Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Historické otazníky: krvavá jatka v Koloseu. Kolik tu zabili lidí?

aktualizováno 
Vítejte v Římě. Přestože slavné Koloseum patří k největším magnetům věčného města, moc romantiky tu nečekejte. Slavná aréna totiž fungovala jako velká lidská jatka, v nichž se po staletí vraždilo a zabíjelo. Pro potěchu a zábavu Římanů.

Koloseum patří mezi nejzachovalejší památky antického Říma. Z jedné strany dokonce vypadá téměř stejně jako před dvěma tisíci let. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Na světě asi není jiné místo, které by mělo tak šílenou pověst. Samozřejmě, vyvraždění statisíců Židů v Osvětimi a Treblince bylo ještě hroznější, ale na to se nechodily dívat davy. V Římě se naopak na smrt chodilo jako do divadla. Čím drsnější a krvavější byly hry, tím více se zhýčkaní diváci bavili.

Počty mrtvých se dnes už nedají přesně vyčíslit. Někteří historici se domnívají, že zde zahynulo na 700 tisíc lidí, jiní odhadují až dvojnásobný počet obětí. A k tomu připočítejte minimálně milion zabitých zvířat.

Trest smrti ušlapáním

V Koloseu nebyly k vidění jen zápasy gladiátorů, při kterých bojoval muž proti muži. Přehrávaly se zde také nejrůznější bitvy, bojovalo se se zvířaty a navíc se tu konaly i veřejné popravy, pojaté opět jako divadlo, takže obžalovaní byli například ušlapáni slony.

Fotogalerie

O konečném počtu lidí, kteří v aréně zahynuli, není k dispozici žádná důvěryhodná historická zpráva. Cameron Hawkins, profesor historie na univerzitě v Chicagu, se ovšem domnívá, že každý rok bylo zabito v průměru kolem pěti tisíc gladiátorů, a to od konce prvního století až do začátku 5. století. Když odečteme přestávky způsobené nejrůznějšími opravami, počet mrtvých by se mohl pohybovat kolem jednoho a půl milionu.

Boj šíleného císaře

Přestože je Koloseum spojované především se zápasy gladiátorů, hry měly také devastující vliv na přírodu v celé římské říši a z dnešního pohledu vlastně způsobily malou ekologickou katastrofu. Zvláště z okolí Středozemního moře a severní Afriky zmizela spousta divokých zvířat, a to právě kvůli zábavám v Koloseu. Z Nilu zmizeli hroši, ze severní Afriky sloni a z Blízkého východu lvi.

Zachovala se zpráva, že šílený císař Commodus (mimo jiné syn vzdělaného filozofa a císaře Marca Aurelia), který si rád hrával na neohroženého bojovníka, zabil v aréně za jeden jediný den několik desítek medvědů. Ještě připomeňme, že za návštěvu her Římané nemuseli nic platit, ostatně celá stavba byla darem císařské rodiny římským občanům. A to některé hry navíc trvaly i tři měsíce v kuse.

Když člověk poprvé vstoupí na Forum Romanum, je překvapen, jak málo toho...

Když člověk poprvé vstoupí na Forum Romanum, je překvapen, jak málo toho zůstalo.

Zatahovací střecha

Výstavba Kolosea byla mimořádně zajímavá také z technického hlediska. Monumentální stavba měří na délku 189 metrů, je vysoká 49 metrů a do jejích útrob se vešlo neuvěřitelných 50 tisíc diváků (v Římě tehdy žilo zhruba milion lidí).

Koloseum mělo na 80 vchodů, přičemž jeden sloužil pouze císaři a jeho doprovodu. Kulatá stavba měla také zatahovací střechu, která chránila diváky před sluncem nebo před deštěm, zatímco samotnou arénu bylo možné napustit vodou, aby se zde mohly konat námořní bitvy. Koloseum mělo důmyslný kanalizační systém a v jeho útrobách se táhlo na tři tisíce metrů rour. V podzemí byly také kobky pro zvířata, která se na povrch přivážela primitivními výtahy.

Stavba byla na svou dobu velmi luxusní. Měla zatahovací střechu, která chránila...

Stavba byla na svou dobu velmi luxusní. Měla zatahovací střechu, která chránila před deštěm či sluncem a dovnitř se vešlo na 50 tisíc diváků.

Blesky a zemětřesení

Výstavba Kolosea byla velmi rychlá a zabrala pouhých devět let. Za hlavní pracovní sílu posloužilo 60 tisíc otroků, které do Říma přivedla armáda po vítězné židovské válce. Koloseum však postihla také celá řada katastrof, takže je až s podivem, že se do dnešních dob zachovalo v tak perfektním stavu.

Stavbu poničil požár po zásahu blesku, Koloseum utrpělo při plenění Říma barbary a další šrámy přineslo několik silných zemětřesení. Největší ranou však byla cílená likvidace velkolepé stavby obyvateli města, neboť na počátku středověku sloužilo Koloseum jako zásobárna kamene a jeho jižní strana byla z velké části rozebrána.

I když má návštěvník Říma sebelepší fantazií, jen stěží si dokáže představit,...

I když má návštěvník Říma sebelepší fantazií, jen stěží si dokáže představit, jak antické město vypadalo.

V římském Koloseu zemřelo podle umírněných odhadů na 700 tisíc lidí. Někteří...

V římském Koloseu zemřelo podle umírněných odhadů na 700 tisíc lidí. Někteří historici se domnívají, že obětí mohlo být i přes milion.

Jak se točí Koloseum

Zápasy gladiátorů i atmosféra naplněného Kolosea znovu ožily v úspěšném filmu Ridleyho Scotta Gladiátor, který na scénu vrátil vedle monstrózních gladiátorských bitev i výše zmíněného šíleného císaře Commoda, nicméně snímek se nenatáčel v římském Koloseu, i když to původně režisér požadoval. Kvůli úředníkům a nekonečným byrokratickým průtahům se režisér nakonec svého záměru vzdal a raději nechal postavit filmovou repliku Kolosea na Maltě. Jen pro zajímavost dodejme, že stavba kulisy Kolosea vyšla zhruba na milion dolarů.

Konkurence z El Jemu

Koloseum postavené v srdci antického Říma bylo samozřejmě největší a nejprestižnější, ale v celé Římské říši bylo více podobných arén a některé z nich vydržely až do dnešních dob.

Jedním z nejlépe zachovaných amfiteátrů v římských provinciích je tuniský El Jem, stojící nedaleko města Sousse. Osada El Jem zbohatla v Caesarových dobách na produkci oliv a olivového oleje a díky tomu vybudovala grandiózní stavbu, která patří mezi největší amfiteátry světa. Tuniské „Koloseum“ je 150 metrů dlouhé, 120 metrů široké a 36 metrů vysoké a v dobách největší slávy se do něj vešlo na 40 tisíc lidí.

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Experti: Stav českých lesů je i kvůli výkyvům počasí ekologická katastrofa

Na místě hustého lesa zůstává v revíru nové Vrbno na Vítkovsku jen pár...

Za bezprecedentní ekologickou katastrofu označil současný stav lesů náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír...

Další z rubriky

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Najdete na iDNES.cz