Tradiční řecká hudba s typickým zvukem strunného nástroje buzuki Vás bude v Řecku doprovázet všude - uslyšíte ji v taxíku, v taverně, ale i v luxusním butiku nebo moderním baru. Řekové prostě hudbu milují a potrpí si i na význam textů, které si prozpěvují.
Řecký folklór je rozmanitý a jednotlivé oblasti Řecka mají své nezaměnitelné lidové tance a písně.
Ostrovní kultura se značně liší od vnitrozemí. Na Krétě častěji zaslechnete nástroje lyru a lauto, se zvuky podobnými turecké a arabské hudbě. Na většině Egejských ostrovů a zejména na Kykladách se místo lyry používají housle. V hudbě Ionských ostrovů je patrný výrazný italský vliv se zvuky kytary, na Karpathosu se hraje i na jednoduché dudy.
Řecké děti jsou hudbou obklopeny odmalička a přirozeně vedeny k lásce ke svým místním a národním tradicím. Téměř v každé větší obci působí taneční a pěvecký soubor a děti se již od útlého věku učí lidové tance a písně svého kraje. Mladí Řekové oblečení do národních krojů si hrdě vykračují v průvodech u příležitosti státních svátků a místních oslav.
Ve větších městech Řekové celoročně rádi navštěvují s přáteli podniky s živou hudbou, kde se za zvuků buzuki celou noc baví a k ránu tančí na stolech.
Řecké lidové tance jsou kruhové, nejlepší tanečník, popř. oslavenec nebo ženich, tančí zpravidla jako první, v některých případech tančí odděleně muži a ženy, jindy se jedná o sólové kreace tzv. zeimbekiko, při nichž se tanečníci "předvádí".
Národním tancem je Tsamikos, který se tancuje ve všech oblastech Řecka od Peloponésu až po Epirus a Thrákii. Mezi nejznámější tradiční tance patří Syrtos z oblasti Kalamata na Peloponésu, který se také tančí s drobnými modifikacemi po celém Řecku. Syrtaki na hudbu Mikise Theodorakise proslavil Antony Quinn ve známém filmu Řek Zorba natočeném podle knihy Nikose Kazantzakise.
S ukázkami tradičních lidových tanců se mohou čeští turisté setkat na řeckých večerech pořádaných v turistických letoviscích.
 |
