Hlavní město Rhodos
Na severním výběžku Rhodosu se rozkládá stejnojmenné hlavní město, které je hotovou učebnicí dějin. Během jednoho večera lze putovat časem od antických dob až po naše století, kdy Turky u moci vystřídali Italové.
Panství islámu připomínají opuštěné mešity, knihovny s muzeem a turecké lázně, ale v některých uličkách i domky s předsazeným patrem, zvaným cikma.
Největší půvab má Staré Město. Představte si středověké město, které zčásti kopíruje ještě starší antické ulice a je obehnané vysokými a až dvanáct metrů širokými hradbami. Ty čtyři kilometry dlouhé hradby "vykusuje" ještě polokruhový obchodní přístav. Je to jen pár metrů od někdejšího přístavu Mandraki, jehož vjezd prý střežil slavný rhodský kolos.
Ve Starém Městě se dá chodit hodiny a hodiny. Přitom nikdy se nenudíte. Malá náměstíčka s platany nebo obrovskými fíkovníky a lemovaná byzantským kostelíkem či mešitou se štíhlým minaretem zvou k posezení se sklenicí vychlazené kávy frapé (a kočky se vám budou přátelsky otírat o nohu).
Širší ulice střídají takové, že se jimi dá stěží projít ve dvojici. Tu pravou mysterii však starý Rhodos nabízí za tmy, kdy se ulice mění v jednu velkou tavernu i orientální bazar doplněný luxusními obchody světoznámých značek.
Město, které doopravdy žije
Obchodní minulost Rhodu dosud přežívá především na Sokratově třídě, hlavní tepně, z níž se rozbíhají do stran další uličky s uměleckými galeriemi nebo restauracemi. Nejstarší z nich stojí na místě bývalého antického tržiště, agory, a nabízí posezení v elegantním interiéru s fragmenty starými 2000 let.
Toulání uličkami, kde na rozdíl od jiných turistických center dosud žijí svůj všední život místní obyvatelé, nabízí každým okamžikem nový, překvapující pohled.
Div světa zmizel beze stopy
Rhodský kolos, tento div antického světa, který proslavil ostrov po celém světě, se nad přístavem Mandraki tyčil pouhých padesát let, než se zřítil během mohutného zemětřesení. Podoba jeho bronzové tváře, boha slunce Hélia, se zachovala jen na bronzové čtyřdrachmě z 3. století, na rubu s růží, starým znakem Rhodu.
Dodnes ovšem zůstává předmětem sporů, zda slavný čtyřicetimetrový obr stál rozkročen nad vjezdem do přístavu anebo ve stoji spatném, jak popsal ve svém díle Plinius. Trosky kolosu byly vyhledávaným turistickým cílem a zdrojem suvenýrů i později, dokud jeho poslední zbytky nekoupil roku 653 našeho letopočtu "na sběr" jakýsi Žid z Edessy.
Jeden den jako z pohádky
Kdo lituje, že kolos už nespatří, může navštívit alespoň rodiště jeho tvůrce, Charése z Lindu. Lindos patří k nejstarším osídleným místům Rhodu, což je celkem logické, protože vyrostl v místech jediného přírodního přístavu na ostrově.
Bílé město s uličkami dlážděnými oblázky se šplhá po úbočí útesu, na kterém vyrostla akropole s chrámem zasvěceným bohyni Athéně. Půvabný Lindos nabízí snad vše, po čem může fantazie zatoužit: procházku stinnými křivolakými uličkami lemovanými obchůdky a kavárnami, výstup (pěšky nebo na oslu) na akropoli se zbytky chrámu a středověké pevnosti, odkud je nádherný výhled na moře i pevninu, a v neposlední řadě i příjemné koupání.
Městská pláž Pallas Bay leží přímo v místech starého přístavu a na druhé straně útesu je skryta druhá, menší pláž, kde dříve kotvili se svými bárkami rybáři. Tady se krčí vzhledem nenápadná bílá kaple, ve skutečnosti však významné poutní místo - odsud prý začal apoštol Pavel svou pouť po Evropě.
Z hlavního města lze Lindos navštívit buď lodí, nebo autobusovou linkou, která spojuje obě města dvanáctkrát za den.
Malá zkouška odvahy
Rhodos zná i cenu sladké vody. Odedávna to byl jeden z mála středozemních ostrovů, který netrpěl suchem. Přestože turista v sezoně potká místo řek většinou jen vyschlá bílá řečiště, jsou i místa, kde se ve stínu stromů může napít přímo z pramene - nebo třeba hned z několika najednou.
Epta piges, osm pramenů čisté pitné vody, vyvěrá nedaleko vesničky Archangelos a nachází se zde velmi oblíbená atrakce: asi 200 metrů dlouhý tunel proražený ve skále, kterým je pramenitá voda svedena do malého jezírka. Procházka klenutým úzkým kanálem, vysokým necelých sto osmdesát centimetrů, kde proudící voda sahá zhruba po kotníky, je zážitek nejen pro děti.
Tichý ráj motýlů
Ve vzdálenosti pěti kilometrů od vesničky Tholos lze navštívit další přírodní zajímavost Rhodu, světoznámé údolí motýlů. Skály, kmeny stromů i jejich listy zde pokrývá koberec na první pohled nenápadných žlutohnědých motýlů. Až když se oblak motýlů vylekaný ještěrkou nebo neukázněnými turisty zvedne do vzduchu, objeví se spodní jasně červená barva křídel.
Pravý čas na návštěvu údolí je uprostřed léta, v červenci a srpnu, kdy zde motýli Panaxia quadripunctuaria hledají útočiště před vražedným horkem.
