Nabízíme vám pět tipů na nenáročné výstupy ke krásným rozhlednám. Vynecháme pochopitelně vyhlídkové stavby typu „posed u lesa“ a zaměříme se na stavby důstojné a lokality zeměpisně významné a výhledově neopakovatelné.
1. Nejsevernější Tanečnice
Pro mnohé je Tanečnice obtížně dosažitelná stavba v nejsevernější výspě Šluknovského výběžku nad obcí Mikulášovice. Stojí na plochém, zdaleka viditelném zalesněném kopci (598 m) u hranic s Německem. Název je odvozen od pradávné pověsti, která praví, že sem chodívala tancem svádět myslivce překrásná dívka. Pódium by se našlo i dnes.
Rozhledna Tanečnice
Šluknovský výběžek z Tanečnice
Zděná rozhledna pochází z let 1904-05 a vede na ni 138 schodů. Její předchůdkyně byla stejně vysoká, ale dřevěná a zničila ji vichřice. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 22 metrů nad zemí, celkově má věž 26 metrů, což prozatím zaručuje mírný přesah nad okolními vzrostlými stromy. K vychutnání výhledu je třeba mít příznivou dohlednost, neboť kopec je příliš plochý. Nejzajímavější jsou pohledy na České i Saské Švýcarsko z poněkud nezvyklé severní strany. S dalekohledem lze rozeznat různá typická skalní uskupení, například Schrammstein v Německu.
Otevírací doba je v podstatě nepřetržitá a souvisí s provozem výletní restaurace pod rozhlednou, kde se prodávají vstupenky. Značené i neznačené přístupové trasy z Mikulášovice měří cca tři kilometry, výrazně se dá přiblížit také autem. Zhruba stejně daleko jako do Mikulášovic je to do německého hraničního města Sebnitz.
2. Velký Javorník v Beskydech
Již více než dva roky stojí na Velkém Javorníku (917 m), nejvyšším bodu Veřovických vrchů v západní části Moravskoslezských Beskyd, dřevěná, volně přístupná rozhledna se dvěma vyhlídkovými ochozy. Zavřená bývá pouze v zimě v případě silné námrazy anebo velkého množství sněhu. Dominantnímu beskydskému kopci zajistila kruhový výhled, který tu díky vzrostlému lesu a plochému vrcholu mnoho let chyběl.
Rozhledna Velký Javorník
Velký Javorník je významný trigonometrický bod, který byl v minulosti osazen dřevěnou pozorovací věží. Ta ale musela být v roce 1967 pro havarijní stav odstraněna. Dnešní rozhledna má 26 metrů a vede na ni 102 schodů. Vstupné se neplatí. Pozor je třeba si dávat na hlavu, některé trámy jsou docela nízké. Z rozhledny se otevírají pohledy na pásma Beskyd, Vsetínských vrchů i Javorníků, sníženinu Moravské brány a v dálce Jeseníky.
Kromě rozhledny se na Velký Javorník chodí tradičně na kvasnicové pivo do malé, ale útulné turistické chaty. O víkendech kolem poledne v ní však bývá beznadějně plno. Scházejí se tu pravidelně štamgasti, kteří evidují i více než tisíc výstupů. Nejčastěji se nahoru chodí (cca 5 km) z Frenštátu pod Radhoštěm, Veřovic anebo z Trojanovické části Bartošky.
3. Vrátenská hora v Kokořínsku
Významný orientační bod v krajině vytváří Vrátenská hora (498 m), nejvyšší bod tzv. Houseckých vrchů v severovýchodní části CHKO Kokořínsko. Velkým lákadlem pro návštěvníky je v prvé řadě rozhledna s vynikajícím kruhovým výhledem na téměř celou severní polovinu Čech. Za prohlídku stojí i zbytky zarůstajících lomů, na jejichž okraji rozhledna stojí. Vystupuje v nich méně běžná sopečná hornina trachyt.
Kombinovaná rozhledna, která je zároveň vysílačem mobilního operátora, vypadá na první pohled díky změti instalovaných telekomunikačních zařízení dost nevábně. Při podrobnějším průzkumu však vyjdou najevo architektonické zvláštnosti. Speciální trojhranná konstrukce má trojúhelníkový půdorys a je celá opláštěná plechem. Zastřešená vyhlídková plošina „visí“ ve výšce 25 metrů, přičemž věž pokračuje dál vzhůru až do výšky 42 metrů. Výhled je více než skvělý, úžasný je zejména pohled na oba špičaté Bezdězy.
V zimním období bývá otevřeno o víkendech a svátcích od 10 do 18 hodin. Pouze za mlhy se rozhledna nekoná. Nejkratší přístup vede z vesnice Nosálov (2 km), hezká je taky trasa od hradu Houska (3 km). Až téměř k rozhledně lze dojet autem.
4. Babí lom u Brna
Malá, ale milá rozhledna na jižním vrcholu Babího lomu (521 m) nad Kuřimí nemůže nikdy nikoho zklamat. Pochází z období, kdy se zrovna moc rozhledny nestavěly, konkrétně z roku 1961. S nápadem přišel Československý svaz tělesné výchovy, projekt vypracoval brněnský architekt Mojmír Korvas, realizaci provedli svépomocí občané Lelekovic.
Spodní vyhlídková plošina na Babím lomu
Skalnatý hřeben Babího lomu
Pouze 15 metrů vysoká válcová betonová věž má vyhlídkovou plošinu ve výšce 12 metrů a vede k ní 46 schodů. Mnohem náročnější než na vyhlídkovou věž bývá výstup na samotný Babí lom, který je ve vrcholové části tvořen slepencovými skalisky a balvanitými sutěmi, mezi nimiž se proplétá strmě stoupající chodníček.
Výhled se otevírá hlavně do jihovýchodních směrů, kde se rozprostírá ve vzdálenosti cca 15 km jihomoravská metropole. Výjimečně prý bývají vidět i Alpy. Směrem na sever se rozprostírají souvislé lesní porosty, z nichž bíle září poutní kostel ve Vranově. Nejkratší výstupy na Babí lom (2 km) vedou z Lelekovic a kuřimské části Podlesí. Další oblíbená trasa směřuje z Vranova.
5. Kurzova věž na Čerchově
A to nejlepší nakonec. Kurzova věž na nejvyšším vrcholu Českého lesa sice na sklonku října provoz ukončila, domluvit si otevření rozhledny se správcem by ovšem pro skupinku lidí neměl být problém (tel. 379 795 142 nebo 606 299 010).
Čerchov (1042 m) je dominantou Českého lesa, vévodí krajině Chodska v okolí Domažlic a široko daleko nemá sobě rovného. Proto je také výhled z Čerchova za příznivé dohlednosti neskutečně daleký a rozmanitý. Nejpůsobivější panorama nabízí protilehlá Šumava s charakteristickými siluetami Velkého Javoru a Ostrého.
Kurzova věž na Čerchově
Chodsko z Čerchova
Vrchol Čerchova byl turisticky objevený již na sklonku 19. století, kdy zde domažličtí turisté postavili jednoduchou dřevěnou rozhlednu a krátce na to i útulnu. Velká obliba Čerchova jakožto výletního místa si v letech 1904-1905 vyžádala stavbu nové, čtyřboké kamenné rozhledny, která byla pojmenována po jednom ze zakladatelů organizované turistiky na Domažlicku Kurzova věž. Vysoká je 19 metrů a na vyhlídkovou plošinu ve výšce 16 metrů vede 129 schodů. Na Čerchov se chodí z Capartic (5 km), Pece (5 km), případně České Kubice (6 km).
