Římské památky jsou hned za humny

aktualizováno 
- V šestém roce našeho letopočtu patnáctá římská legie císaře Augusta dorazila k Dunaji, kde několik kilometrů před soutokem s řekou Moravou našla bohaté keltské hradiště. Tím procházely dvě nejvýznamnější obchodní stezky - dunajská z východu na západ a další ze severu na jih.

Na místě dodnes zvaném římským jménem Carnuntum si legie vybudovala opevněný tábor a přístav pro římskou dunajskou flotilu, a místo se brzy stalo nejvýznamnějším opěrným bodem hranic říše mezi Vídní a Budapeští.
Dnes je Archeologický park Petronell-Carnuntum, vzdálený jen dvacet minut jízdy autem z Bratislavy či hodinu z Břeclavi, nejrozsáhlejší římskou památkou v Rakousku. Na rozdíl od podob-ných vykopávek nabízí ojediněle ucelený obraz o tom, jak vypadal klasický legionářský tábor, od vojenského ležení přes amfiteátr, civilní město, palác vládce provincie k triumfálnímu oblouku. To všechno v podunajské krajině, kde se lužní lesy prolínají s vinicemi, které zde byly už před Římany za Keltů.
Carnuntum nebylo ledajaké město, i když jeho podoba odpovídala desítkám jiných provinčních metropolí po celé říši.
V dobách největší slávy mělo šedesát tisíc obyvatel a bylo v něm vojenské velitelství celé římské provincie Panonie. V letech 171-172 zde pobýval římský císař Marcus Aurelius před svým tažením na Slovensko, při němž zanechal známý nápis na skále u Trenčína. Carnuntum vstoupilo do historie ještě nejméně jednou, když zdejší legionáři prohlásili svého velitele Luciuse Septimuse Severuse římským císařem, který se stal zakladatelem stejnojmenné dynastie.
Návštěva by měla začít v lázních Bad Deutsch, kde bylo na počátku století postaveno muzeum ve stylu římské vily, v němž jsou soustředěny nejvýznamnější archeologické nálezy. V největším muzeu podobného druhu v Rakousku je celkem téměř tři a půl tisíce exponátů, od šperků přes zbraně, mince až po sochy. Místní park proti muzeu má svéráznou výzdobu - mezi stromy stojí římské náhrobky, jejich texty jsou přeloženy do němčiny.
Po cestě mezi Bad Deutsch a Petronell-Carnuntum jsou zbytky legionářského tábora, z něhož se nejvíce zachovala vstupní brána a amfiteátr, který v dobách své největší slávy pojal patnáct tisíc návštěvníků.
Po několika kilometrech se dostanete do samého Petronell- -Carnuntumu. Hlavní část nálezů je až na konci městečka směrem na Vídeň, kde je také hlavní ná-vštěvnické centrum. Kromě množství suvenýrů, zasvěcených průvodců vykopávkami civilního města nabízí například i seznámení s antickou římskou zahradou a jejími obvyklými plodinami či mozaikovou výzdobou domů. Je zde zrekonstruován i Dianin chrám, jediný v celém
Rakousku.
Ještě o několik set metrů dále je odbočka k ruinám veřejných lázní a také místodržitelského paláce, který je největší římskou stavbou nalezenou v Rakousku.
Po návratu na Hlavní ulici čeká návštěvníka ještě jedna zastávka u zbytků římského amfiteátru civilního města a pak odbočka do polí k dvacet metrů vysokému vítěznému oblouku císaře Constantina II. ze čtvrtého století.
Archeologická stezka, po níž návštěvníci pěšky či na kole projdou celým římským městem, se na mnoha místech kříží s "naučnou vinnou stezkou", která provádí po místních sklípcích, jejich specialitou je již po staletí modrá frankovka.

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz