Hosty obsypané stolky tu na zahrádkách i uvnitř podniků najdete v kteroukoliv denní i roční dobu. Zahrádky se na Tkalčićevě nevyklízí ani v zimě - to se jen zastřeší, zasklí a začnou vytápět. Vybírat můžete z nepřeberného množství podniků. Tak velkého, že se člověk až diví, že se zahrádky vzájemně nepožírají a návštěvník nemá pocit prostoru přecpaného lidmi. A po ulici se dá stále volně a v poklidu korzovat.
A až bude procházek dost, stačí se posadit, objednat si podle chuti kafe, pivo nebo drink a jen tak pozorovat svět kolem sebe. A při tom se třeba i zaposlouchat do produkce místních pouličních hudebníků.
Pokud hodláte ozkoušet dobré pivo, určitě na Tkalčićevě nevynechejte podnik zvaný Mali Medo. Vyhlášenou pivnici najdete v čísle popisném 36. Na nápojovém lístku tu mají svůj vlastní tmavý ležák, IPA (Indian Pale Ale) i pšeničné pivo či plzeň. Pro nerozhodné váhavce je k dispozici i degustační set se šesti vzorky. A jako bonus nabídku sezonních piv. Hlavně večer je ale třeba počítat s davy lidí, krapet nestíhající obsluhou, a tedy delší dobou na objednávky.
Dalším pivařským rájem je pak Oliver Twist Pub, jen o několik metrů dál. Tentokrát je ale třeba vydat se do útrob podniku v čísle 60. Uvnitř se podle recenzí ukrývá stroj času a tomu, že jste nepropadli do Anglie 19. století, prý zabrání uvěřit jen nedostatek vysokých klobouků a vycházkových hůlek. Jasný tip pro příští návštěvu, až se budu do Záhřebu jednou vracet.
Chybu však neuděláte ani v případě, kdy prostě zvolíte první volnou židli nebo křesílko, o které zakopnete. I ten poslední podnik zmíněný v různých hodnotících žebříčcích, ať už je to sociální síť Foursquare nebo cestovateli oblíbený TripAdvisor, se totiž bude držet v první polovině. Což znamená milou, ochotnou a rychlou obsluhu, dobré drinky i stále ještě dobré, byť často lahvové pivo. Zase na stranu druhou, i v podniku profilujícím se už v názvu jako kavárna, to může být i pivo belgické.
Když nejedete jen za památkamiMuzeum iluzí Ztratit hlavu umí leckdo. Ale ztratit tělo, to se moc často nestává. Muzeum iluzí nabízí nejen tuto zkušenost.   Muzeum rozpadlých vztahů Proč může být plyšová stonožka ráda, že se její majitelé nakonec rozešli? Chcete důkaz, že se nevyplatí odložit stěhování od expřítelkyně? Vítejte zřejmě v nejbizarnější expozici světa věnované artefaktům zkrachovalých vztahů. Model sluneční soustavy přímo v ulicích |
Já jsem takhle objevila History Bar s číslem popisným 68 nebo právě kavárnu Procaffe sídlící v 54. Ta mne mimo jiné zaujala i velmi nesourodou kombinací interiéru a exteriéru. Zatímco na zahrádce na vás čekají stoly i židle z palet, uvnitř podnik připomíná svými zrcadly, židlemi a stoly spíš interiér kteréhokoliv evropského středověkého hradu.
Trpaslík v okně jako šifra
Až se dost nabažíte korzujících lidí i tepající atmosféry, ulici, kterou kromě zahrádek lemují i vzrostlé platany, neopouštějte příliš rychle. Vyplatí se totiž zajít ještě minimálně k soše ženy v okně.
Ta návštěvníkovi připomene, že tahle ulička byla na počátku 20. století místní „čtvrtí červených luceren“. Nevěstinec tady provozovali snad v každém domě, ten nejvyhlášenější „U Zelené lucerny,“ dokonce v lobby zaměstnával vlastního pianistu.
Legendy pak praví, že to, jestli má slečna u sebe volno nebo ne, prozrazovala soška trpaslíka v okně dívčina pokoje. Pokud stál, mohl zákazník směle vkročit. Pokud ležel, bylo třeba hledat jinde.
Zagorka a Strossmartre
A jestliže jste nadšený geokačer, pak nesmíte minout ani sochu Marije Jurić Zagorky. Pro Chorvaty je to dodnes jejich druhá nejčtenější spisovatelka, byla také první chorvatskou novinářkou. Snad si na to vzpomenete ve chvíli, kdy se budete snažit nenápadně odlovit ukrytou schránku. Rovná se to ale malé výhře v loterii, velmi často totiž mizí pod prsty nenechavců.
Noční život rozhodně nemusíte omezovat jen na Tkalčićevu. Jestli rádi pijete v zeleni, klidu a město pod sebou chcete spíše tušit než vidět, je tady ještě jeden tip. Vyjeďte městskou lanovkou nebo vyšlapejte po schodech na místní Strossmartre. Od května do září tady narazíte na letní festival plný místní hudby i umělců.
Je to ideální šance na to posedět si na lavičkách pod korunami stromů s výborným vínem a nechat všechen ruch daleko za sebou a pod sebou. Strossmartre je místo, kterým nepohrdnou ani rodilí Záhřebané. A snad proto, že se o něm ví méně, není to tak úplně profláknutá turistická destinace.
A až se po všech těch radostech nočního života na kopci budete chtít ráno vzpamatovat pořádným hrnkem kávy, zaskočte nedaleko spodní stanice lanovky do Eli ́s Caffe. Protože devět z deseti pravověrných milovníků kávy vám potvrdí, že lepší podnik s vlastní praženou kávou v Záhřebu jednoduše nenajdete.
Cesta a ubytováníCesta autem zabere z Prahy zhruba 7,5 hodiny, linkovým autobusem okolo 10 hodin. Vlakem pak okolo 12 hodin. Nově od letošního jara lítá mezi Prahou a Záhřebem i přímá letecká linka od Croatia Airlines, a to čtyřikrát týdně. Pokud jde o bydlení, nebojte se v Záhřebu kromě tradičních hostelů či hotelů vyzkoušet i webovou službu Airbnb. Některé byty jsou i přímo na Tkalčićevě. |
