Je jedním z pěti míst na Zemi. Ikaria, řecký ostrov dlouhověkosti

aktualizováno 
Stamatis Moraitis měl být podle lékařů v USA už 45 lety mrtvý, v 98 letech se ale těší pevnému zdraví. Muž, který měl zemřít na rakovinu, se z děsivé diagnózy zcela vyléčil ve svém rodném kraji na Ikarii. Tento řecký ostrov je jedním z pěti míst na Zemi, kde se lidé dožívají neobvykle vysokého věku.

Malebný řecký ostrov Ikaria leží nedaleko západního pobřeží Turecka. | foto: Profimedia.cz

Mohlo by to být čistým vzduchem a klidným, družným životním stylem. Čerstvou zeleninou a kozím mlékem. Ale také třeba hornatým terénem; kopcovitý ostrov prostě udržuje lidi v kondici, napsal britský server BBC.

Stamatis Moraitis si myslí, že ví, co za tím vězí. "Je to víno," říká nad svou pravidelnou dopolední sklenkou u kuchyňského stolu. "Je čisté, nic přidaného. Komerčně vyráběné víno má konzervační látky, což není dobré. Ale tohle víno, které si děláme sami, je čisté."

Stamatis oslavil letos na Nový rok 98. narozeniny. Myslí si, že je dokonce ještě o několik let starší, i když v dokumentech stojí, že se narodil 1. ledna 1915. Vedle bíle natřeného domku se rozkládají jeho milované olivovníky, ovocné stromy a vinice. Každý rok vyprodukuje kolem 700 litrů, říká s tím, že lahodný mok pak popíjí po celý rok s přáteli.

Z terminálního stadia rakoviny do 98 let plného zdraví

Právě víno a družné dny trávené s přáteli a rodinou, to je podle Stamatise tajemství léčivého působení ostrova. Před 45 lety žil v USA a lékaři ho tehdy postavili před děsivou diagnózu - neléčitelná rakovina plic. Verdikt zněl asi devět měsíců života.

"V té době tam byl velmi drahý pohřeb," vzpomíná svižný stařík na zlé časy. "Tak jsem oznámil své ženě, že se vracím domů na Ikarii, abych byl pohřben se svými rodiči."

Nyní však má Stamatis jiskru v oku a celý jen září: "Ve vísce, kde jsem se narodil, jsem našel svoje přátele, tak jsme popíjeli víno a já jsem čekal. Uběhl nějaký čas a cítil jsem se silnější. Uplynulo osudných devět měsíců a já se cítil dobře. Po jedenácti měsících jsem se cítil ještě lépe. A teď, o 45 let později, jsem pořád tady!"

"Před několika lety jsem jel zpátky do USA a snažil se najít mé lékaře. Ale nenašel jsem je, byli všichni mrtví."

Stamatis Moraitis

Tajemství ostrova Ikaria zaujalo všechny světové deníky. Příběh Stamatise Moraitise přinesl jako první už na loni podzim americký list New York Times.

Zázračná modrá zóna

A na Ikarii je spousta podobných příběhů jako ten Stamatisův. Proto v posledních letech začali tento fenomén zdraví a dlouhověkosti zkoumat i vědci a lékaři.

Badatel Dan Büttner ve spolupráci s magazínem National Geographic nedávno ostrov zařadil mezi tzv. pět modrých zón planety, které se vyznačují extrémní dlouhověkostí. Mezi další taková místa patří např. Okinawa v Japonsku, Sardinie v Itálii, Loma Linda v Kalifornii a poloostrov Nicoya v Kostarice.

Folklorní tradiční slavnosti panigiri na ostrově Ikaria

Folklorní tradiční slavnosti panigiri na ostrově Ikaria

Nejrozsáhlejší průzkum na Ikarii provedli odborníci z Univerzity v Aténách, kteří sledovali všechny ostrovany nad 65 let. Zjistili, že všech 8 000 obyvatel žije v průměru déle než většina Evropanů a až do vysokého věku se jim vyhýbají větší zdravotní potíže.

Ikaria

Ikaria nese jméno po bájném Ikarovi, který spadl do moře poté, co se mu žárem slunce roztavila křídla z ptačích per a vosku. Po staletí byl ostrov známý jako lázeňská destinace, kvůli přírodním horkým pramenům.

K tomuto faktu přispívá řada faktorů, píše BBC. I ve srovnání s tradiční zdravou středomořskou dietou jedí ostrované ještě více ryb a zeleniny, a relativně málo masa. Šest z deseti lidí nad 90 let je fyzicky aktivní, zatímco jinde v Evropě je to jen 20 procent lidí. Obyvatelé Ikarie užívají hodně zelených natí a bylin a to jak při přípravě jídel, tak pro léčebné účely.

Mnozí starší lidé si denně vaří čerstvý horský čaj ze sušených bylin jako je šalvěj, mateřídouška, máta, heřmánek a sladí si ho medem od místních včel. "To je lék na všechny neduhy," tvrdí Stamatis.

Na Ikarii žije hodně nekuřáků, běžná je odpolední siesta s krátkým spánkem, tempo života je pomalé, lidé se často druží s přáteli a rodinou, a pijí rozumnou míru vína.

Poklidný život na řeckém ostrově Ikaria

Poklidný život na řeckém ostrově Ikaria

Starší lidé zůstávají součástí široké rodiny a netrpí osamělostí, i proto se zde velmi málo vyskytuje deprese či demence.

Experti zjistili, že i na Ikarii trpí někteří kardiovaskulárními nemocemi nebo dokonce rakovinou, je to však mnohem menší procento lidí. Zatímco v Evropě se tyto choroby začínají vyskytovat u lidí kolem 55 - 60 let, na řeckém ostrůvku je to v průměru o deset let později. Ojedinělé případy rakoviny navíc mohou mít spojitost s rádiem, které se na ostrově vyskytuje, zkoumají dále odborníci.

Být šťastný v kruhu rodiny a nebát se smrti

Zdravý životní styl vyznává na Ikarii drtivá většina lidí. "Nejím žádná chemicky zpracovaná jídla, nekouřím a nestresuju se. A smrti se nebojím. Vím, že tam musíme všichni," prohlásil 102letý George Kassiotis.

Ukazuje svůj rodný list s datem narození v roce 1910. Zároveň vzpomíná, jak bojoval za druhé světové války v Albánii proti Italům nebo jak v 70. letech pomáhal budovat první štěrkovanou silnici na ostrově.

A stejně jako starší generace žijí i ti mladší. Na návštěvě u 50letého Nikose Karoutsose, majitele menšího hotelu, se každou chvilku zastavil někdo z rodiny nebo přátel na něco k snědku, pití nebo si popovídat. "Nemáme tu žádné noční kluby nebo diskotéky. Dveře jsou vždy otevřené, není potřeba předem volat nebo se ptát, jestli někdo může přijít."

Když reportéři BBC z ostrova odjížděli, Stamatis Moraitis právě sbíral na žebříku olivy. "Jsem šťastný, že to ještě zvládnu," směje se. "Tady nahoře se cítím ještě o hodně zdravější."

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

VIDEO: Nádherná polární záře osvítila nebe nad Finskem

Polární záře rozzářila nebe nad Finskem

Finské Rovaniemi patří mezi jedno z vůbec nejlepších míst na světě, kde se dá pozorovat polární záře. Nádherné barevné...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...



Najdete na iDNES.cz