Římská kuchyně má osobitý půvab

- Pokud jde o kuchyň, je Řím dosti tradicionalistickým městem. Snídaně je zde věc rychlá a bez komplikací: espresso káva anebo capuccino s loupákem a marmeládou. Proto jsou okolo desáté hodiny místní bary plné osob, které si dávají svačinu. Kromě loupáků se jedí sendviče, kterým zde říkají tramezzini.

K pití je nejlepší ovocná šťáva a je lépe se vyhnout čepovanému pivu, protože je přechlazené a přeplněné vzduchem. Víno v baru se příliš nepije. Ačkoli to zdejší je vskutku lahodné, protože v Itálii má réva nejen ideální podmínky, ale platí zde i přísný zakáz přidávat cukr do vína. Je tak vždy přírodní a nebolí z něj hlava. V Římě se pak většinou pije bílé Frascati.
Oběd se podává v ristorante, trattorii či pizzerii - což je v podstatě jedno a to samé. Podle zákona musí být venku vystaveny jídelní lístky s cenami. Začíná se až kolem jedné hodiny po poledni. Doporučuje se ujít pár set metrů od hlavní turistické atrakce - najíte se lépe a levněji. Zasytit se lze i za dva tisíce lir, ale cena slušného oběda se pohybuje od 25 tisíc do 40 tisíc lir. Kdo chce utratit méně, musí k McDonald's nebo do čínské restaurace. Spropitné se dává, ale není nutné.
Místo polévek pravý Říman jí především těstoviny (pasta). Druhů existuje nepřeberně. Špagety se zde nejvíce jedí "alla carbonara" - to jest s kousky do zlatova opečené slaniny, pepřem, žloutkem a strouhaným sýrem, anebo "alla amatriciana", tedy s rajskou omáčkou, slaninou, česnekem a sýrem. Druhou možností je rýže - ostatně rizoto je slovo italského původu a velmi výraznou chuť má například "ai funghi porcini" (s hříbky) anebo "alla milanese" (se šafránem).
Co se týče hlavního chodu, nedoporučuje se hovězí - v Římě není příliš dobré. Důvodem je patrně i způsob, kterým jej krájejí - na naše zvyky jsou plátky příliš tenké. Naopak je dobré vepřové, které je libové, kořeněné fenyklem a rozmarýnem. V okolí Říma a ve velkých potravinových obchodech prodávají porchetta, studenou vepřovou pečeni, kterou vám na požádání vloží do housky. Vynikající specialitou jsou selátka (maialino) a především jehněčí (abbacchio či agnello).
Ital však dává přednost rybám. Na jídelním lístku musí být napsáno, zda se jedná o ryby čerstvé (fresco) či mražené (congelato). Čerstvá ryba je dražší.
V Římě znají asi osm typů salátu a okolo šesti druhů vařené zelené zeleniny. Brambory jsou považovány za jednu ze zeleninových příloh. Kdo nechce maso, může si objednat, kolik zeleniny chce. Specialitou jsou různé nahořklé saláty, údajně velmi prospěšné pro játra.
Večeře se podává většinou od půl osmé. Pro turisty se otevírá trochu dříve, zvláště když se jedná o pizzerie. Co se týče pizzy, našemu vkusu nejlépe odpovídá "Capricciosa" anebo "Quattro stagioni", která je se šunkou, olivami a vejcem na tvrdo.
Na závěr jedinou prostou radu - je možné požádat o cokoliv, s úsměvem se dosáhne všeho, zvláště když o to žádá žena.
Autor je spolupracovníkem redakce