Řecká svatba je událostí pro celé příbuzenstvo

  • 2
Svatba je velkou událostí nejen pro samotné novomanžele, ale pro celou širší rodinu včetně bratranců, všech tet a pratet, strýců a prastrýců, kteří se v České republice považují spíše za vzdálené příbuzné. Mladé dívky jsou odmala vychovány k tomu, aby byly dobrými manželkami a matkami a zvláště na vesnici dodnes dbají na svou dobrou pověst.

Rodiče pro své dcery chystají bohatou výbavu, výjimkou není ani zakoupení bytu nebo domu pro novomanžele. Svatba je připravována dlouho napřed, prakticky hned po zásnubách. A není divu, protože se jí účastní i několik set hostů, svatba pro sto lidí je považována za menší.

Několik dní před svatbou se zvláště na vesnicích dodržuje podle tradice zvyk "vystavování výbavy". V domě nevěsty bývá vyčleněna jedna místnost, kde jsou shromážděny všechny přehozy, deky, vyšívané ubrusy, ručníky, utěrky a řada dalších věcí, které si novomanželka přinese do své domácnosti.

"Výstavu" navštíví všechny její kamarádky, ale i matky dívek na vdávání, aby posoudily její úroveň a množství. Nepřichází však s prázdnou - každá z nich donese hrnek cukru a hrnek rýže, které sypou do velkých pytlů. Cukr má zajistit, že novomanželé budou mít sladký život, rýže je symbolem plodnosti.

Samotný svatební obřad se odehrává v pravoslavném kostele, s ohledem na klimatické podmínky zpravidla v podvečer. Ještě v kostele jsou novomanželé obdarováni - ženichovi přišpendlí svatebčané na klopu peníze, nevěsta dostává od nejbližších příbuzných ženicha zlaté šperky.

Po svatbě řecké nevěsty zejména na venkově často opouštějí své zaměstnání a věnují se skutečně jen své rodině. Muž musí rodinu zabezpečit finančně a žena může bez stresu vychovávat děti a čekat na manžela odpočatá s teplou večeří. Možná i díky tomu je v Řecku poměrně málo rozvodů.

Velkou roli hraje v životě Řeků pravoslavné náboženství, které považuje manželství za posvátný svazek a vede k úctě k rodičům. Péči o své staré rodiče považují Řekové za samozřejmost, nikoli za oběť. Proto také v domovech důchodců dožívají v převážné většině jen bezdětní lidé.