Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Řím po stopách Dana Browna: jak vypadají místa čtyř vražd z jeho knihy

aktualizováno 
Americký spisovatel Dan Brown inspiruje čtenáře i k cestování. Po úspěchu románu Šifra mistra Leonarda se fanoušci nadšeně vydávali do Paříže a Londýna, aby si je prošli stejně jako románová postava profesor Langdon. Pro děj Andělů a démonů si Brown vybral Řím a na čtyřech krásných místech nechal zavraždit kardinály.

Pohled na Chrám sv. Petra z Andělského hradu | foto: Barbora Buřínská, iDNES.cz

Světoznámý spisovatel Dan Brown vydal bestseller Andělé a démoni už před jedenácti lety a právě v něm poprvé představil harvardského historika a symbologa Roberta Langdona, který se později stal hrdinou i dalších jeho knih.

Tip na dovolenou

Řím patří mezi nejvyhledávanější destinace Evropy. Snědí Italové, dokonalé jídlo a bezkonkurenční množství památek, které nadchnou zcela každého. Vyberte si zájezd na dovolená.iDNES a poznejte ho i vy.

Děj příběhu se odehrává téměř celý v Římě. Autor dává svému hrdinovi necelých 24 hodin na to, aby prošel Cestu osvícení a pokusil se zabránit vraždám čtyř, Ilumináty unesených, kardinálů - kandidátů na místo papeže (tzv. preferiti). Ve Vatikánu probíhá konkláve, volba nového papeže, a právě jeden ze zmíněných kardinálů má šanci se jím stát.

Cesta osvícení vede napříč celým Římem a nápovědou k jejímu směru jsou díla stavitele a sochaře Berniniho zabývající se jednotlivými prvky vědy – zemí, vzduchem, ohněm a vodou. Protože jsme si Cestu chtěli užít a zachraňovat unesené kardinály nebylo naším cílem, vychutnávali jsme si ji v průběhu několika dnů a ne hodin jako profesor Langdon.

Mapa Cesty osvícení podle románu Andělé a démoni spisovatele Dana Browna. Místa

Mapa Cesty osvícení podle románu Andělé a démoni spisovatele Dana Browna. Místa vražd čtyř kardinálů se spojila do kříže.

Začínáme v Pantheonu

Svou honbu za Ilumináty začíná Langdon v Pantheonu. Zavedla ho sem báseň, kterou našel ve vatikánském archivu. Ukazovala k hrobu Raffaela Santi, italského malíře a architekta pohřbeného právě zde. Langdon se na základě určitých indicií domníval, že v Pantheonu najde prvního uneseného kardinála. Mýlil se a až na místě pochopil, že další jeho cesta povede do kostela Santa Maria del Popolo, jehož součástí je hrobka v kapli Chigi vytvořená právě Raffaelem.

Chtěli jsme, aby naše cesta po stopách Iluminátů a vražd kardinálů co nejvíce kopírovala cestu Langdona, a proto se i my jako první vydáváme k Pantheonu na Piazza della Rotonda. Jdeme sem necelé dva kilometry pěšky od stanice metra Colosseo.

Pantheon - pohled z Piazza della Rotonda

Pantheon - pohled z Piazza della Rotonda

Pantheon - 9 metrů široký otvor v kupoli chrámu

Pantheon - 9 metrů široký otvor v kupoli chrámu

Do Pantheonu je vstup zdarma. V tomto majestátním antickém chrámu, který ve druhém století nechal postavit císař Hadrián, strávíme asi půl hodiny prohlídkou celého kruhového prostoru. Navštívíme hrobku Raffaela Santi a pokocháme se pohledem do kupole, kde uprostřed ve výšce přes 43 metrů je devět metrů široký otvor. Tím také dopadá světlo do chrámu.

Míříme k místu první vraždy

Součástí kostela Santa Maria del Popolo je i kaple Chigi, které se dříve říkalo Capella della Terra neboli Kaple Země. Zde v podzemní komoře pod v mramorové mozaice vyobrazeným kostlivcem zvaným "letící smrt" najde Langdon mrtvolu prvního zavražděného kardinála po pás zahrabaného do země a s iluminátským symbolem "earth = země" vypáleným na hrudi.

Langdon závodí s časem, my ne. Od Pantheonu se vydáváme na asi 1,5 kilometru dlouhou cestu. Zvládáme ji pěšky. Nejdříve se proplétáme uličkami kolem Pantheonu, až dojdeme na asi kilometr dlouhou Via del Corso. Ta vede přímo na Piazza del Popolo, na jehož nejvzdálenějším konci je náš cíl - kostel Santa Maria del Popolo.

Piazza del Popolo s obeliskem

Piazza del Popolo s obeliskem

Piazza del Popolo - identické kostely Santa Maria dei Miracoli a Santa Maria in

Piazza del Popolo - identické kostely Santa Maria dei Miracoli a Santa Maria in Montesanto

Nejdříve si ovšem prohlédneme celé náměstí, které jakoby díky půlkruhovým zdím z obou stran tvoří uzavřený oválný prostor. Z ulice Corso, kterou na náměstí vcházíme, máme z každé strany dva identické kostely Santa Maria dei Miracoli a Santa Maria in Montesanto. Uprostřed náměstí okamžitě upoutal naši pozornost majestátní obelisk, který sem dovezl císař Augustus. Na protějším konci náměstí uzavírá celý prostor Porta del Popolo, brána, kterou se kdysi v antice do města vstupovalo. Vedle ní stojí kostel Santa Maria del Popolo, kam je vstup zdarma.

Naše první kroky míří do nejcennějšího místa kostela - kaple Chigi. U Raffaela Santi si ji na počátku 16. století objednal bankéř Agostino Chigi. Ten je zde společně s bratrem pohřben. Součástí interiéru kaple je oltářní obraz "Narození Panny Marie" a sochy od Berniniho. Na podlaze nás zaujme vyobrazený kostlivec. Za prohlídku stojí celý kostel včetně stropu kupole se zobrazenými hvězdami a planetami či obrazy od Caravaggia.

Kostel Santa Maria del Popolo

Kostel Santa Maria del Popolo

Kostel Santa Maria del Popolo -

Kostel Santa Maria del Popolo - "Letící smrt" v kapli Chigi

Ruka anděla nás vede k místu druhé vraždy

Robert Langdon podle dalších indicií vyluštil pokračování Cesty osvícení. Napřažená ruka sochy anděla od sochaře Berniniho v kapli Chigi mu ukázala cestu na Svatopetrské náměstí. Zaměřil se na egyptský obelisk na náměstí a hlavně na bílou mramorovou desku zapuštěnou do dlažby u jeho podstavce. Na oválné, skoro metr dlouhé desce je zobrazený obrázek foukajícího větru tzv. "West ponente – západní vítr". Vše tedy ukazuje k dalšímu prvku – vzduchu. I v případě druhého kardinála přijde Langdon pozdě. Opět nalezne na schodech podstavce obelisku jen jeho mrtvolu s vypáleným iluminátským symbolem "air = vzduch".

Od kostela Santa Maria del Popolo se pěšky po zhruba kilometr dlouhé cestě vydáváme k Vatikánu. Nejdříve přejdeme most Ponte Margherita a po Via Cola di Rienzo dojdeme k Vatikánským muzeím. Na náměstí Piazza Risorgimento odbočíme vlevo a po ulici Via di Porta Angelica se dostaneme až na náměstí Svatého Petra. Pohled na rozsáhlý prostor náměstí je úchvatný. Procházíme náměstím kolem obelisku a po chvíli najdeme na zemi oválný reliéf "West ponente" znázorňující vítr foukající na východ od Vatikánu.

West ponente na Svatopetrském náměstí

West ponente na Svatopetrském náměstí

Chrám sv. Petra s obeliskem

Chrám sv. Petra s obeliskem

Vzhledem k tomu, že nemusíme spěchat jako Robert Langdon a zachraňovat dalšího kardinála, couráme se po Svatopetrském náměstí, které navrhl a postavil geniální sochař Bernini. Použil přitom 284 dorských sloupů, které umístil za sebou ve čtyřech řadách a 88 pilířích. Na balustrádě stojí 140 soch světců vysokých téměř čtyři metry. Obejdeme kolem dokola 41 metrů vysoký obelisk, který je zakončen křížem obsahujícím relikvii Kristova kříže. Vystojíme si dlouhou frontu do Chrámu sv. Petra (opět vstup zdarma) a prošmejdíme desítky krámků se suvenýry. Další zastávky Cesty osvícení si necháme na další den.

Obelisk na Svatopetrském náměstí

Obelisk na Svatopetrském náměstí

Třetí vražda u sochy Svaté Terezy prožívající orgasmus

Po smrti druhého kardinála nemá Langdon příliš času na dlouhé přemýšlení kde hledat třetího. Nápovědy v podobě symbolu vědy, anděla a další slavné Berniniho sochy mu ukáží cestu ke kostelu Santa Maria della Vittoria. V kostele má místo socha Extáze sv. Terezy. Znázorňuje Svatou Terezu prožívající obrovský orgasmus. Nad ní se tyčí dvojsmyslně se usmívající anděl s ohnivým šípem. Langdon se nemýlil a třetího kardinála zde opravdu našel, ale opět ho již nemohl zachránit. Před jeho očima uhořel a na hrudi měl vypálený třetí symbol "fire = oheň".

Kostel Santa Maria della Vittoria najdete na ulici Via XX Settembre, na křižovatce u náměstí Piazza S. Bernardo a nedaleko od náměstí Piazza Barberini. Pokud pojedete metrem, vystupte na stanici Barberini nebo Repubblica. Ke kostelu je to od obou stanic zhruba tři sta metrů. My volíme stanici Repubblica. Kostel je na první pohled nezajímavý, zelená dřevěná vrata, před nimi na schodech postávající žebračka. Snaží se vypadat jako, že vybírá vstupné. Ovšem kostel můžete navštívit zcela zdarma.

Santa Maria della Vittoria - Berniniho socha Extáze sv. Terezy

Santa Maria della Vittoria - Berniniho socha Extáze sv. Terezy

Santa Maria della Vittoria - mučednice v rakvi

Santa Maria della Vittoria - mučednice v rakvi

Vnitřek je ale nádherný. Santa Maria della Vittoria se v Římě řadí mezi nejkrásněji upravené kostely. Máte pocit, že jste se ocitli ve zlatém chrámu, i když chvílemi na vás dýchne něco strašidelného. Možná z představy hrůzné vraždy, která se tu odehrála, i když jen ve spisovatelově fantazii. Nejdříve si prohlédneme slavnou Berniniho sochu Extáze sv. Terezy v kapli Cornaro. Poté nás na opačné straně kostela zaujalo ve skleněné rakvi uložené tělo zavražděné mučednice. Pootevřená ústa se zuby vypadají skutečně strašidelně.

Fontána Čtyř řek skrývala čtvrtou vraždu

Langdonovi zbývalo určit poslední místo, kde by mohl najít čtvrtého kardinála. Pokud bude jednat rychle, může být ještě naživu. Místo musí mít něco společného s Berninim a posledním prvkem vědy - vodou. Šíp, který drží anděl u Svaté Terezy mu sice směr naznačil, ale až propojením předchozích míst, kde našel mrtvé kardinály, pochopil, že hledané místo s ostatními vytváří kříž. Tím posledním místem je náměstí Piazza Navona se slavnou Berniniho kašnou Fontána Čtyř řek stojící přímo před kostelem Sant’ Agnese in Agone. I když Langdon na místo dorazil brzy, opět byl v záchraně kardinála neúspěšný. Utopil se v kašně přímo před jeho očima a na hrudi měl vypálený symbol "water = voda".

Od kostela Santa Maria della Vittoria to k Piazza Navona máme necelé dva kilometry. Protože je teprve dopoledne, nohy zatím nebolí, vydáváme se na poslední místo po svých. Vrátíme se zpět na Piazza della Repubblica, kam jsem přijeli metrem, a po dlouhé Via Nazionale dojdeme až k Foro Traiano. Odtud pokračujeme přes Piazza Venezia po ulici Corso Vittorio Emanuele dalších zhruba pět set metrů, než zahneme vpravo a pomalu dojdeme k cíli naší cesty - Piazza Navona a Fontáně Čtyř řek.

Fontána čtyř řek na Piazza Navona v Římě

Fontána čtyř řek na Piazza Navona v Římě

Berniniho Fontána se vyjímá přímo uprostřed náměstí. Symbolizuje mocná božstva řek čtyř kontinentů – Nilu, Gangy, Dunaje a Rio de la Plata. Ve středu fontány ční umělá skála s jeskyní a egyptským obeliskem. Přímo naproti Fontáně stojí palác s kostelem Sant’ Agnese in Agone. Fontána i kostel jsou opředeny legendou, která říká, že bůh Rio de la Plata ve Fontáně zvedá ruku, aby zabránil zřícení kostela. Ovšem socha Anežky v patě prvé kampanily s rukou na hrudi ho ujišťuje, že se kostel nezřítí.

Bůh Rio de la PLata ve Fontáně Čtyř řek zvedá ruku, aby zabránil zřícení...

Bůh Rio de la Plata ve Fontáně Čtyř řek zvedá ruku, aby zabránil zřícení kostela Sant' Agnese in Agone

Kostel Sant' Agnese in Agone - socha Anežky s rukou na hrudi ujišťuje, že se

Kostel Sant' Agnese in Agone - socha Anežky s rukou na hrudi ujišťuje, že se kostel nezřítí

Cesta osvícení končí na Andělském hradě

Kardinály se zachránit nepodařilo. Langdona ale čeká ještě jeden úkol. Musí vysvobodit svou společnici, kterou unesl příslušník Iluminátů do sídla řádu zvaného Chrám osvícení. Skrývá se kousek od Vatikánu, na Andělském hradu.

Andělský hrad

Andělský hrad

Andělský hrad není od Piazza Navona daleko, necelý kilometr. Propleteme se několika uličkami a dojdeme na nábřeží k Tibeře. Před námi se tyčí monumentální dílo. V letech 76 až 138 ho nechal postavit římský císař Hadrián jako své mausoleum. Později církev Andělský hrad využívala jako mučírnu a vězení, známým vězněm byl i Giordano Bruno. Z hradu do Vatikánu vede tajná chodba, kterou sem papeži unikali do bezpečí.

Andělský hrad - socha archanděla Michaela

Andělský hrad - socha archanděla Michaela

Andělský most přes Tiberu - pohled z Andělského hradu

Andělský most přes Tiberu - pohled z Andělského hradu

Dnes je zde muzeum se sbírkami zbraní a klenotnice. Dominantou celé stavby je bronzová socha archanděla Michaela symbolizující konec morové epidemie. Od hradu vede přes Tiberu Andělský most (dřívě veřejné popraviště) vyzdobený deseti sochami andělů od Berniniho a jeho žáků.

Poprvé při našem putování za Ilumináty platíme vstupné osm eur. Prohlídkou hradu končí naše mapování Cesty osvícení.





Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.