Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dovolenou u moře nechte jiným. Naštěstí máme Himálaj hned za rohem

aktualizováno 
Kam v létě do hor? Zkuste „Nepál Evropy“ alias Rumunsko. Fantastická opuštěná pohoří máte daleko blíž, než si možná myslíte, píše redaktor magazínu Víkend MF DNES.

Cestu někdy označují kamenné “mužíky”. Tenhle stojí v pohoří Vilcan. | foto: Ivan BrezinaMF DNES

V Rumunsku samozřejmě nemají Himálaj, ale Karpaty. Přirovnání k Asii vzniklo v dobách, kdy Češi směli cestovat leda v rámci bývalého východního bloku.

„Drákulova země“ pro nás tehdy představovala jedinou dostupnou divočinu s vyššími horami, kam jste mohli vyrazit. I když tam vládl rudý diktátor Ceaušescu, v kopcích byla cítit svoboda.

Přes pusté karpatské hřebeny jste táhli celé dny a potkali jste jen pár bačů. Kdekoli jste si mohli zapálit oheň a přespat pod hvězdami. Směli jste cokoli, daleko od dusné reality normalizačního Československa.

Fotogalerie

Výkřik: „Husák je vůl!“ se nádherně odrážel od skal, až zanikl ve větru.

Nejlepší psychoterapie

Ty doby jsou naštěstí dávno pryč a jezdit smíme, kamkoli si usmyslíme. Prolezl jsem Alpy, Himálaj, Karákóram, Ťan-šan, Pamír a další světová pohoří, ale do Rumunska se každý rok vracím.

Když se po průjezdu plochou a úmornou maďarskou pustinou krajina zašmodrchá a na obzoru se objeví vzdálený stín Karpat, pookřeju. S těžkým batohem supět do prudkého kopce – větší slast snad neznám.

Rumunská města se změnila a z někdejšího chudého skanzenu komunismu je dnes čistý, upravený a dobře zásobený Západ. Hory však zůstaly pořád stejné.

Rumuni jich mají tolik, že v nich – na rozdíl od Krkonoš nebo Tater – nezískali absolutní moc ochranáři. Chodit se dá všude a proti Česku do kopců nepronikly ani halasící víkendové rodinky, šílení bikeři v pestrobarevných overalech, ani lomozící čtyřkolkáři.

V pohoří Paring nesmíte trpět závratí. Hřebenovka je často široká jen metr, na...
Pohled z pohoří Maramureš k severu. Za údolím vpravo je Ukrajina.

Kde jinde si ještě můžete dopřát luxus být sami se sebou a se svými myšlenkami? Ale hlavně jsou Karpaty hned u nosu. Kdykoli vás doma něco naštve, unaví, vytočí nebo otráví, zabalíte a vyrazíte.

Za pár hodin jste v ráji kombinovaném s tělocvičnou a ordinací psychologa. V Karpatech vypotíte přebytečný tuk, omrzelost i pracovní stresy. Je to bič na líné tělo a kartáč na zaneřáděnou duši.

„Jdeme do hor,“ napsal před sto lety Franz Kafka. „Ovšemže do hor, kam jinam? Jdeme si jen tak, bez obleku, a vítr profukuje štěrbinami mezi našimi stíny. Hrdla se na horách uvolní. Je to div, že nezpíváme!“

V horami posetém Rumunsku by člověk nejraději zpíval pořád. S výjimkou masivů Fagaraše, Bucegi a několika málo dalších „profláknutých“ míst jsou tamní kopce skoro bezcestné a pusté, takže je budete mít jen sami pro sebe.

Velké turistické komplexy s lanovkami a hotely tu chybějí, občas narazíte snad jen na útulnu (cabana) horolezeckého klubu Salvamont či pasteveckou salaš. Po hlavních hřebenech ale vede poměrně hustý a spolehlivý systém turistických značek.

Hory „na míru“

Každé z rumunských pohoří má odlišný charakter. Paring je vysokohorsky rozeklaný a skalnatý, Trascau je bělostně krasově vápencový, Caliman divoce sopečný, Suhard krkonošsky zaoblený, v lesnatém Maramureši se můžete svézt parní úzkorozchodnou železnicí... Desítky pohoří, ze kterých si můžete vybrat sobě „na míru“.

„Himálaj za rohem“ asi nejlíp popsal Miloslav Nevrlý v knize Karpatské hry: „Nalezl jsem hory, ve kterých dosud celé dny nepotkáš člověka, jejichž vody jsou sladké a lesy bezcestné a na jejichž pastvinách a skalách můžeš hrát dávné hry...

Ráno na hřebeni nad klášterem Sub Piatra, u kterého vyvěrá ponorná řeka.

„Tam v Sedmihradech čas dosud líně míjí za dlouhých uherských měsíců a o půlnoci nevidíš z hor jediné lidské světlo, jen černé lesy a nekonečné pláně... Dokola pod tebou jen sedmihradské lesy, oko se nikde nezachytí.“

„Z hor stékají zelené prameny hřbetů a hřbítků, samota je úplná. Kam se vydáš? Nikde pro tebe není předem uchystáno lože, není objednáno jídlo. A přece se vždycky vyspíš a ani hlady nezahyneš. Na kterou stranu půjdeš? Můžeš jít kamkoli, jsi svobodný...“

Může se hodit

Nejrychlejší a nejpohodlnější je přímý let do Bukurešti (www.csa.cz). Pokud máte víc času, jeďte autem (z Prahy do prvního většího rumunského města Aradu 7 hodin), případně autobusem nebo vlakem.

V Rumunsku jsou všude bankomaty a v obchodech mají to samé co u nás. I bezpečnostní situace je srovnatelná s tou v Česku. O pohořích se nejvíc dozvíte na www.rumunskehory.cz.

Autor:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Co se stovkami krokodýlů? Západní břeh Jordánu děsí zkrachovalá atrakce

Týden obrazem

Měla to být atrakce pro turisty, ale teď je to noční můra pro místní. Na farmě v osadě Petzael na Západním břehu...

Další z rubriky

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Najdete na iDNES.cz