Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rašeliniště v Krušných horách: nejdřív jsme je zničili, teď je obnovujeme

  9:15aktualizováno  9:15
Masožravé rostliny i vzácní živočichové se vrátí na obnovená rašeliniště v okolí Cínovce a Flájského potoka. Do dvou let tu bude až 100 hektarů rašelinišť. Kdysi jejich rozloha na náhorních plošinách Krušných hor bývala stokrát větší.

Rašeliniště na Rolavě | foto: archiv/ Tomáš KučeraMF DNES

Kdysi byly v Krušných horách statisíce hektarů rašelinišť, hlavně na náhorních plošinách. V Grünwaldském se například těžila rašelina pro nedaleké lázně v Teplicích. Dnes na horách zbylo poslední, nedaleko Hory Svatého Šebestiána. Rašeliniště z hor postupně  zmizela a s nimi i původní rostliny, živočichové a hlavně voda. Rašeliniště jsou totiž přírodními nádržemi vody, které fungují jako zásobárny, podobně jako houba.

Naštěstí se na horách brzy objeví znova. Díky projektu Institutu aplikované ekologie Daphne, Agentury ochrany přírody a krajiny a občanskému sdružení Ametyst se začínají obnovovat tři rašeliniště o rozloze zhruba 100 hektarů. Na Cínoveckém hřbetě a rašeliniště U Jezera nedaleko obce Cínovec a rašeliniště Velké tetřeví tokaniště v oblasti Flájského potoka.

Všechna leží v chráněné ptačí oblasti Východní Krušné hory. Žije zde ohrožený tetřívek obecný, jehož populaci mohou rašeliniště zachránit. Všechna tři místa byla postižena odvodněním, ale mají velkou šanci na návrat k původnímu stavu. Vrátit by se sem měla například masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, z fauny pak sluka lesní, sýc rousný, zmije obecná, ještěrka živorodá.

"Dalším kritériem výběru těchto tří lokalit bylo to, že Krušné hory zatím nejsou chráněny, směřuje sem málo projektů na systematickou ochranu. Například rašeliniště na Šumavě obnovuje zdejší národní park, v Jizerských horách občanská sdružení. Zde nikdo. Dalším důvodem výběru bylo, že na tato rašeliniště navazují další v Německu, kde už podobné projekty na záchranu běží," řekl Jan Dušek, ředitel společnosti Daphne.

Budoucí rašeliniště U Jezera by tak v budoucnu mělo vytvořit celek s obnovovaným rašeliništěm Georgenfelder Lochmoor v Sasku.

Proč zmizela?

Ještě v první polovině dvacátého století se rašeliniště v horách v celé Evropě vysoušela kvůli potřebě vysadit lesy. Dnes se ukazuje, že to nebyl správný krok. Rašelinná půda pro stromy není vhodná, v Krušných horách dlouho nevydržely jednak kvůli vláze, jednak kvůli poškození exhalacemi.

Obnova rašelinišť je technicky poměrně jednoduchá. Stačí dřevěnými hrázemi zrušit odvodňovací systém a kanály. Časem se vyschlá půda opět naplní vodou. Přesto projekt stojí miliony korun. "Samotná stavba bude stát řádově jen stovky tisíc korun. Dražší jsou studie a průzkumy, hydrogeologické sondy, které zde zůstanou a budou informovat o stavu vody v rašeliništích," popsal Dušek.

Rašeliniště jsou pro krajinu velmi významná hlavně tím, že upravují tím přirozený hydrologický režim. Zatímco horské potoky může přívalový déšť okamžitě vylít z břehů, potoky pramenící v rašeliništích mají velmi stálou hladinou. "Záplavám obnova rašeliniště sice nezabrání, ale může hodně pomoci," říká Ondřej Volf ze sdružení Ametyst.

Slavkovský les – rašeliniště Tajga u Kladské

Slavkovský les – rašeliniště Tajga u Kladské

Na kole v Jizerkách. Rašeliniště Na Čihadle

Jizerky, rašeliniště Na Čihadle

Kromě zadržování vody mají rašeliniště také schopnost fixovat uhlík, který se jinak uvolňuje do oxidů uhlíku a je jedním ze základních skleníkových plynů. Takže obnova mokřadů může napomoci i zmírnění dopadu klimatických změn.

Už letos na podzim se první dřevěné přehrážky začnou budovat na Cínoveckém hřbetě, za dva roky bude projekt hotov. "Svoji původní roli by už funkční rašeliniště mělo plnit do deseti let," slíbil Dušek.

Jak rašeliniště opět vznikají, budou moci pozorovat i turisté, i když jen na okrajích. Žádné lávky do středu jezírek a centrálních zón zde nebudou.

"Protože je to i oblast chráněných tetřívků, lidé se dostanou jen na část, aby viděli, co se zde děje. Je to přirozeně nepřístupné území a turisté i bez plotů zůstanou na okraji, protože chůze rašeliništěm není nejpříjemnější procházka. Když se boříte v lepším případě po kolena do bahna, tak to každý rychle vzdá," řekl Dušek s tím, že do dvou let by se mohla začít obnovovat další dvě rašeliniště v Krušných horách.



Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

OBRAZEM: Čas nezralých bobulí. Když Morava čeká na víno

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj...

Dobrosrdeční lidé, tradice a tvrdá práce. Okolí Velkých Bílovic je kraj nekonečných vinohradů, teplého podnebí, lánů...

S balonem do oblak. Co všechno musí pilot zkontrolovat před startem?

Příprava horkovzdušného balonu ke startu

Ve čtvrtém díle seriálu S balonem do oblak vás seznámíme se všemi kroky, které musí pilot provést, než se vůbec dostane...

Po Česku jezdí sto tisíc elektrokol. Bez přilby na ně nesedejte

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Elektrokola zažívají boom, podle odhadů prodejců jich po Česku jezdí už na sto tisíc. S rychlejším kolem však roste...

Najdete na iDNES.cz