Jeřabiny u Černé Studnice dokazují rozmanitost přírody Jizerských hor.

Jeřabiny u Černé Studnice dokazují rozmanitost přírody Jizerských hor. | foto: Tomáš Flaškapro iDNES.cz

Cyklomaraton za nejkrásnějšími rozhlednami Jizerských hor

  • 31
Zimní měsíce jsou definitivně pryč, a tak se můžeme na kole konečně vydat i do nejvyšších partií Jizerských hor. Dnešní výlet vám dá zřejmě zabrat, ale rozhodně stojí za to. Kromě spousty krásných zážitků vás na konci potěší i vlastní sportovní výkon.

Dnešní okružní trasu jsem s předstihem připravil již na podzim a zavede nás na většinu rozhleden Jizerských hor. Všechny na této trase nenajdete, vynechává např. velmi známý Smrk, ale o skvělé výhledy rozhodně nepřijdete.

Trať je vhodná i pro treková kola, drtivou většinou vede po asfaltu, občas se objeví šotolinová nebo panelová cesta. Výjimečně dokonce i krátký úsek, kdy je třeba kolo tlačit, ale celý výlet by mohli zvládnout i netrénovaní jedinci. Vyrazit můžete i s dětmi, okruh si totiž můžete kdykoliv zkrátit.

1. Štěpánka

Naše putování začínáme v Horním Polubném, na parkovišti u kostela. Vedle je i hotel Sport, který se nabízí jako vhodné místo pro oslavu po úspěšně zvládnutém výletě. Vyrazíme po silničce na Tesařov, překřížíme hlavní silnici č. 10 a začínáme stoupat na Příchovice. Již tady se nám po pravé ruce otvírají nádherná panoramata na Ještěd a Jizerské hory.

V Příchovicích odbočíme doleva a prudším stoupáním se vydáme k chatě Hvězda. Pokud se otočíte, uvidíte i Trosky, Bezděz a spousty dalších míst. Poslední úsek od chaty Hvězda je kamenitý, a tak nezbývá než sesednout a zhruba 200 metrů kolo tlačit.

Rozhledna Štěpánka je nejstarší rozhlednou Jizerských hor z roku 1892, ale stavba byla zahájena již v roce 1847 knížetem Rohanem. Nabízí krásný výhled na Krkonoše a večer prý bývají vidět i světla Prahy. Přiznám se, že tento rozhled považuji za jeden z nejlepších.

2. Tanvaldský Špičák

Vrátíme se do Příchovic a sjezd pokračuje přes Světlou a Pustiny až do Desné. Je to jeden z nejdelších sjezdů dnešního dne. Opět překřížíme silnici č. 10 a začneme stoupat do Albrechtic. Na vrcholu stoupání se vydáme doleva a lesní asfaltkou se dostaneme až k rozhledně. Některé úseky jsou opravdu hodně prudké, na druhou stranu horší už to dnes nebude.

Tanvaldský Špičák. Asi nejprudší stoupání, ale krátké

Rozhledna Tanvaldský Špičák pochází z roku 1909. Jsme ve výšce 831 m n. m., vyhlídková věž nad chatou je vysoká 18 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Černou Studnici, Ještědský hřeben a města rozkládající se v údolí pod vrcholkem.

3. Černá Studnice

Zajedeme zpět do Albrechtic a pokračujeme sjezdem směrem na Jiřetín pod Bukovou. Zde je sice nově otevřeno muzeum hraček, ale přiznejme si, že dnes na to není moc času. Odtud doporučuji nejet značenou cyklotrasou 4310, protože vede po silnici, ale vydat se po druhé straně řeky Kamenice. Nejdříve po žluté, pak neznačené trase. Je to též asfaltka, ale úplně bez aut.

Když dojedeme k silnici, odbočíme doprava na západ a začneme stoupat na Smržovku. Cestou projedeme i pod jedním z nejkrásnějších železničních viaduktů v České republice, který byl postaven v letech 1903 až 1904. Mimochodem, kvalitu práce tehdejších stavitelů prokázal čas, když první oprava byla provedena až v roce 2008.

Projedeme Smržovku a stále po trase č. 4310 stoupáme směrem na jih, kde křižujeme místní známou sáňkařskou dráhu. Dále doporučuji zajížďku až do Černé Studnice a odtud asi něco přes kilometr po červené trase na rozhlednu.

Kamenná rozhledna Černá Studnice je na nejvyšším vrchu Černostudničního hřebene ve výšce 869 m n. m. a byla postavena roku 1905. Čeká nás 91 schodů na terasu ve výšce 26 metrů, která nabízí výhled na celý Jablonec, asi tři čtvrtiny Liberce, celý Ještědsko-kozákovský hřbet, významné části Jizerských hor a Krkonoš a dále také Český ráj s Troskami, Bezdězem a Ralskem.

4. Petřín v Jablonci nad Nisou

K této rozhledně jedeme paradoxně jenom z kopce, Černá Studnice je totiž o dost výš, a tak nás čeká jen několik kilometrů sjezdu a výjimečně pár metrů stoupání. Při sjezdu ale občas zastavte a zkontrolujte mapu, protože Petřín je poměrně lehce k přehlédnutí.

Rozhledna je součástí hotelu, ale nikde nejsou cedulky o vstupném a v životě jsem nahoře neviděl lidi. Ale nahoru ani nemusíte, i od hotelu máte pod sebou Jablonec nad Nisou jak na talíři. A za ním pak krásné panoráma Jizerských hor.

Petřín v Jablonci nad Nisou. Pod ním je město jako na dlani.

5. Proseč

Pokud si chcete celý výlet poněkud zkrátit, tak tuto rozhlednu klidně vynechejte a zamiřte rovnou k Jablonecké přehradě. Tady vás totiž čeká průjezd Jabloncem. Stoupání k rozhledně není dlouhé, ani náročné. Chata u rozhledny před pár lety vyhořela, ale její ruiny už jsou zbourané a zbyla jenom samotná rozhledna. Otevřena byla jen o víkendech odpoledne, ale i ona nabízí krásný výhled na Jizerské hory a zahlédnete také i rozhledny Štěpánka a Černá Studnice, které jsme již navštívili.

6. Bramberk

Vracíme se stejnou trasou a u obchodu s vozy Citroën najedeme na cyklotrasu 3037. Ta nás také provede Jabloncem, ale jen po okraji a klidnými uličkami nás zavede až k Jablonecké přehradě. Tady jsme poobědvali s nádherným výhledem na jezero, Petřín a Černou Studnici. Jídlo si během trasy naplánujte raději dopředu, obecně platí, že restaurace přímo u rozhleden jsou vždy o něco dražší než v údolích.

Nyní máme před sebou trojici rozhleden, které jsou na jednom hřebenu a dají se tak zvládnout s poměrně malým úsilím. Přejedeme po hrázi přes jezero Jablonecké přehrady a vyrazíme trasou 3023 do Jindřichovského sedla.

Pak se dáme po silnici doleva k Velkému Semerinku. A zde doprava na Horní Maxov. A odtud už zase jen několik set metrů stoupání k rozhledně Bramberk. Žulová rozhledna byla postavena roku 1912, chata vedle rozhledny je ale už v dezolátním stavu a zavřená. Ale kiosek s občerstvením naštěstí nechybí. Rozhledna bývá o prázdninách otevřena každý den, na jaře a na podzim pak o víkendech.

7. Slovanka

Vracíme se do Horního Maxova a po červené trase dorazíme až k rozhledně Slovanka. Je to jediná rozhledna dnešního dne, která není kamenná, ale železná. Byla postavena již roku 1887 a tím je u nás nejstarší železnou rozhlednou. Je neustále přístupná a neplatí se žádné vstupné.

8. Královka

Pokračujeme po červené a pak se silnicí vydáme k parkovišti u Kapličky v Hraběticích. Odtud následují dva kilometry táhlého stoupání po hřebenové asfaltce až na vrchol Nekras k rozhledně Královka, která  je jednou z nejznámějších rozhleden Jizerských hor.

Královka. Pod rozhlednou najdete posezení s nádherným rozhledem.

Původně byla vystavěna v 19. století jako dřevěná stavba, dnešní kamenná je z roku 1906. Čeká nás 102 schodů a kromě pohledu na naše hory dohlédneme i na Český ráj, do Polska a Německa. Odtud je již několik variant cesty zpět k parkovišti v Polubném. Všechny vedou přes Jizerské hory a všechny jsou kouzelné, přesto vyrážíme ještě na jedno místo.

9. Liberecká výšina

Sjíždíme až do Bedřichova a po silnici stoupáme do Bedřichovského sedla a opět sjíždíme k České chalupě v Rudolfově. Odsud jedeme po červené a následně po žluté až k rozhledně.

Může se hodit

Půdorys trasy je skoro kruhový, a tak můžete zvolit různé varianty průjezdu. Z Jablonce, případně z Liberce se dá jet do Tanvaldu (u Desné) i s kolem vlakem. Vstupné na rozhledny se vždy pohybuje v řádu desetikorun.

Při přejezdu Jizerských hor doporučujeme k občerstvení:
Nová Louka – vynikající jaternicový prejt
Hřebínek – perfektní zelňačka a borůvkový koláč
Knajpa – poměrně předražené nápoje
Smědava – výborné polévky

Celá trasa je téměř z kopce, ale terén je místy opravdu hrozný. Rozhledna s přilehlou restaurací tak trochu připomíná středověký hrad. K výstavbě byly použity kamenné kvádry ze zbořených domů v Norimberku.

Sjíždíme po asfaltce až k silnici ve Starém Harcově a vystoupáme zpět do sedla u České chalupy. Odtud sjíždíme do Rudolfova.

Před námi je teď asi 30 km cesty pouze pustinou přes Jizerské hory. Pustinou tedy myslím fakt, že cestou nebudou žádné bufety a restaurace.

Stoupáme lesní asfaltkou k přehradě Bedřichov, přejedeme po hrázi a pak dál na východ na Novou louku. Odtud k bývalé sklářské osadě Kristiánov, na Knajpu, po Kasárenské silnici ke Smědavě a dále po Knížecí do Polubného. Jsme u cíle, je sedm hodin večer a na tachometru máme 107 km. Několik orosených půllitrů v hotelu Sport nás prostě nemine.

Soubor s GPS souřadnicemi celé trasy si můžete stáhnout ZDE

, pro iDNES.cz