Nezbylo moc casu na besedovani, ale i presto jsem vyuzila one kratne chvile k tomu, abych se na osobni pocity zeptala samotneho autora muzikalu.
* Pane rezisere, mate za sebou torontskou premieru muzikalu, jaky mate pocit?
"Venkoncem liby. Jsem rad, ze se to vsem akterum povedlo, ze hra mela u publika odezvu a ze jsem u toho mohl byt. Nejen z premiery, ale z kazdeho predstaveni bylo videt, jak divaci sve herce miluji."
* Byl jste nekdy predtim pritomen premiere sve hry v cizi zemi?
"Jednu moji hru davali v Polsku. Ale videl jsem ji jenom na videokazete. Tady v Kanade mam tedy svou zahranicni premieru.
*S jakymi nadejemi jste sem prijizdel?
"To, co jsem citil, byly spise obavy, jestli publikum - byt ceske, ale prece jenom zijici v cizi zemi - prijme ty fory, ktere zabiraji doma. Byl jsem mile prekvapen, ze smich v Torontu znel prakticky na stejnych mistech jako v Plzni."
* Co na praci nasich hercu, muzikantu a technickeho personalu ocenujete z hlediska profesionala nejvice?
"Hlavne ocenuji odvahu, s jakou se pustili do tak tezkeho projektu. Muzikal je zanr, ktery vyzaduje syntezu hrani, zpevu, pohybu. Nove divadlo ma to stesti, ze takto vybavene herce ma."
* Kdybyste mel tu moznost dnes - s odstupem casu - co byste udelal ve svem muzikalu jinak?
"Po case mam vzdycky stejny dojem, ze by to melo byt kratsi. Kde ale skrtat, to ale nevim."
* Myslite si, ze byl pro Vas jako autora, rezisera a herce v jedne osobe pobyt v Kanade prinosem?
"Cestuji rad. Pobyt v cizi zemi je pro me vzdycky prinosem. Ale jestli se ptate na to, zda jsem nasel novy namet na hru, tak to ne. Naordinoval jsem si hlavne dovolenou."
* Stacil jste se u nas alespon nekam podivat a neco videt - s jakymi zazitky vycestujete domu?
"Videl jsem zajimavou opery The Gold Ass a muzikal Jolston. Dobry dojem na me udelalo mesto Toronto. City je velmi elegantni. Nejprijemnejsim zazitkem je, ze jsem nasel hodne skvelych lidi."
* Co byste pral nasemu divadlu a divakum do budoucna?
"Aby je nikdy neopoustel enthuziazmus, chut, radost, sranda a hlavne aby je nikdy neopustili divaci."
* Domnivate se, ze cesta do Toronta byla pro Vas inspirujici?
" V Torontu jsem mel takovy latentni dojem, ze nejsem v cizine. Byl jsem neustale v ceske spolecnosti: hral jsem cesky divadlo, chodil jsem na vybornou drskovou do ceske hospody a pil jsem plzenskou dvanactku. Mel jsem pocit, ze jsem nepreletel ocean, ale presel doma ulici. Nenasel jsem inspiraci, ale cennou zkusenost - ze domov neni tam, kde platis cinzi, ale tam, kde najdes zpriznene duse. A za to dekuji."
Pro Nove divadlo v Toronte je kazda navsteva z domoviny velkym svatkem. Ne jen pro to setkani s hereckou osobnosti, ale take proto, ze se herci necemu novemu nauci, ze necim obohati sebe a tim prirozene i sve divaky. Profesionalove v Plzni zvladli hudebni komedii za sedm tydnu. Herci z Noveho divadla se museli spokojit se zhruba 50 zkouskami po trech hodinach. Ale snazili se hru o nic neosidit. Tim vice je pak tesi uznani profesionala, o to vice si vazi jeho pritomnosti mezi sebou. A za to, cim obohatil pan Prochazka nas, herce z ND ( a potazmo i nase divaky), zase dekujeme jemu my. Bylo nam s Vami opravdu krasne. Takze, nekdy zase na shledanou, a at Vam to pise, treba to bude tentokrat neco humorneho na tema torontske Nove divadlo...
Poznamka autorky: k Novemu divadlu v Toronte se jeste vratime. Slibuji ctenarum, ze je seznamim s jeho protagonisty i s tim, jak to dela, ze v pristim roce oslavi sve 30. narozeniny.
Z Ontaria sve ctenare srdecne zdravi Vase Vera Kohoutova.
* Pane rezisere, mate za sebou torontskou premieru muzikalu, jaky mate pocit?
"Venkoncem liby. Jsem rad, ze se to vsem akterum povedlo, ze hra mela u publika odezvu a ze jsem u toho mohl byt. Nejen z premiery, ale z kazdeho predstaveni bylo videt, jak divaci sve herce miluji."
* Byl jste nekdy predtim pritomen premiere sve hry v cizi zemi?
"Jednu moji hru davali v Polsku. Ale videl jsem ji jenom na videokazete. Tady v Kanade mam tedy svou zahranicni premieru.
*S jakymi nadejemi jste sem prijizdel?
"To, co jsem citil, byly spise obavy, jestli publikum - byt ceske, ale prece jenom zijici v cizi zemi - prijme ty fory, ktere zabiraji doma. Byl jsem mile prekvapen, ze smich v Torontu znel prakticky na stejnych mistech jako v Plzni."
* Co na praci nasich hercu, muzikantu a technickeho personalu ocenujete z hlediska profesionala nejvice?
"Hlavne ocenuji odvahu, s jakou se pustili do tak tezkeho projektu. Muzikal je zanr, ktery vyzaduje syntezu hrani, zpevu, pohybu. Nove divadlo ma to stesti, ze takto vybavene herce ma."
* Kdybyste mel tu moznost dnes - s odstupem casu - co byste udelal ve svem muzikalu jinak?
"Po case mam vzdycky stejny dojem, ze by to melo byt kratsi. Kde ale skrtat, to ale nevim."
* Myslite si, ze byl pro Vas jako autora, rezisera a herce v jedne osobe pobyt v Kanade prinosem?
"Cestuji rad. Pobyt v cizi zemi je pro me vzdycky prinosem. Ale jestli se ptate na to, zda jsem nasel novy namet na hru, tak to ne. Naordinoval jsem si hlavne dovolenou."
* Stacil jste se u nas alespon nekam podivat a neco videt - s jakymi zazitky vycestujete domu?
"Videl jsem zajimavou opery The Gold Ass a muzikal Jolston. Dobry dojem na me udelalo mesto Toronto. City je velmi elegantni. Nejprijemnejsim zazitkem je, ze jsem nasel hodne skvelych lidi."
* Co byste pral nasemu divadlu a divakum do budoucna?
"Aby je nikdy neopoustel enthuziazmus, chut, radost, sranda a hlavne aby je nikdy neopustili divaci."
* Domnivate se, ze cesta do Toronta byla pro Vas inspirujici?
" V Torontu jsem mel takovy latentni dojem, ze nejsem v cizine. Byl jsem neustale v ceske spolecnosti: hral jsem cesky divadlo, chodil jsem na vybornou drskovou do ceske hospody a pil jsem plzenskou dvanactku. Mel jsem pocit, ze jsem nepreletel ocean, ale presel doma ulici. Nenasel jsem inspiraci, ale cennou zkusenost - ze domov neni tam, kde platis cinzi, ale tam, kde najdes zpriznene duse. A za to dekuji."
Pro Nove divadlo v Toronte je kazda navsteva z domoviny velkym svatkem. Ne jen pro to setkani s hereckou osobnosti, ale take proto, ze se herci necemu novemu nauci, ze necim obohati sebe a tim prirozene i sve divaky. Profesionalove v Plzni zvladli hudebni komedii za sedm tydnu. Herci z Noveho divadla se museli spokojit se zhruba 50 zkouskami po trech hodinach. Ale snazili se hru o nic neosidit. Tim vice je pak tesi uznani profesionala, o to vice si vazi jeho pritomnosti mezi sebou. A za to, cim obohatil pan Prochazka nas, herce z ND ( a potazmo i nase divaky), zase dekujeme jemu my. Bylo nam s Vami opravdu krasne. Takze, nekdy zase na shledanou, a at Vam to pise, treba to bude tentokrat neco humorneho na tema torontske Nove divadlo...
Poznamka autorky: k Novemu divadlu v Toronte se jeste vratime. Slibuji ctenarum, ze je seznamim s jeho protagonisty i s tim, jak to dela, ze v pristim roce oslavi sve 30. narozeniny.
Z Ontaria sve ctenare srdecne zdravi Vase Vera Kohoutova.
