Úsek mezi rozvodím a Veselím nad Lužnicí 99 % vodáků objíždí po Nové řece a Nežárce a vyhýbá se tak nástrahám Staré řeky. Protože na rozvodí všichni uhýbají doprava, je původní koryto Lužnice mezi Rozvodím a Rožmberkem pro mnohé vodáky bílé místo na mapě.
O tomto úseku kolují neskutečné legendy. Miliony komárů, padlé stromy přes řeku, bahno, mělčiny, vrbičky, zrádný Rožmberk s obrovskými vlnami, nedostatek hospod... Ve výčtu „smrtelných“ nebezpečí už s trochou nadsázky chybí jen lidožravé pralesní kmeny.
Chtěl jsem zjistit, kde je pravda, a tak jsem se do třeboňské divočiny vypravil brzy na jaře. V tento čas totiž teče řekou dost vody a komáři se ještě nestačili vylíhnout. Kolik na mne ale čeká padlých stromů? A podaří se mi přepádlovat náš největší rybník?
Krčínova říční křižovatka
Vodácké tábořiště Majdalena zeje na začátku dubna prázdnotou. Půjčovna lodí je zamčená a opuštěná. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že za pár měsíců rozlehlou louku zaplní stany, rozhoří se táborové ohně a údolím se ponese zpěv a zvuk kytar.
U vody rozbaluji nafukovací loď a další nádobíčko, které jsem si od nedaleké vlakové zastávky přinesl na zádech. Pojedu na kajaku, který je obratný v zatáčkách ale také vhodný na jezerní plavbu, přeci jen mám před přejezdem Rožmberka respekt.
Čistá voda Lužnice svižně plyne korytem a jakmile odrazím od břehu, proud mě začne unášet k mému cíli. Z Majdaleny na hráz Rožmberka to mám podle vodácké kilometráže dvacet kilometrů, není tedy čas na lelkování.
První úsek od tábořiště po Rozvodí většina vodáků dobře zná. Úzká řeka se tu bez přestání kroutí loukami, jakoby hledala cestu ke svému ústí do Vltavy. Voda ale není zrádná, sice musím být ve střehu před vrbičkami, ale celkem snadno se držím v hlavním proudu a užívám si rychlou plavbu. Vyšší hladina řeky místy přetéká ze břehů a zaplavuje louky, jinde zase zaplňuje mrtvá ramena, která jsou po zbytek roku vyschlá.
Úsek od tábořiště Majdalena po Rozvodí většina vodáků dobře zná. Úzká řeka se tu bez přestání kroutí loukami, jakoby hledala cestu ke svému ústí do Vltavy.
Ačkoliv na stromech se teprve nalévají pupeny a podél břehů raší první jarní lístky, na řece je docela živo. Ptáci štěbetají ve větvích, čas od času vyplaším divoké kachny nebo spatřím pár labutí. Zatím neolistěné monumentální duby dávají vyniknout svým rozložitým korunám, nad kterými tu a tam zakrouží obrovský pták. Orel mořský je majestátný dravec, kterému se na Třeboňsku daří.
Po čtyřech kilometrech přijíždím na jednu z mála říčních křižovatek u nás. Jsem na Rozvodí, kde z Lužnice uhýbá krčínova Nová řeka. Když Jakub Krčín novou řeku před více než čtyřmi sty lety budoval, měl v úmyslu ochránit rybník Rožmberk před povodněmi. Netušil ale, že pro budoucí vodáky vlastně vytváří další vodní cestu a také dilema, kterým směrem dál plout.
Rozvodí je jednou z mála říčních křižovatek u nás, tady z Lužnice uhýbá krčínova Nová řeka.
Stará řeka je díky malému spádu bez větších vodáckých nástrah, netvoří peřeje, víry nebo silnější vracáky.
V létě plyne většina vody Novou řekou a na původní koryto zbývá mnohem menší porce. Dnes jsou stavidla otevřená a poměr vody odhaduji tak padesát na padesát.
Rezervací po Staré řece
Vplouvám přes jediný dnešní jez do obrovské písečné laguny a vzápětí se nořím do lesa. Lužnice na následujících kilometrech protéká rezervací Stará a Nová řeka, která chrání přirozený meandrující tok s mnoha slepými rameny a periodickými túněmi, zachovalé smíšené lesní porosty, mokřady a populace vzácných a ohrožených druhů živočichů.
Tady pro mě začíná dobrodružství, protože ačkoliv jsem Lužnici splouval mnohokrát, na Staré řece jsem poprvé. Nelhaly legendy o množství zátarasů v řece? A stihnu do večera dopádlovat do civilizace? Zatím ale jde vše překvapivě hladce a vydatný proud mě rychle unáší do hloubi lesa.
Les kolem Staré řeky je na jaře plný lagun a louží.
Stará řeka je díky malému spádu bez větších vodáckých nástrah, netvoří peřeje, víry nebo silnější vracáky. Občas je potřeba vyhnout se větvím nebo vybrat prudký zákrut. Tu a tam vjedu do bočního ramene a prozkoumávám mělčiny, které se rozlévají v jarním lese. Tady se za několik týdnů narodí miliony komárů, kteří budou pít krev letním vodákům. Teď na jaře ale repelent nepotřebujete a obdivovat můžete koberce rozkvetlých sasanek hajních.
Míjím automatickou vodoměrnou stanici Kazdovna, jejíž vodočet ukazuje 135 cm. Ideální stav. Do povodně daleko a do minima, které je 60 cm, taktéž.
Největší obavy mám ze zátarasů vytvořených padlými stromy, jejichž obnášení by mne mohlo hodně zdržet. Zatím mám štěstí a všechny stromy ležící napříč řekou jsou buďto těsně pod vodou, nebo vyčuhují jen pár centimetrů, takže se mi je vždy podaří přejet. Díky poddajnémi nafukovacímu kajaku totiž mohu využít trik rozjet se naplno proti kmeni a doufat, že strom setrvačností po kluzkém povrchu přejedu. Teprve nad samotou U Bouckých mě zastavuje obří padlá olše, kterou musím obnést, a po pár stech metrech ještě jedna.
Podjíždím mostek pro pěší, přes který vede žlutá turistická značka. Hned nad mostem leží brod, který jsme v létě přejížděli na kolech. Vody tu bývá tak dvacet centimetrů, teď tu bude určitě metr. Pár set metrů pod mostem vlevo prozkoumám mohutné boční rameno a pak pokračuji dál ke Staré Hlíně. Jediným vodítkem v prostoru jsou pro mě mohutné žulové milníky, poctivě značící každý říční kilometr.
Kamenný most s dvanácti oblouky ve Staré Hlíně
Míjím samotu Holičky a pod ní přenáším třetí, a jak později zjistím i poslední, padlý strom. Vzápětí míjím výpust z Rybníka Nový Vdovec a pak už mě vzdálený hukot aut upozorňuje na blízkost silnice u Staré Hlíny. Ještě stačím vyplašit dvě volavky a po pár zákrutech podplouvám ve Staré Hlíně krásný kamenný most s dvanácti oblouky.
Přes náš největší rybník
Pod Starou Hlínou překonávám asi nejzarostlejší a nejužší úsek řeky. Procpat se s lodí vrbičkami chce občas zcela neortodoxní vodáckou metodiku prostrkování a probíjení za pomocí pádla. Je to lepší než taková místa přetahovat po rozbahněné a podmáčené louce. Paradoxně se tak docela těším na Rožmberk a otevřenou hladinu. V minulosti byl rybník Rožumberk ještě větší než dnes, jeho hladina dosahovala až ke Staré Hlíně a já teď vlastně pluji po dně původního Rožmberka.
Konečně se břehy rozestupují a přede mnou se v dálce objevuje písečná kosa s několika odpočívajícími racky. Ideální místo na zastávku, kde budu moct vysypat klestí z lodi, nasadit na kajak ploutev proti snosu větrem a posilnit se před přeplavbou Rožmberka.
Písečná kosa na začátku vzdutí Rožmberka je ideální místo na zastávku.
Cíl cesty a poslední metry po Rožmberku
Mám štěstí, počasí mi přeje. Vítr skoro nefouká a klidná hladina rybníka s písečnou pláží vyvolávají pocit letní pohody. V dálce se zvedá největší přehradní hráz na řece Lužnici, dlouhá téměř 2,5 kilometru a rozeznávám také budovu u hlavní výpusti – cíl mé cesty. Ve škole jsme se kdysi učili, že na Rožmberku můžeme pozorovat zakřivení zeměkoule. Pravdou je, že pohled na rozlehlou hladinu je monumentální, jsem rád, že jsem dopádloval až sem.
Zbývají mi poslední tři kilometry cesty, volím přímý směr k výpusti. Najíždím ale na rozsáhlou písečnou mělčinu, která zdánlivě nemá konce. Vracím se tedy zpět ke korytu Lužnice a pokračuji ještě pár set metrů na sever než mě konečně hlubší voda pustí do správného kurzu.
Když přistávám u rožmberské bašty, mám za sebou dvacet kilometrů pádlování jihočeskou divočinou a cesta mi zabrala včetně zastávek na focení asi pět a půl hodiny. V konečné bilanci pozitiva jasně převažují nad negativy. Musel jsem sice přenést tři padlé stromy, za to jsem ale viděl dva orly mořské, dva ledňáčky, tři volavky. Racky a divoké kachny nepočítám...
Může se hoditDélka a obtížnost: 17 km po řece a 3 km po rybníce, celkem 20 km, cca 4-6 hodin plavby. Plavbu je možno ukončit ve Staré Hlíně (v tomto případě je délka plavby z Majdaleny 15 km). Obtížnost ZWC, vhodné kajaky nebo plastové kánoe se středně zkušenou posádkou, která si dokáže i za nižších stavů najít proudnici s dostatkem vody. Zejména kvůli přeplavbě Rožmberka nezbytné plovací vesty. Minimální sjízdnost Staré řeky při vodním stavu 40 cm na vodočtu Kazdovna. http://hydro.chmi.cz/hpps/popup_hpps_prfdyn.php?seq=307235 Vodácká kilometráž a další informace: https://www.raft.cz/cechy/luznice.aspx?ID_reky=9 Doprava: na start autem nebo vlakem do stanice Majdalena zastávka. Zastávka Lužnice je asi 1,5 km od cíle cesty. Občerstvení po cestě: pouze ve Staré Hlíně. |
