Co však je na tom ještě více překvapivého, je to, že pan Gidenko schvaluje poslední plán ruských politiků vytvořit v Rusku ráj pro světový jaderný odpad. Vláda odhaduje, že výměnou za to by mohlo Rusko dostat asi 21 miliard dolarů. Rusko chce proto otevřít své území k uskladnění a možnému znovupoužití více než
20.000 tun vyhořelého paliva ze zahraničních jaderných elektráren. Část z něj možná skončí kousek za domem pana Gidenka.
Návrh vlády vyvolal protesty po celém Rusku. Ale tady v tomto regionu na Urale asi 1600 kilometrů východně od Moskvy, které ekologové označují za nejznečištěnější místo na zemi, kde je prý více jaderného odpadu než ve 20 Černobylech, se místní vládci snaží tvrdě zasadit o to, aby občany ujistili, že za to dostanou svůj podíl z ceny.
"Jsem pro dovoz jaderného odpadu," řekl pan Gidenko minulý týden. "Oni ho předělají na palivo a to bude pak levnější pro obyvatelstvo. Slibují, že elektřina bude zadarmo." Pan Gidenko není jediným, kdo sní o výhodách, které přinese
zahraniční jaderný odpad. Se zřejmou podporou prezidenta Vladimira Putina, horní komory parlamentu a Státní dumy byl návrh předběžně schválen v prosinci minulého roku.
Přestože průzkumy veřejného mínění ukazují, že více než 90 procent Rusů je proti
tomuto plánu, tak více než 90 procent poslanců hlasovalo pro. "Vidí za tím jenom peníze," říká Natalija Moronovová, která patří k ekologickému hnutí, kterému se podařilo sesbírat nepředstavitelných 2,5 miliónu podpisů požadujících všeobecné
referendum o dovozu jaderného odpadu.
Pro odpůrce tohoto plánu je boj proti němu bojem za morálku v zemi, jejíž vůdci jsou tak cyničtí, že jsou ochotni vyměnit zdraví země za nějakou částku peněz. Je to však také politickou hádankou: v době vzrůstající autoritářské politiky prezidenta
Putina si nikdo není jistý, zda a jak může tlak veřejnosti ovlivnit malou skupinu politiků, která o této věci rozhodne.
Experti na obou stranách debaty souhlasí s tím, že ruský důvod pro dovezení jaderného odpadu je legitimní, neboť za asi 60 let atomové doby má Rusko velké zásoby jaderného odpadu ze svých vlastních reaktorů a nedostatečné finanční zdroje pro naložení s nimi. Někteří odborníci však podotýkají, že i bez dovezení
zahraničního jaderného odpadu by mohlo být současné ruské skladiště odpadu nedaleko Krasnojarsku plné během několika let.
"Naším problémem je nedostatek peněz," řekl Nikolaj Ponomarjov-Stěpnoj, zástupce ředitele Kurčatovského institutu, který je hlavním státním zařízením pro jaderný výzkum, kde jaderný odpad čeká na permanentní uskladnění. Přijetí
zahraničního vyhořelého paliva je jediným komerčně smysluplným způsobem, jak to vyřešit.
"Je tu trh a ty země, které budou první schopné vstoupit na tento trh, budou také těmi, které z toho získají největší užitek. Vzhledem k tomu, že tyto služby jsou spojeny s vysokými cenami, tak pokud budeme reagovat rychle, můžeme na tom vydělat peníze, které by nám pomohly naložit s naším vyhořelým palivem," říká
Ponomarjov-Stěpnoj.
Je zde však pár logistických a diplomatických problémů spojených se vstupem Ruska do tohoto obchodu. Nejvýznamnější samozřejmě bude problém, zda se Rusko rozhodne recyklovat palivo pro použití v jaderných elektrárnách nebo jej jednoduše bude jen skladovat.
Spojené státy jsou zásadně proti recyklování vyhořelého paliva, neboť tímto procesem se získává plutonium, které může být použito v jaderných zbraních. Více než 70 procent světového vyhořelého jaderného paliva však pochází z původem amerických reaktorů a i když ty jsou v jaderných elektrárnách od Asie až po
západní Evropu, kontrakty dávají USA poslední slovo, kde toto palivo skončí. A tak pokud tento návrh Washington neschválí, ruský sen o 21 miliardách nebude možné realizovat.
"Rusové se zdají být naprosto slepí k této otázce," řekl bývalý představitel Clintonovy administrativy, který vedl s nimi o tom rozhovory. Američtí politici jsou však ostře rozděleni v názoru na tuto otázku. Zatímco ministerstvo energetiky se na plán ruského dovozu jaderného odpadu dívá příznivě, tak ministerstvo zahraničí oznámilo, že to je "bláznivé chtít dovážet další jaderný odpad do země, která není ani schopná něco udělat s odpadem, který má sama".
Spojené státy skladují vyhořelé jaderné palivo v jaderných reaktorech, mnoho z nich však podle předpokladů poslouží jako skladiště jen asi deset let. Kongres mezitím uvažuje o návrhu vytvořit permanentní sklad jaderného odpadu v nevadské poušti.
Kritikové v Moskvě tvrdí, že ministerstvo jaderné energetiky plánuje využít finanční prostředky ne k uskladnění nebo k vyčištění stávajících ekologicky velmi znečištěných oblastí jako například té v Musljumově, ale k financování výstavby elektráren. Ministerstvo již oznámilo plány na výstavbu deseti nových jaderných elektráren během nadcházejících deseti let, a to bez upřesnění, z jakých zdrojů budou na to pocházet finance.
"Ministerstvo jaderné energetiky chce mít energii, jakou měl Sovětský svaz v době, kdy byl impériem uvnitř impéria, nedotknutelným z ničí strany," říká Alexej Jablokov, zakladatel ruského ekologického hnutí. "Ale ve skutečnosti ministerstvo nemá
peníze ani na financování svých základních plánů. Získat peníze znamená, že budou muset uskladnit jaderný odpad. Samozřejmě je velmi obtížné vysvětlit lidem, že chceme uskladnit jaderný odpad všech. A proto předstírají, že jej budou recyklovat a že získají hodnotné zdroje."
