Organizace sledovala kritéria jako jsou zdravotní rizika, bezpečnost a bezpečnost silničního provozu. Data, ze kterých mapy vznikají, pocházejí například od Světové zdravotnické organizace a dalších agentur.
Oproti loňskému roku se trendy nezměnily. Na dobrodruhy, kteří vyhledávají nejistotu a nelámou si hlavu se zdravotními riziky a nebezpečím, čeká největší adrenalin ve stejným zemích jako loni. Vůbec nejnebezpečnější země na světě jsou podle interaktivní mapy Libye, Afghánistán a Somálsko. Ve všech třech sledovaných kategoriích získaly nejhorší ohodnocení.
Reálným hrozbám v těchto zemích ostatně odpovídá i síla jejich pasu. Například Afghánci se s pasem bez jakéhokoli dalšího omezení dostanou pouze do pěti zemí světa, v 25 státech jim vystaví vízum po příjezdu a ve zbylých 168 zemích o něj musí požádat předem. V tomto směru jsou na tom Afghánci se svým pasem nejhůř z celého světa (více si přečtěte zde).
Naopak za nejbezpečnější země, kde čeká cestovatele pohoda bez rizik, jsou označovány severské země Norsko, Finsko a Island, a to jak z hlediska bezpečnosti, tak i bezpečnosti v dopravě a nízkých zdravotních rizik.
Severské země dlouhodobě vedou žebříčky jak bezpečí a popularity, tak štěstí svých obyvatel. Finsko je podle poslední studie OSN nejšťastnější zemí na světě. Lidé jsou zde tolerantní vůči jiným národům i vyznání, je zde nádherná příroda plná jezer a lesů, vládne zde ekologické smýšlení. Žijí tu milovníci saunování i dobré kávy. Hlavní město Finska Helsinky je jednoduše dokonalé (více o nejšťastnějším Finsku čtěte zde).
1. Bezpečnost
Z hlediska bezpečnosti není radno vyrážet do zemí, jako jsou Libye, Mali, Jižní Súdán nebo Somálsko. Africké země pak doplňují i Afghánistán, Sýrie, Jemen a Irák. A vysoce rizikové jsou i oblíbené prázdninové destinace v části Karibiku (Haiti) a například Venezuela nebo Mexiko.
Oproti tomu vedle výše zmíněných severských zemích se nejbezpečněji mohou cestovatelé cítit také v Dánsku, Grónsku, Švýcarsku nebo ve Slovinsku. (Celou mapu si prohlédněte zde.)
2. Zdravotní rizika
Země, kde hrozí nejvyšší zdravotní riziko a kde je tedy potřeba zavčasu myslet na nutné očkování a řádnou přípravu před vyjetím, jsou například Jižní Súdán, Niger, Pobřeží slonoviny a Sierra Leone v Africe. Velmi vysoké riziko zdravotních komplikací vám hrozí také v Iráku, Libanonu, ve Venezuele nebo v Severní Koreji.
Logicky nejnižší zdravotní rizika přináší většina zemí v Evropě, Kanada, USA či Nový Zéland. Pak jsou ovšem země, kde se výše rizika velmi rychle proměňuje, pokud jde o zdraví. Patří sem Rusko, Čína a Brazílie.
3. Bezpečnost v dopravě
Pokud jde o bezpečnost na silnicích, největší riziko představují vedle afrických zemí také Brazílie, Bolívie, Saúdská Arábie, ale také Irán a Kazachstán. I expert z Týmu silniční bezpečnosti Roman Budský potvrzuje, že tyto země patří z hlediska silničního provozu dlouhodobě k nejnebezpečnějším.
„Už podle průzkumů v roce 2013 vévodí žebříčku v počtu usmrcených lidí při dopravních nehodách Libye, Katar, Omán, Saúdská Arábie a Kuvajt. V roce 2013 bylo každé 44. úmrtí obyvatel Země v důsledku dopravní nehody. Smrtelné dopravní nehody jsou devátou nejčastější příčinou smrti,“ uvedl Budský.
„Celosvětovou ekonomiku přišly dopravní nehody na nemalá tři procenta hrubého domácího produktu. V průměru tak každý obyvatel světa pracuje jedenáct dní, aby přispěl k reparaci celkových škod vzniklých při nehodách. Nejčastěji jde o posádky osobních automobilů,“ doplnil Budský.
Naopak silnice Evropské unie jsou nejbezpečnější na světě. Většina Evropy, ale také Austrálie, Nový Zéland a Japonsko, jsou v mapě zařazeny mezi země s velmi mírným nebo mírným rizikem nebezpečí v silničním provozu.
„V rámci Evropy se podle dat z roku 2015 nejvíce bourá na Kypru, v Lucembursku a v Rumunsku. Pozice České republiky nebyla nijak lichotivá, s podílem 0,68 procenta společně s Bulharskem obsadila šestou až sedmou nejhorší pozici,“ uzavřel Budský.
Data z doplňujícího průzkumu agentury Ipsos Mori ukazují, že 43 procent lidí cestujících za byznysem se domnívá, že v roce 2019 se budou cestovní rizika zvyšovat. Je to velké číslo, ovšem stále menší než loni, kdy o tom bylo přesvědčeno 52 procent dotázaných.