V mauzoleu, které nechal vystavět sám Augustus pro sebe a členy císařské rodiny, jsou pohřbeni mimo jiné také císaři Tiberius, Caligula nebo Claudius. Kdysi jedna z nejhonosnějších staveb ve městě prošla po pádu římského císařství mnoha změnami.
V jednom období byla přestavěna na opevněný hrad, posléze se z ní staly visuté zahrady a později také amfiteátr, v němž se konaly býčí zápasy a oslavy s ohňostroji.
Začátkem minulého století se z místa stalo divadlo, kde se konaly koncerty a opery, než diktátor Benito Mussolini nařídil rozbourání hlediště ve snaze navrátit dominantám antického Říma původní podobu. Mauzoleum po léta chátralo, jeho stěny obrostly stromy a na cestách uvnitř komplexu se vršily odpadky. Nynější obnova památky vyšla na deset milionů eur (262 milionů korun).
„Je to historická chvíle,“ řekla starostka Říma Virginia Raggiová. Upřesnila, že návštěvníci si budou moci hrobku prohlédnout od 1. března nadcházejícího roku. Až do 21. dubna, kdy bude Řím slavit výročí svého založení v roce 753 před naším letopočtem, bude vstup zdarma.
Díky svým urbanistickým projektům pomohl Augustus přeměnit Řím v elegantní světovou metropoli. Na své smrtelné posteli údajně řekl, že nalezl Řím jako město z cihel a přenechal ho jako město z mramoru. Původní mramorové obložení a sochy, které kdysi zdobily hrobku, zmizely již před staletími, turisté si však budou moci představit původní podobu místa díky prohlídkám využívajícím virtuální realitu.
