Kapitánské zkoušky z Chorvatska jsou jen pro zábavu, říká mořeplavec

aktualizováno 
Kapitánské průkazy získané v Chorvatsku jsou jen pro zábavu a rekreaci. Do větších námořních dobrodružství by se jejich majitelé pouštět neměli, tvrdí slavný český mořeplavec a cestovatelská legenda Richard Konkolski, který právě dnes slaví pětasedmdesátiny.

Niké postavil Konkolski v roce 1968. Aby mohl na mezinárodní scéně reprezentovat socialistický stát, musel ji převést do majetku Železáren a drátoven Bohumín, kde byl členem jachetního oddílu. | foto: Yan Renelt, MAFRA

Muž, který na svých jachtách třikrát obeplul svět a zúčastnil se několika transoceánských závodů, je přesvědčen o tom, že držitelé takových průkazů by většinou neobstáli ani při silnější bouři v Baltském moři.

Zájem o plavbu na námořních jachtách přitom v posledních letech mezi Čechy roste. Například jen loni podle údajů ministerstva dopravy přibylo téměř 1 200 nových oprávnění kapitánů námořních jachet, nejvíce od roku 2000.

Stát nyní eviduje devět tisíc námořních jachtařů. Tento trend začal před pěti lety. Od roku 2013 ministerstvo dopravy vydalo každoročně nejméně 1 000 oprávnění. Před tímto rokem se počet vydaných oprávnění pohyboval kolem 400 až 500 ročně.

Ale číslo, které eviduje ministerstvo dopravy, není konečné. Mnoho lidí totiž absolvuje kurz na dovolené v zahraničí, především v Chorvatsku. „Dnes to jsou tisíce lidí, kteří jezdí na moře do Chorvatska. Tamní školení na kapitány ale je paradox. V Chorvatsku vůbec nejsou bouře. Zájemcům ke složení zkoušek navíc stačí minimální znalosti,“ uvedl Konkolski.

Fotogalerie

Znalosti, které musejí mít zájemci o kapitánský průkaz v Česku, se s těmi chorvatskými podle něj nedají srovnat. „Tam jsou podmínky mnohem lehčí. Naopak české zkoušky jsou zase mírnější než ty polské,“ tvrdí Konkolski.

Podle něj by majitel chorvatského kapitánského průkazu s největší pravděpodobností neobstál ani v Baltském moři, které je rozhodně bouřlivější než to Jaderské.

„Žádný z nich by se rozhodně neměl vydávat na závod přes Atlantický oceán či cestu kolem světa,“ dodal. Dnes jachtaření většiny majitelů kapitánských zkoušek vnímá především jako záležitost rekreace. Na tomto pojetí jachtingu ovšem nevidí nic špatného. „Pro Chorvatsko, kde nejsou bouřky, je to fajn a dostatečné,“ míní.

On sám v minulosti první zkušenosti raději než v zemích bývalé Jugoslávie sbíral právě v Polsku. Osobně ale i do zmiňovaného Chorvatska s přáteli několikrát na jachtu vyrazil. I když byl ze všech členů posádky nejzkušenější, s ohledem na to, že neměl platné české kapitánské doklady, mohl plout pouze jako plavčík. „Tenkrát jsme na lodi měli sedm nebo osm kapitánů a jednoho plavčíka. Někteří byli rádi, že kapitánují Konkolskému,“ řekl s úsměvem legendární mořeplavec.

Český mořeplavec a cestovatelská legenda Richard Konkolski

U námořního jachtingu neexistují žádné globální standardy, každá země má vlastní podmínky pro získání oprávnění. Česko má dohodu s řadou evropských států o uznávání českých průkazů. Jsou platné například v Chorvatsku nebo Slovinsku. České průkazy akceptují také Černá Hora, Itálie nebo Řecko.

Zájemci o české kapitánské oprávnění pro námořní jachty musí absolvovat výcvik, kdy musí odjet alespoň 100 námořních mil včetně jedné noční plavby, obvykle během jednoho týdne. Další podmínkou je vykonání teoretických a praktických zkoušek.

Třikrát kolem světa

Richard Konkolski, který 6. července oslaví pětasedmdesátiny, je legendou československého jachtingu. Proslul především svojí první plavbou kolem světa, kterou navíc absolvoval v době tvrdé komunistické totality, kdy byl jakýkoliv výjezd do svobodného světa velmi složitý. A podařilo se mu to na jachtě dlouhé jen sedm a půl metru, kterou postavil vlastníma rukama.

Jako osamělý mořeplavec obeplul třikrát svět a vytvořil řadu rekordů. Na mořích a oceánech strávil dohromady pět let a urazil vzdálenost, která odpovídá více než desetinásobku obvodu zeměkoule.

Richard Konkolski postavil v paneláku plachetnici. S legendární Niké pak obeplul svět

Rodák z Bohumína Konkolski se už během školních let věnoval řadě sportů. Absolvoval stavební průmyslovku a v letech 1963 až 1972 se živil jako stavař. S jachtingem začal ve svých 16 letech, o sedm let později pak zjistil, že jsou mu tuzemské vodní plochy již malé. Odjel do Polska, kde získal příslušné doklady včetně kapitánského diplomu. Ve čtyřiadvaceti letech se poprvé podíval na moře a o tři roky později se vydal na svůj první námořní závod, ve kterém doplul jako vítěz.

Svůj první závod přes Atlantik absolvoval v roce 1972 a potom pokračoval v okružní plavbě kolem světa. Když se v roce 1975 vrátil do polských přístavů Štětín a Svinoústí, přišly ho vítat davy Poláků, neboť se jednalo o mimořádný sportovní i cestovatelský úspěch.

Konkolski se stal vůbec prvním obyvatelem suchozemského státu, který obeplul sám zeměkouli. Jeho jachta Nike I, kterou postavil v roce 1968 ve sklepě panelákového bytu, se stala druhým nejmenším plavidlem, které obeplulo svět. Obnášelo to 343 dnů a nocí plavby, prokládaných zastávkami v 79 přístavech pěti světadílů. Díky jeho plavbě mnohde poprvé uviděli československou vlajku.

Národní technické muzeum v Praze vystavuje v dopravní hale jachtu Niké, kterou...

Národní technické muzeum v Praze vystavuje v dopravní hale jachtu Niké, kterou postavil ve sklepě panelákového bytu v Bohumíně Richard Konkolski.

Ve druhém závodě přes Atlantik o čtyři roky později skončil na druhém místě, ve třetím závodě v roce 1980 skončil ve své třídě čtvrtý. O dva roky později absolvoval první sólo závod kolem světa - BOC Challenge 1982. Skončil třetí s pěti světovými rekordy a stal se prvním Evropanem, který sólově obeplul svět v obou směrech.

Závod se konal jen krátce poté, co Konkolski emigroval do USA. Důvodem odchodu do zahraničí byly překážky, které mu stále více házel pod nohy komunistický režim. Vrcholem bylo, že v roce 1980 mu jachtařská komise zakázala další starty v námořních závodech i soukromé plavby.

Oblíbené věci sebou

Útěk Konkolského provázely dramatické okolnosti. Během výjimečného stavu v Polsku odjel s manželkou Miroslavou, která je také jachtařkou, a synem Richardem do Štětína, kde měl připravenou loď Niké II. Neměl patřičné doklady, přesto se nakonec rodině podařilo i přes velké technické potíže vyrazit ze Svinoústí. Vyhráno měli až po obeplutí břehů východního Německa, odkud ještě hypoteticky mohl vyrazit hlídkový člun a zadržet je.

„Ráno, když jsem stál u kormidla, vyšel na palubu Ríša. Až v tu chvíli jsem mu oznámil, že máme namířeno do Spojených států. Brečel jsem jak malý kluk. Syn mi vyčítavě řekl: Tatínku, proč jste mi to neřekli? Mohl jsem si vzít svoje oblíbené věci. Samozřejmě, že jsme s tím počítali a vzali mu s sebou všechno, co měl rád,“ vzpomínal později Konkolski. Po třech týdnech přistáli v Newportu ve státě Rhode Island, kde žije dodnes.

Plachetnice Niké měří 742 centimetrů, má maximální šířku 231 centimetrů a...

Plachetnice Niké měří 742 centimetrů, má maximální šířku 231 centimetrů a výtlak 1,7 tuny.

V Newportu si chtěl otevřít jachtařskou školu a servis, ovšem tlak i odpor konkurence byl tak silný, že to vzdal. Poté založil úspěšné multimediální studio Seven Oceans Video a Digital Media, ve kterém se věnuje výrobě filmů a propagačních materiálů.

Ve svém posledním závodě kolem zeměkoule v roce 1986 vylepšil všechny své předcházející rekordy a přidal k nim nové. „To ocenil mimo jiné i americký prezident Ronald Reagan. U nás samozřejmě bylo ticho po pěšině,“ vzpomínal Konkolski, který o svých dobrodružstvích napsal řadu knih a natočil několik filmů a sérii televizních dokumentů.

Na svém životě by Konkolski prý nic nezměnil, snad jen to, že se mohl narodit dříve. „Měl jsem poslední šanci vidět skutečný život domorodců. Dnes je z těch kouzelných míst, kde jsem se živil lovem a rybolovem, Václavské náměstí se stovkami lodí a hotelů,“ dodal.

Konkolski obdržel řadu ocenění v Česku i zahraničí, například v roce 2013 byl oceněn Medailí Za zásluhy o stát v oblasti sportu, již dříve získal tituly zasloužilý mistr sportu a Sportovec roku 1978. Čtyřikrát také získal titul jachtaře roku ve třech různých zemích. A jeho Nike I je dnes exponátem v Národním technickém muzeu v Praze.

Autor:

Nejčtenější

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Velkolepá podívaná na trase z Košic do Prahy

Výhled z lokomotivy Siemens Vectron společnosti Regiojet v čele vlaku RJ 1012...

Nový seriál iDNES.cz zahajujeme přelomovým videem českého internetu. Jako vůbec první jsme natočili kompletní cestu...

VIDEO: Žebřík do nebe. Nová atrakce v Rakousku pro milovníky adrenalinu

V rakouských alpách postavili „žebřík do nebe“

Rakouskou oblast Gosaukamm znají hlavně horolezci. Nově si tu mohou všichni zájemci o dobrodružství vychutnat výstup po...

VIDEO: Kyslík jen za příplatek. Vtipná instruktáž rozesmála cestující v letadle

Vtipná palubní posádka bavila celé letadlo

Bezpečnostní instrukce patří k nejnudnější části cestování před vzletem letadla. Zpříjemnit pasažérům dlouhou chvíli se...

Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem

Kvalitní lodě umožnily Vikingům daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých...

Za nevídanými dobyvatelskými úspěchy Vikingů, severských nájezdníků, stály jejich pověstné štíhlé lodě. Rychlé, dobře...

Blesk nepotřebujete. Zaručené tipy jak udělat parádní fotografii v noci

Poměrně ojedinělý záběr na zasněžený Karlův most je fotografován časně ráno,...

Noční fotografování má mnoho kategorií, disciplín a podob. I když jde o poměrně náročnou disciplínu, o to více budeme...

Další z rubriky

Praha neznámá. Nouzové kolonie si poradily s magistrátem i komunisty

Podívejte se, jakým způsobem vznikaly nouzové kolonie v Praze.

Myslíte si, že moderní Praha už nemůže mít nouzové kolonie? Kotlaska a kolonie Na Hájku vás přesvědčí o opaku. Jejich...

Vědci našli tajemství úspěchu Vikingů na moři. Lodě utěsňovali dehtem

Kvalitní lodě umožnily Vikingům daleké objevitelské cesty, v průběhu kterých...

Za nevídanými dobyvatelskými úspěchy Vikingů, severských nájezdníků, stály jejich pověstné štíhlé lodě. Rychlé, dobře...

Jako v Adršpachu. Kanadské národní parky zápasí s návaly turistů

Ledovcové jezero Peyto Lake v kanadském národním parku Banff

Do kanadských národních parků míří každý rok stále větší počet návštěvníků. Ochránci přírody se obávají, že láska...

Najdete na iDNES.cz