Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Rumunské Baia Mare - místo prachu a nemocí

  14:26aktualizováno  14:26
Když vane vítr z Karpat směrem k hornickému městu Baia Mare na severozápadě Rumunska, přináší s sebou i ohromné mraky prachu, který proniká skrze rozpukané zdi a střechy pokrývá nahnědlou vrstvou. Vodní cisterny postřikují ulice ve snaze smýt tuto špínu, zatímco prodavači zeleniny nervózně čistí své zboží a matky se snaží držet děti zavřené doma. "Prach se dostane úplně všude, do vaší pusy, do vašeho jídla," říká 63letá místní důchodkyně. "Když sekám trávu, je to jako, když se z ní kouří." Země okolo Baia Mare, což v rumunštině znamená velký důl, patří mezi nejvíce kontaminovaná místa v Evropě.

Deset let po pádu komunismu se zvedla rouška zahalující stav znečištění životního prostředí v Rumunsku a všude ve východní Evropě. Výzkumníci teprve teď začínají chápat, jak je tento problém vážný. Koncentrace těžkých kovů vzniklé tím, že po
desítky let zde neexistovaly žádné regulace kvůli ochraně životního prostředí, vytvořily epidemie onemocnění, od sníženého tělesného růstu až po dýchací potíže.

Koncentrace olova v jedné mateřské školce v Baia Mare je například čtyřikrát až šestkrát vyšší než úroveň, o které je známo, že zhoršuje učební výsledky. Co je však mnohem horší, místní chátrající státní tavírny a těžící společnosti stále pokračují ve vypouštění toxinů do již tak znečištěného životního prostředí.

Nějaká změna je však možná na obzoru. Baia Mare se v minulém roce stalo centrem mezinárodního zájmu, když z místní továrny na získávání zlata unikl kyanid do přítoku řeky, která se pak vlévá do Dunaje, a způsobil tak ekologickou havárii. Místní úřady se dostaly pod tlak a musely přiznat úroveň kontaminace.

Ke konci tohoto měsíce bude Rumunsko hostit ministry z okolních zemí a ti budou diskutovat o způsobech, jak zlepšit životní prostředí, neboť kvůli němu jsou popoháněni též Evropskou unií. Míra celkového znečištění je však odstrašující.
Podle jednoho odhadu musí Rumunsko vynaložit 20 miliard dolarů na novu infrastrukturu, aby byla v souladu s normami Evropské unie pro životní prostředí. A těchto 20 miliard vláda nemá. "Nechybí nám vůle," řekl jeden z představitelů v Bukurešti. "Chybí nám peníze."

Obyvatelé této oblasti, jako například padesátiletý Iona Ghisa, si udržují malou naději. "My, starší generace, jsme skončili, naše těla jsou plná polutantů, ale mladí by měli mít šanci žít jiný život." Oni by měli. Emil Pop, přestože mu je osm let, váží pouhých 20 kilogramů, o třetinu méně než je průměr v tomto věku. Trpí anémií a má křeče v rukou i nohou a nemůže proto chodit do školy. Jsou to všechno problémy, které jeho doktoři přičítají 290 mikrogramům olova na litr obsaženým v jeho krvi.
Emilova matka Edit ujišťuje, že syn nepije místní vodu, neboť ona kupuje dováženou ze sousedního Maďarska. S posedlostí čistí jejich malý byt a každý měsíc vydává 40 dolarů z jejího nuzného platu na vitamínové přípravky.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že vystavení účinkům olova v Baia Mare je "mezi nejvyššími existujícími". V nemocnici v Baia Mare jsou důsledky vystavení se kontaminacím těžkých kovů bolestivě zřetelné. Deset až dvanáct
procent dětí, která se zde narodí, váží méně než 2,5 kilogramu, přičemž průměr v celém Rumunsku je 8,7 procenta. V Německu je to například jen 6,2 procenta. Výskyt chronické bronchitidy, zápalu plic a chronického kašle je zde dvakrát vyšší, než je rumunský průměr. Tři čtvrtiny dětí trpí sníženým tělesným vývojem. Pediatr
Gheorghe Gradinaru říká, že příčiny jsou vidět hned za okny.

Továrna na tavení mědi na východě města, tavírna olova na severovýchodě a továrna na oddělení zlata od horniny, která v minulém roce způsobila ekologickou havárii, když z její nádrže unikl do řeky kyanid, společně vytváří trojúhelník smrti, říká Gradinaru. "Vše, co je uvnitř, umírá."

Situace se trochu zlepšila potom, co kyselé deště vytvořily ženám z města na punčochách díry a aparátčíci museli uzavřít místní tavírny, když kolona aut s tehdejším prezidentem Nicolaem Ceaušescem vjížděla do města, aby se neudusil kouřem. Únik kyanidu v minulém roce zase zostřil dohled ze strany Evropské
unie, do které chce Rumunsko vstoupit. Představitelé EU přitom dali rumunské vládě najevo, že "bez posunu v postoji k životnímu prostředí nebude žádný vstup do EU".

Rumunská vláda prosadila některá opatření na ochranu životního prostředí a založila fondy, avšak vynucování si existujících zákonů, pokud se tak vůbec děje, je vlažné. Pokuty za znečištění životního prostředí jsou v průměru nižší než 600
dolarů. A celkové výdaje na ochranu životního prostředí, pět procent HDP, jsou jen jednou pětinou norem Evropské unie.

Autor:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.