Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Raxalpe a Hohe Wand: ferátový ráj pro začátečníky leží nedaleko Vídně

aktualizováno 
Adrenalinové sporty, nevšední aktivity a vysoké hory i skály lákají stále více lidí. Zajištěné cesty zvané feráty jsou přitom ideálním prostředkem, jak se dostat do míst dříve přístupným jen lezcům. Jen kousek od Vídně jsou pestré možnosti, jak se s tímto fenoménem seznámit a naučit se potřebné dovednosti.

Lezení na ferátě Währinger Steig u obce Dreistetten | foto: David Hainallpro iDNES.cz

Naším prvním cíle je malebná vesnička Dreistetten pod vápencovým masívem Hohe Wand, který spadá do Gutensteinských Alp. Skála, na které je vybudována krátká sportovní feráta s názvem Währinger Steig, se vypíná hned nad vesnicí. Zajištěná cesta byla nově upravena v roce 1983 členy místního spolku Währinger Naturfreunde.

Lahůdka pro úplné začátečníky

Jdeme asi 15 minut po široké cestě směrem na Einhornhöhle, jeskyni Jednorožce, a přímo pod skalním masívem odbočujeme podle směrovky vlevo prudce do svahu směrem na "Klettersteig". Stoupání nám zabere asi pět minut a výuka základních feratových dovedností může začít.

Lezení na ferátě Währinger Steig u obce Dreistetten

Po připevnění feratového setu a nasazení přilby můžeme začít lézt. V průběhu asi 50 nebo 70 zajištěných metrů nás feráta povede nejprve po ocelovém laně, po kramlích a téměř v samém závěru i po žebříku, a tak máme možnost vyzkoušet si téměř všechny možné způsoby jištění, které se na zajištěných cestách používají. Ferátu zdoláváme několikrát nahoru i dolů a cvičíme i lezení s batohem na zádech.

Lezení na ferátě Währinger Steig u obce DreistettenLezení na ferátě Währinger Steig u obce Dreistetten

Lezení na ferátě Währinger Steig u obce Dreistetten

Studnou na legendární Sky Walk

Na Wahringer Steig u vesnice Dreistetten cvičíme celé dopoledne. Kolem jedné hodiny přejíždíme do jen několik kilometrů vzdálené vesnice Maiersdorf. Parkujeme u kostela. Přes hřbitov, křivolaké uličky a pastviny začínáme stoupat přímo pod monumentální vyhlídku, která je ukotvená na hraně skalní stěny a vyčnívá do volného prostoru. Procházka po ní je tak opravdu velmi "vzdušná".

Cestou na vyhlídku Sky Walk – masív Hohe Wand

Necelých 400 výškových metrů překonáváme po příkré cestě v serpentinách. Zastavujeme se u nástupu na zdejší nejnáročnější ferátu nazvanou "HTL Steig", která byla veřejnosti předána k užívání na jaře roku 1999 ku příležitosti 125. výročí založení Vyšší technické školy (HTL – Höhere Technische Lehranstalt) ve Wiener Neustadt.

Díváme se na ocelové lano běžící kolmo vzhůru, místy převisle přímo na vyhlídku Sky Walk nad námi. Času ale nemáme nazbyt a abychom stihli plánovaný program, musíme pokračovat po turistické cestě vzhůru až pod nástup na kratičkou ferátu kousek pod hřebenem Hohe Wandu.

Pohled z vyhlídky Sky Walk na vesnici Maiersdorf

Pohled z vyhlídky Sky Walk na vesnici Maiersdorf

Do skály jsou zapuštěné kramle, které vedou na římsu s položenými prkny a jistícím ocelovým lanem ústícím na asi patnáctimetrový žebřík, který stoupá skalním komínem.

Výlez z komína připomíná studnu. Relativní technická snadnost úseku svádí lezce k lehkovážnosti a k nepoužívání jistících pomůcek. Ale vzhledem k téměř stálému stínu bývá skála vlhká, a když ještě trochu zaprší, nepříjemně klouže. Pády nezajištěných lezců jsou zde poměrně časté a terén je pro případnou záchranu špatně přístupný.

Vyhlídka Sky Walk

Vyhlídka Sky Walk

Hřeben Hohen Wandu v blízkosti vyhlídky Sky Walk je vyhlášeným místem i pro paragliding a létání na rogalu. Najdeme zde leteckou školu a spoustu nadšenců, kteří se vrhají ze stěny do nedozírné hloubky, aby záhy vystoupali ještě mnohem výše a kochali se pohledem na svět z ptačí perspektivy. Pozorujeme je z vyhlídky. Létají kousek od nás, zkušení předvádějí odvážné obraty a bezpochyby se velmi baví obdivnými výkřiky z vyhlídkové plošiny.

Rogalo na startovací plošině

Rogalo na startovací plošině

Celý aktivně strávený den pak hodnotíme v místní hospůdce s příjemnou obsluhou a dobrým pivem. Teď už na nás čeká jen sestup k autu a přejezd na chatu Weichtalhaus, kde máme zamluvené ubytování a večeři.

Hans von Haid Steig: opravdový horský výstup

Zajištěnou horskou cestu v nebetyčné a úchvatné krajině Raxalpe vybudoval již v roce 1913 na vlastní náklady Camillo Kronich. Ze seznamu zdejších ferat bývá právě tato označována přídomky jako nejzajímavější, nejkrásnější, nejúžasnější, apod. Všechny tyto charakteristiky s sebou nesou ještě jeden primát. Vcelku logicky se jedná i o nejfrekventovanější ferátu v oblasti Raxu. Každopádně máme před sebou nádhernou celodenní horskou túru.

Preiner Wand (1783 m)

Preiner Wand (1783 m)

Přes vesnici Prein an der Rax a osadu Griesstein vyjíždíme po zpevněné cestě až k závoře. Nedá se říci, že by tu bylo zrovna parkoviště, ale auta můžeme bez větších problémů postavit podél cesty. Stoupáme v serpentinách po příjemné široké zpevněné cestě zvané Holzknechtsteig a po necelé půlhodince přicházíme k rozcestníku, kde se nám odkrývá impozantní stěna Preiner Wandu, náš cíl. "Jako tam, až nahoru?!", ptá se nevěřícně kamarádka. Odpověď je vcelku jednoznačná: "Ano, až tam nahoru!"

Odbočujeme na lesní pěšinu a stoupáme směrem na Seehütte. Po dvaceti nebo třiceti minutách chůze do úctyhodného kopce se po pravé straně nachází studánka. Je to velmi příjemné místo pro odpočinek a dobrání vody. Ještě chvíli stoupáme lesem a posléze přechází stezka do štěrkové suti.

První žebřík feráty Hans von Haid Steig

První žebřík feráty Hans von Haid Steig

Nástup na původně vybudovanou ferátu byl v nadmořské výšce 1 300 metrů, nové nástupní místo najdeme o 50 výškových metrů výše. "Tak jsme tady", zahajuji poslední pokyny před výstupem, "nezapomeňte si zkontrolovat úvazky, feratové sety a přilby!"

Samotný začátek je výjimečně snadný. Po krátké chodecké pasáži v suti ale začíná první žebřík a nad ním první náročnější místo (v rakouské klasifikaci hodnocené písmenem "D"). Tento první technicky i fyzicky náročnější úsek prověří každého a je možné, že někoho může i odradit od dalšího postupu. Na trase je pak ještě jeden "déčkový" úsek.

Odpočinek u Madony (1585 m), v poradí Preiner Wand (1783 m)

Nachází se bezprostředně pod soškou Madony (1585 m), u které je možné si odpočinout, načerpat síly a také se v klidu pokochat horskou nádherou všude kolem. Úsek je dlouhý asi 50 až 70 výškových metrů a nachází se v místech s neustále mokrou skálou.

Pohybujeme se nejprve uklouzaným mírně stoupajícím traversem, později nepříjemně hlubokými, ale úzkými spárami. Občas se nám stává, že jsme nuceni vytáhnout z batohu lano na dojištění.

Poslední metry feráty Hans von Haid Steig

Poslední metry feráty Hans von Haid Steig

Od Madony se cesta stáčí vpravo na poněkud nepřehledné skalky, aby po chvíli pokračovala již lehčími zajištěnými úseky, které ústí na hřebeni asi 150 m západně pod vrcholem Preiner Wand (1783 m). Po povinném výstupu k vrcholovému kříži sestupujeme velmi pohodlně přes chatu Seehütte zpět k autu.

Zastávka na chatě s vyhlášenou kuchyní bývá velmi příjemná. Vzhledem ke snadné dostupnosti je ale také potřeba počítat s velkým počtem dalších strávníků. Celá túra i se zastávkou na chatě a sestupem k autu by neměla zabrat víc než 6 – 7 hodin.

V Hohe Wand a Rayalpe se vyřádí celá rodina

Masív Hohe Wand i oblast Raxalpe poskytují nepřeberné možnosti pro aktivní trávení volného času. Na své si jistě přijdou horolezci a feratisté, kteří zde najdou dostatečné množství krásných a hodnotných terénů, ale také turisté a rodiny s dětmi, pro které skvěle a promyšleně vybudovaná infrastruktura zpřístupňuje povlovné kopce s typickými náhorními planinami a s hustou sítí turistických chat a dalšího zázemí.

Může se hodit

Doprava:

Cest, jak se do Dolomit dostat, je celá řada. V době moderních satelitních navigací obvykle nedochází k žádným problém se směrováním během cesty. Jako léty osvědčená se potvrdila trasa: Brno – Mikulov – Vídeň – Wöllesdorf – Dreistetten.

Pro přejezd z vesnice Dreistetten pod vyhlídku Sky Walk doporučuji tuto trasu: Dreistetten – Muthmannsdorf – Gaaden – Stollhof – Maiersdorf (parkoviště u kostela).

Pro cestu z Maiersdorf do chaty Weichtalhaus nedoporučuji příliš mnoho experimentů. Vesničky pod masívem Hohe Wand jsou sice malebné, ale se spoustou jednosměrných a slepých silniček končících kdesi na pastvinách nebo v lese. Důležitými průjezdními místy jsou městečka Neunkirchen a Glognitz. Z Glognitz je potřeba pokračovat přes Reichenau an der Rax a pak silnici č. 27 do údolí Hollental.

Ubytování:

Z vlastní zkušenosti doporučuji chatu Weichtalhaus v údolí Hollental. Majitel je velmi příjemný a ochotný a navíc tu skvěle vaří. Pro ty, kteří dávají přednost spaní pod stanem lze doporučit tábořiště přímo u silnice procházející již zmíněným údolím kousek pod chatou. Najdete zde toalety a zdroj pitné vody, za táboření se neplatí. Bývá zde ale velké množství lidí a prostor není veliký.

Klasifikace obtížnosti zajištěných cest:

V Rakousku se obvykle používá pětimístná stupnice obtížnosti, kategorie jsou označeny písmeny A–E.

A: Většinou se jedná o lehké horské túry, při kterých ocelové lano slouží jen jako jakési zábradlí. Takové feráty jsou vhodné i pro rodiny s dětmi.
B: Charakteristický bývá náročnější, exponovanější a vzdušnější turistický chodník vyžaduje použití bezpečnostního vybavení (viz. doporučená výstroj a výzbroj na feraty).

C: Cesta vede dlouhými a fyzicky náročnými pasážemi. Je bezpodmínečně nutné použití bezpečnostního vybavení. V takovém terénu většinou ale nepřekonáváme extrémně náročné nebo převislé úseky, jištění bývá dobré a poskytuje dostatek opory.

D: Jedná se náročné zajištěné cesty v horském terénu. Překonání zajištěných úseků vyžaduje dobrou fyzickou i psychickou kondici a předchozí zkušenost s pohybem v podobném terénu. Jsou kladeny velké nároky na vytrvalost člověka. Míst k odpočinku nebývá mnoho. V těžších úsecích mohou chybět umělé stupy.

E: Extrémně těžké, často silově náročné delší pasáže. Velmi často v takových cestách chybí umělé stupy a pro postup slouží jen ocelové lano, po kterém je nutné ručkovat. Feráty této obtížnosti vyžadují předchozí bohatou zkušenost s pohybem v podobném terénu, vynikající silovou, vytrvalostní i psychickou připravenost lezce.

Výzbroj a výstroj pro feráty:

Základní vybavení: sedací a prsní nebo kombinovaný úvazek (důrazně doporučuji používání prsního úvazku v kombinaci se sedacím úvazkem), feratový set a lezecká přilba. Pokud máte citlivější pokožku na rukou a trpíte na puchýře, pak jistě oceníte rukavice určené pro feráty, které chrání dlaně a podstatnou část prstů. Úplně však postačí i cyklistické rukavice.

Doplňkové vybavení: pro skupinu lano a alespoň 4 karabiny se zámkem, prusíkovací smyčky, ploché smyce.

Další doporučené vybavení: velmi důležité jsou kvalitní turistické boty, funkční spodní prádlo, druhá vrstva na zateplení (fleece nebo windstopper) a kvalitní nepromokavé kalhoty a bunda. Přiměřeně velký batoh a dostatek vody by měly být samozřejmostí.

Vhodná doba pro návštěvu:
Jedná se o nevysoké hory, pro které jsou ale charakteristické nenadálé změny počasí. Pro vysokohorskou turistiku jsou nejvhodnější letní měsíce od konce května do konce září nebo poloviny října. Koncem května může ve vyšších polohách stále ležet sníh a po feratách ztékat proudy vody. Koncem září nebo v půlce října jsou již kratší dny a také nižší denní teploty. Na druhou stranu babí léto a podzim v Raxech jsou opravdu nádherné.

Doporučené mapy, literatura a informační zdroje:
- Mapa Freytag & Berndt: WK 023 1:50000 (Hohewand)
- Mapa Kompass č. 210 Wiener Hausberge … 1:35000 (Raxalpe)
- Internetový server: http://www.bergsteigen.at (poněkud nepřehledný, ale vynikají zdroj informací)
- WERNER, P. , Kürschner, i.: Klettersteigatlas – Alpy. Freytag & Berndt. 3. přepracované vyd. 2007.

Mapy © Google

Mapa Hohe Wand

Autoři:




Nejčtenější

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Další z rubriky

Pláž Maho na ostrově Svatý Martin nabízí dechberoucí podívanou
Turistická sezona se stále prodlužuje, hurikán Irma mění cílové destinace

Hitem letošního podzimu budou Kapverdské ostrovy, výrazně také vzrostla poptávka po dovolené v Turecku a v Egyptě. Prodlužování sezony je trendem posledních...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.