Lesnatý ráz bukovinské krajiny střídají malebné louky, v létě vonící ještě postaru sušícím se senem, a rázovité vesničky, kde jako by se zastavil čas.
Doporučuji vydat se sem mimo hlavní turistickou sezonu, kdy si užijete skutečný rumunský venkov se vším všudy a bez automobilů a autobusů plných turistů se zahraničními SPZ, které míří za zdejšími vyhlášenými pravoslavnými pamětihodnostmi.
Bukovina má své kouzlo. Jeďte pomalu, někdy vám rozbité silničky ani víc nedovolí, a kochejte se. Když na cestě nepotkáte stádo krav nebo ovcí, jistě nejednou předjedete koňský povoz plavně se pohybující na kolech s masivními pneumatikami. Rozhlížejte se pořádně a hledejte cedule s nápisem Manastirea (klášter).
Lákadlem zdejšího kraje totiž není jen venkovská idyla, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale odkaz moldavského knížete Štěpána III. Velikého a jeho nástupců.
Chrabrý neruda Bukovině vládl ve středověku a proslavil se nejen rozvážným a zbožným panováním, ale také schopností své panství hájit před nájezdníky, zejména obávanými osmanskými Turky, což se o jeho pokračovatelích už říci nedalo.
Kláštery Bukoviny,které jsou uznány jako kulturní památka UNESCO: Arbore Humor Moldovita Patrauti Probota Suceava Sucevita Voronet |
Traduje se, že za každou vyhranou bitvu s Turky nechal kníže Štěpán Veliký vybudovat jeden pravoslavný kostel či klášter. Některé z těch, do kterých vás chceme pozvat, však prokazatelně založili jiní dobrodinci. Což jim však na kráse a věhlasu nic neubírá.
Celkem jich v oblasti vzniklo přes čtyřicet. Mnohé léta chátraly, ale většina z nich i dnes slouží svému původnímu účelu, proto je vhodné chovat se zde jako na návštěvě a respektovat pokyny domácích.
Platí se nevelké vstupné, také parkoviště bývají u těch známějších zpoplatněna, otevřeno je zpravidla od 9 do 18:30. Na místě je možné zakoupit pohledy nebo suvenýry a přispět tak na provoz či renovaci kláštera.
Nejsou to jen tak ledajaké církevní stavby, některé z nich zdobí úžasné barevné venkovní fresky, které přečkaly staletí v náročných podnebných podmínkách, jiné svým opevněním připomínají spíše nedobytné hrady. Osm z bukovinských klášterních staveb navíc patří mezi kulturní památky světového dědictví UNESCO.
Mnohé z malovaných či opevněných kostelů a klášterů Bukoviny jsou magnetem pro výpravy věřících i turistů z celého světa a na parkovišti to vypadá spíš jako na trhu s cetkami, jiné nabízejí spíš klid k rozjímání. Ať už se rozhodnete pro kterýkoli z nich, objevovat jejich krásu se rozhodně vyplatí.
Klášterní kostel Putna.
Nebude vám to putna
Začít můžete třeba u toho, který bohabojný šlechtic vybudoval jako první (v letech 1466 až 1489) jako poděkování za vítězství v bitvě s Turky. Nachází se severozápadně od správního centra oblasti Suceavy těsně u hranic s Ukrajinou a nese stejný název jako nedaleký potok Putna.
Legenda prý praví, že šlechtic tehdy vystřelil šíp a podle toho, kam dopadl, bylo vybráno místo pro stavbu svatostánku.
Klášter byl několikrát ve své historii postihnut nejen rabováním nájezdníků, ale také poničen ohněm a zemětřesením. Naštěstí byl vždy znovu vybudován a opraven a dnes patří v Bukovině k nejnavštěvovanějším.
Interiér kostela, který svou současnou podobu získal v polovině 17. století, byl po roce 2000 kompletně zrekonstruován, takže je na co koukat. Kromě rodinné hrobky Štěpána Velikého a starého moldavského pohřebiště je zde k vidění i legendární jeskyně poustevníka Daniela.
Legraci tu nečekejte, krásu ano
Další ze severněji položených klášterů je Humor, který stojí asi pět kilometrů od vesničky Gura Humorului pojmenované podle řeky protékající údolím. Nedaleko od místa původního zničeného kláštera jej zde nechal v letech 1530-1535 vybudovat šlechtic jménem Toader Bubuiog se svou ženou.
Humor. Kostel věž nemá. Jiná ale stojí hned vedle.
Klášterní kostel je zajímavý nejen tím, že nemá typickou věž, ale také proto, že jeho venkovní zdi jsou ze dřeva. Vnitřní i vnější stěny jsou zdobeny malbami, jimž dominuje červená barva.
Celá východní zeď vnější předsíně vyobrazuje scenérii posledního soudu. Od roku 1993 je kostel kláštera Humor zapsán do seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Ze žebříku do nebe snadné je spadnout do pekla
K nejkrásnějším pravoslavným památkám Bukoviny zcela jistě patří kostel Vzkříšení v Sucevitě, jenž je vybudován v nádherném byzantském stylu a obehnán masivními hradbami. Jeho zdi pokrývají pestrobarevné fresky bratrů-umělců Sofronia a Ioana, které znázorňují liturgické výjevy.
Zdaleka nejpůsobivější je ten, který najdete na severní straně kostela. Je typickou ukázkou toho, že malované fasády mnohých ze zdejších kostelů působily v minulosti zároveň jako „bible chudých“ .
Sucevita. Příchod do kláštera střeží mohutná věž s bránou.
Sucevita. Severní zeď kostela a boj nebe s peklem.
Zde si mohli nevzdělaní vesničané prostřednictvím vyobrazení žebříku Jana Klimaka, mnicha ze Sinaje, důkladně prohlédnout, jaké to je, když se hříšníci marně pokoušejí odebrat se do nebe. Zejména nelítostní pekelníci jsou zde znázorněni naprosto explicitně.
Jak si seděl Petru Rares?
Dalším krásným klášterním areálem s malovaným kostelem je Moldovita, kterou na místě zbořeného svatostánku v dnešní obci Vatra Moldovitei nechal postavit vojvoda Petru Rares v roce 1532.
I zdejší nádherně malovaný kostel zasvěcený Zvěstování Panny Marie je zapsán mezi památky kulturního dědictví UNESCO. Freskové malby, jimž dominuje žlutá barva, patří k nejzachovalejším v oblasti Bukoviny a na jejich tvorbě se podílelo dle stylu několik místních umělců.
Moldovita. Zdejší freskové malby, jimž dominuje žlutá barva, patří k nejzachovalejším v oblasti Bukoviny.
Moldovita. Když si koupíte suvenýr, přispějete na chod kláštera.
Některé zobrazují obléhání Konstantinopole Turky jiné například výjevy z Posledního soudu. V presbytáři je portrét zakladatele.
V roce 1607 byl kostel obehnán zdí se třemi věžemi a přibyla také nová klášterní budova, která dnes slouží jako muzeum. Můžete si zde prohlédnout cenné rukopisy, výšivky, ikony, liturgické knihy, archeologické nálezy nebo třeba vyřezávané křeslo Petru Rarese ze 16. století.
Sixtinská kaple východu
Jedním z nejstarších a zároveň nejnádhernějších malovaných klášterů někdejšího Moldavského knížectví je Voronet, který září tak specifickou modrou, že se stala předobrazem jednomu odstínu této barvy – voronetské modři.
Zdejší klášter založil Štěpán Veliký roku 1488 během pouhých čtyř měsíců na radu poustevníka Daniela a zasvětil jej stejně jako kostel svatému Jiří. Okouzlující církevní stavba si nejen vysloužila příslušnost k dědictví UNESCO, ale také je díky působivým freskám z poloviny 16. století nazývána Sixtinskou kaplí východu.
Voronet. Klášterní kostel sv. Jiří bývá nazýván Sixtýnskou kaplí východu.
Tisíce vyobrazených postav a výjevů znázorňují především biblické motivy. Při troše hledání najdete třeba Adama a Evu, svatého Šimona, svatého Jíří, svatou Trojici nebo účastníky Posledního soudu.
Nalevo od vchodových dveří je portrét metropolitního biskupa Grigorie Roscy, který nechal ke kostelu přistavět západní předsíň a výrazně ovlivnil vzhled stavby. Nedaleko najdete také obraz znázorňující poustevníka Daniela. Oba významní mužové jsou v klášteře také pohřbeni.
Proč Bukovina?Původně slovanský název dostala tato oblast zasahující na území dnešní Ukrajiny podle zde v hojné míře rostoucích listnatých stromů až na konci 18. století, kdy se stala součástí rakousko-uherské monarchie. Tam patřila (stejně jako my) až do roku 1918. |
Mapka nejznámějších klášterů Bukoviny
