Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rozluštění záhady egyptských pyramid

  15:22aktualizováno  15:22
Staroegyptské pyramidy. Jeden z divů světa, u kterého již tisíce let postávají užaslí turisté. Už od doby starého Říma si kladou otázky: Jak mohli faraoni něco tak obrovského postavit? A co je k tomu před čtyřmi a půl tisíci lety vedlo? Proč se některé pyramidy tyčí na plošině v Gíze uprostřed pouště a jiné stojí desítky kilometrů dále na jih v Abúsíru, Sakkáře a Dahšúru?

Egypt, pyramida, káhira, sfinga | foto: Profimedia.cz

Nová studie předního egyptologa Miroslava Bárty

Novou hypotézu vztahující se k poslední z těchto otázek zformuloval Miroslav Bárta, člen Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze, ve své studii právě publikované v anglické Cambridge. Je relativně prostá: stavbu pyramid ovlivňovaly společenskoekonomické podmínky ve starém Egyptě a také zkušenosti (často negativní) se stavbou předchozích pyramid. S nadsázkou by se dalo říci, že Egypťané budovali své pyramidy metodou pokus-omyl.

Klasické pyramidové komplexy jsou na území Egypta rozmístěny podél Nilu v pruhu asi 100 km – od Káhiry až po Mejdúm, což je nejjižnější královská hrobka z doby Staré říše (asi 2700–2200 př. Kr.), shodou okolností jednoho z nejvýznamnějších faraonů Snofrua.

"Jako první ve světě jsme provedli detailní satelitní snímkování pyramidových polí od Sakkáry až po Dahšúr, a to ve velmi detailním rozlišení (až 64 cm). Snímky nám napomohly v dalších analýzách, ve kterých jsem se zaměřil na to, jaké mají jednotlivé komplexy sociálněekonomický rámec. Tzn., jestli se v jejich okolí vyskytovala pyramidová města, kde žili dělníci pracující na jejich stavbě, zda u nich leží velká pohřebiště a hlavně, jak daleko se od jednotlivých pyramid v době jejich vzniku nacházelo tehdejší hlavní město Egypta – Mennofer (jednalo se o tzv. analýzu dostupnosti). K tomu jsme díky klasickým metodám mohli porovnat i společenskonáboženský vývoj v průběhu několika století," říká Bárta. Výsledkem zkoumání je nová teorie vysvětlující otázku, proč pyramidy stojí právě tam, kde jsou.

Podle Bárty se ukázalo, že neexistuje univerzální recept, který by vysvětlil polohu jednotlivých pyramid. Naopak, v různých dobách měli Egypťané různá kritéria a preference, kde a jak hrobky panovníků stavět. Podle toho, v jaké situaci se společnost nebo panovník nacházeli.

Hrobky poblíž měst

Typický příklad ze začátku 4. dynastie, což je doba, kdy vznikaly největší egyptské pyramidy, doba panovníka Snofrua – který byl vůbec největším stavitelem pyramid, protože kromě pyramidy v Mejdúmu si postavil další dvě v Dahšúru – a jeho syna Chufua (Cheopse), což je stavitel největší egyptské pyramidy v Gíze. A právě v jejich době se ukazuje, že velký význam měl společenský vývoj. Tehdy vrcholila mj. tendence k monumentalismu, který vyžadoval, aby si tito panovníci postavili ohromné pyramidy.

Ukazuje se, že Snofru jako stavitel pyramid dopadl poměrně nešťastně, protože na jedné straně stál požadavek velké hrobky, na druhé straně se snažil vyhovět tomu, aby byly pyramidy poblíž významného demografického centra, protože pouze to mohlo poskytnout nezbytné ekonomické zázemí pro stavbu.

To bylo podle Bárty velmi nešťastné spojení, protože poblíž Mennoferu se nenachází vhodné geologické podloží, které by bylo schopné takový tlak pyramid unést. Jsou zde jen jílovité vrstvy. Takže v Dahšúru nakonec vznikly pyramidy dvě: jižní a severní. U té jižní, když vyrostla do výše asi 45 metrů, tj. asi do třetiny plánované výšky, se ukázalo, že podloží ji již dál neunese, došlo k modifikaci projektu a nakonec se architekti rozhodli pro stavbu třetí, tzv. severní pyramidy s nižším stoupáním stěn, a tedy s podstatně menší hmotou stavebního materiálu.

PŘEČTĚTE SI:

Čeští egyptologové také zkoumají "egyptské Pompeje"

Jeho syn Chufu se poučil. Zachoval se chytře v tom smyslu, že se rozhodl opustit okolí hlavního města. Pro stavbu své pyramidy si vybral asi 30 kilometrů vzdálenou Gízu, kde je velmi pevné vápencové podloží. Problém však byl, že opustil hlavní město, což byl zdroj pracovní síly, která mohla denně docházet na stavbu, navíc zde byly skladiště zajišťující každodenní obživu dělníků, zásoby ošacení a nástrojů.

Zároveň v okolí Gízy nežil dostatek populace, která by byla schopná pyramidu stavět. Takže se – což je unikátní věc – Chufu rozhodl postavit ohromné pyramidové město pro dělníky. Odhaduje se, že v něm žilo najednou asi 10.000 lidí.

To, že šlo o "megalomanský" projekt, potvrzuje nepřímo i řecký "otec dějepisu" Hérodotos. Píše, že faraon Chufu tyranizoval zemi, vybíral velké dávky a uzavřel chrámy, protože veškeré zdroje potřeboval právě na stavbu své obří pyramidy.

"Zřejmě je to pravda," říká Miroslav Bárta, protože v době první třetiny Chufuovy vlády hrobky vysokých úředníků včetně členů královské rodiny nejsou zdobené, takže opravdu veškerý ekonomický potenciál země byl směrován na stavbu jeho ohromného projektu.

Menší, ale propracovanější

Další případ změn ve stylu pyramid se dá uvést z doby o něco pozdější, 5. až 6. dynastie, tj. mezi 24. a 23. stoletím př. Kristem, kdy vznikaly menší pyramidové komplexy. Prioritou se stala sofistikovaná výzdoba stěn jednotlivých místností chrámů.

Například zmíněný "majitel" rekordní pyramidy Chufu ze 4. dynastie měl ve svém chrámu asi 100 metrů reliéfní výzdoby, naproti tomu Sahure, což je druhý panovník 5. dynastie, měl sice pyramidu mnohem menší, ale lépe postavený chrám s přibližně 360 m výzdoby. Tento obrovský rozdíl je způsobený vrůstajícím symbolismem v 5. dynastii. Podstatná už nebyla jen velikost pyramidy, ale i vlastní výzdoba kultovního chrámu. "Je to jasná změna kritérií, která byla důležitá pro záhrobí panovníka," potvrzuje Bárta.

Druhá zásadní věc je již zmiňované podloží, protože tyto pyramidy se nacházejí v Abúsíru, tj. v bezprostředním okolí Mennoferu. Takže není jisté, který důvod byl primární. Víme, že tyto pyramidy jsou podstatně menší a stály blíže tehdejší metropoli. Svou roli v této době sehrály i posuny v náboženské ideologii a v celkové koncepci panovníkova statutu.

V průběhu 5. dynastie také faraoni začali provdávat své dcery za nekrálovské hodnostáře, což bylo do té chvíle nevídané. Tím začíná i průnik hodnostářů do královské rodiny.

A v době Neuserea a jeho následovníků, jejichž doba tvoří jeden ze základních předmětů výzkumů české egyptologie v Abúsíru, dochází k tomu, že královští hodnostáři si mohli stavět hrobky, které obsahují mnohé atributy převzaté právě z královské architektury. Brali si královské dcery, což se naplno projevuje kolem 6. dynastie. Byl to vlastně takový obchod: faraon si svatbou zaváže vysokého úředníka loajalitou a zároveň se úředník stává "jakoby" součástí královské rodiny. Tak je méně pravděpodobné, že by byl schopen intrikovat proti svému panovníkovi.

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Francouzský park povolal opeřené uklízeče, nedopalky zničí letka havranů

Ve francouzském zábavním parku budou sbírat odpadky havrani. Ilustrační snímek

V zábavním parku Puy du Fou na západě Francie bude o pořádek pečovat šestice havranů. Ptáci byli vycvičeni na sbírání...

Nejkrásnější řeky Slovenska. Hron si kromě vodáků užijí i milovníci hor

Užíváme si houpání na vlnách a rychle plujeme širokým korytem, kde se střídají...

Řeka Hron patří mezi slovenskou vodáckou „klasiku“. Tento druhý nejdelší tok Slovenska pramení na východním úpatí...

Najdete na iDNES.cz