hodně," vysvětluje třiadvacetiletý Li Haj-Feng alias Saša. "Místní policisté však požadují výpalné i třikrát do měsíce. Jsou sice méně chamtiví než čínští celníci, ale dávají nám zabrat," stěžuje si Li.
Rodák z pohraniční čínské provincie přijel do Ruska oficiálně jako turista za svým strýcem, který zde pracuje již dva roky. U "specializované" cestovní kanceláře si za 6000 rublů, tedy přibližně 200 dolarů, zakoupil "cestovní bon", jenž jej opravňuje k měsíčnímu pobytu v Rusku. Když lhůta vyprší, vrátí se na pár dní domů a vše se opakuje. Dalších 3000 rublů jej stojí "ubytování". S dalšími dvěma Číňany spí v kovovém kontejneru, v jakém se normálně převáží ovoce. Pro život v Rusku se rozhodl, neboť doma nenašel práci.
Ruský Dálný východ čítá přibližně osm milionů duší, ovšem v sousedních hraničních provinciích žije 110 milionů Číňanů. "Někde je z jedné strany hranice asi jeden Rus na kilometr čtvereční, a na druhé strany žije na stejné ploše skoro 380 000 Číňanů," vysvětluje Oleg Zotov, vědec z Institutu Dálného východu v Moskvě.
Odborníci se shodují, že vzhledem k úbytku ruské populace v oblasti je čínská imigrace žádoucím jevem. "Je lepší podporovat čínskou imigraci, neboť vyrábět u nás za pomoci imigrantů je výhodnější než dovážet," říkají. Výzkumy veřejného mínění ukázaly, že více než polovina Rusů v regionu se obává postupné expanze čínské imigrace a následné ztráty oblasti. 16 procent respondentů si myslí, že ruský Dálný východ bude postoupen Číně dohodou, 12 procent se obává ozbrojené invaze.
Fakt, že ruský Dálný východ přežil postsovětský marasmus především díky levnému dovozu od velkého souseda, je pro mnoho lidí důkazem, že Peking si na tuto oblast již brousí zuby.
