Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divoká krása rumunských hor Căliman. Tip pro drsné horaly

aktualizováno 
Ucítit síru, zažít peklo a vidět dvanáct apoštolů! To vše si můžete dopřát během drsného putování po Národním parku Căliman v severním Rumunsku, který chrání nejvyšší a také největší sopku v Karpatech.

Calimanu dominuje 4 km dlouhý nejvyšší hřbet převyšující 2 000 m nad mořem. | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Tip na dovolenou

Jste dobrodružné povahy? Máte rádi hory? Vyberte si zájezd do Rumunska na Dovolena.iDNES.cz.

Pohoří Căliman rozhodně nepatří k destinacím, kde by se to turisty zrovna hemžilo. Není se ani čemu divit, neboť putování zdejší přírodou je opravdu náročné. Tak jak to v rumunských horách bývá zvykem, je nutné vzít batoh, naplnit jej vším nutným alespoň na čtyřdenní přežití a psychicky se připravit na obtížné putování.

Sopka zavánějící sírou

Căliman je součástí řetězce vulkanických pohoří, které provázejí karpatský horský oblouk. Jeho sopečný původ přesvědčivě prozrazuje kruhový půdorys a podkovovitě stočený hřeben. V podstatě se jedná o vyhaslou sopku obrovských rozměrů, která se navršila během opakovaných erupcí a lávových výlevů v třetihorách.

Fotogalerie

Dnešní nejvyšší vrchol Pietrosul dosahuje úctyhodných 2 100 metrů. Částečně zachovalý kráter sopky tvoří sníženinu uprostřed pohoří, lemovanou podkovou horkých hřbetů. V kráteru se dochovaly mocné nánosy síry, které se v minulosti staly předmětem rozsáhlé těžby. Uprostřed hor tak vznikl obrovský důl, který požíral dlouhá léta bezohledně své okolí.

Devastace přírody a krajiny dosáhla vrcholu za neblaze proslulého Ceauşescova režimu, kdy vzaly za své i unikátní lávové jeskyně s bohatou výzdobou neobvyklých minerálů. Krátce po revoluci byl provoz dolu zastaven. Právě bohaté naleziště síry stálo u zrodu názvu Sirné hory, který Călimanu přiřadil Miloslav Nevrlý v Karpatských hrách, kultovní knize o rumunských horách.

Sirný důl uprostřed divočiny

Jakmile se ocitnete v centrálních nejvyšších partiích Călimanu, neodtrhnete zrak od opuštěného sirného dolu, který je bizarním zpestřením velehorské krajiny. Tvoří ho troska částečně odtěženého kopce Negoiu Romanesc, lemovaná po úbočích ohromnými haldami výsypek, a vlastní mnohoetážová díra do země pod východním torzem kopce. Nejkrásnější pohled do "sirné díry" nabízí vrchol Reţitiş (2 021 m) s meteorologickou stanicí.

Celý důlní komplex je dnes opuštěný, včetně rozpadajících se domků bývalé hornické osady Luana. Zbyl jen pach síry a ohromné haldy hlušiny, které přívalové deště pravidelně splachují do údolí Neagra Şarului.

Kráter bývalé sopky

Kráter bývalé sopky

Mužský klášter pod vrchem Cerbul

Mužský klášter pod vrchem Cerbul

Díky činnosti dolu vede přes celý masiv Călimanu z jihu na sever silnice sjízdná terénními vozy. Občasný řev motorů proto patří k typickému koloritu okolní podivuhodné krajiny, která snese v dnešní době označení pustá divočina.

Většinu území pokrývají převážně smrkové lesy, které v hřebenových partiích přecházejí do bujných a těžce průchodných porostů kosodřeviny a jalovců. Vyskytuje se rovněž borovice limba, jež zde tvoří jednu z mála životaschopných populací v rumunských Karpatech. Lesy jsou plné hub, louky využívané tradičně na pastvu ovcí a koní zdobí květy kýchavic, arnik, konikleců a upolínů. Nechybějí velké karpatské šelmy jako medvěd, vlk a rys, žije tu i kočka divoká, tetřev a vydra.

Zbytek kopce Negoiu Romanesc ze sedla Negoiu

Zbytek kopce Negoiu Romanesc ze sedla Negoiu

Dvanáct apoštolů

Asi nejznámějším místem Călimanu je skalní útvar Dvanáct apoštolů, který je krajinnou dominantou a ozdobou stejnojmenného kopce (1 711 m) na západním okraji kráteru. Bizarní uskupení fantasticky modelovaných skal ze sopečných vyvrženin připomíná zkamenělé lidské i zvířecí bytosti. O jejich vzniku kolují mezi místním lidem starobylé lidové pověsti. Na vrcholky zdánlivě nepřístupných skal, čnící nad okolní les, lze celkem pohodlně vystoupit a pokochat se pohledem na okolní nekonečný horský svět s roztroušenými vesničkami hluboko v údolích.

Další zdaleka viditelnou dominantou pohoří je nejvyšší, asi čtyři kilometry dlouhý hřbet lemující jihozápadní okraj bývalého kráteru. Vystupuje jako příkrá střecha nad okolní kopce a jeho nejvyšší bod tvoří malá pyramida Pietrosulu (2 100 m), nejvyššího kopce v pohoří. Je to jediná malá partie, kde pohoří získává vysokohorský, alpínský ráz. Právě nahoře na jižním okraji kráteru je velmi patrný rozdíl mezi vnějšími svahy vyhaslé sopky a vnitřními srázy někdejšího kráteru. Zatímco na jih se pohoří uklání velmi pozvolně a mírně, na sever do kráteru spadají příkré lavinózní svahy.

Vrch 12 Apoštolů (1 775 m) zdobí bizarní andezitové skály.

Vrch 12 Apoštolů (1 775 m) zdobí bizarní andezitové skály.

Peklo Călimanu

Putování Călimanem se může mnohdy  velmi snadno proměnit v peklo. Pomineme-li letní bouřky, pak představují velké riziko samy turistické chodníky. Nejsou totiž zrovna v nejlepším stavu, často se ztrácejí v neprůchodných porostech kosodřeviny a jalovců. Těch jsou tu doslova houštiny a několikahodinová chůze přes ně mění romantické putování doslova v peklo. Větve dřou nohy, šlehají do tváří a chytají se za batohy. Tempo pochodu se rapidně snižuje, síly ubývají a turistické značky mizí. Pokud navíc prší, pláštěnka se potrhá a člověk je mokrý hned dvakrát, jednou od deště a podruhé ještě mnohem víc od šlehajících větví.

Dalším rizikem jsou pověstní pastevečtí psi, o nichž píše v souvislosti s Călimanem docela dramaticky i Miloslav Nevrlý v Karpatských hrách. Kontaktu s nimi se nelze při putování pohořím vyhnout, jelikož pastviny se rozprostírají hlavně v hřebenových partiích, kudy vedou turistické chodníky. Hůl na udržení bezpečné vzdálenosti dorážející psí smečky je stejně nezbytná jako putování ve větší, alespoň tříčlenné skupině lidí.

Obávaní pastevečtí psi

Obávaní pastevečtí psi

Problém představuje také nedostatek vody. Nahodilé hledání pramínků nemusí být vždy úspěšné, proto je dobré si předem zjistit vhodná místa k táboření, u nichž jsou většinou i vydatné a nevysychající prameny. Rozhodně se vyplatí nést s sebou zásobu vody na celý den. Ve vyložené nouzi je možné zakotvit v chatě vedle meteorologické stanice na vrcholu Reţitiş (2 021 m). K dispozici jsou jednoduché palandy, pivo a kořalka, plynový vařič a dešťová voda nachytaná z okapu proděravělé střechy.

Kudy na Căliman

Ideálním východiskem na Căliman je vesnice Gura Haitii, která leží na severním úpatí pohoří v místě, kde došlo k proražení sopečného kráteru. Při dobré kondici a počasí lze odtud vystoupit na hřeben k Dvanácti apoštolům, za tři dny obejít podkovu bývalého kráteru a vrátit se zpět. Do Gura Haitii jezdí čtyřikrát denně autobus z 25 km vzdáleného lázeňského města Vatra Dornei, které má dobré železniční spojení i s Českou republikou.

Pastevec s dotěrnými psy na polaně Tamaului

Pastevec s dotěrnými psy na polaně Tamaului

Na vrcholu bývalé sopky – vpravo srázy do kráteru

Na vrcholu bývalé sopky – vpravo srázy do kráteru

K Dvanácti apoštolům lze však dojít i pěšky z Vatra Dornei po značce modrý trojúhelník. Cesta by měla trvat osm hodin, vzhledem ke špatnému značení a četným polomům je třeba počítat raději víc. Zajímavostí této varianty je mužský klášter pod vrchem Cerbul, v jehož okolí chodí po hřebenových loukách mniši v černých kutnách na houby a byliny. Poblíž je také tábořiště s dřevěným přístřeškem a pramenem.

Dalším záchytným bodem při putování Călimanem je tábořiště u cesty Maria Terezia, která traverzuje ze severní strany hřbet s nejvyšším vrcholem Pietrosul. Výstup na něj od tábořiště zabere zhruba dvě hodiny.

Může se hodit

Jak se dostat na Căliman
Skupině alespoň dvou lidí se vyplatí cestovat do Rumunska vlakem přes Budapešť, zpáteční otevřená jízdenka se slevou City star nevyjde na osobu více než 3 000 Kč (při větším počtu osob se ceny snižují). Úroveň rumunských vlaků, zejména rychlíků, je dobrá.

Výhodnými nástupními místy na Căliman je lázeňské letovisko Vatra Dornei (na severu) a město Topliţa (na jihu), kam se lze od nás dostat vlakem pouze s jedním přestupem v Budapešti.

Obavy není třeba mít ani z cesty vlastním vozem, případné hlídání zaparkovaného auta lze snadno za drobnou úplatu domluvit s místními domorodci.

Poznatky z Călimanu s ohledem na poměry v jiných rumunských horách:

  • nepříliš dobré značení
  • špatný stav turistických stezek
  • časové údaje na sporých směrovkách jsou se zátěží obtížně splnitelné
  • silně zalesněný, orientačně náročný terén
  • dotěrní pastevečtí psi
  • téměř liduprázdné pohoří
Căliman

Căliman

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

VIDEO: Mořského koníka ničí v Řecku nadměrný rybolov, chrání ho potápěči

Mořský koník

V zálivu u městečka Stratoni můžete při potápění narazit na bohatou kolonii mořských koníků. Ovšem pouze na jednom...

Najdete na iDNES.cz