Rašeliniště v Krušných horách: nejdřív jsme je zničili, teď je obnovujeme

  9:15aktualizováno  9:15
Masožravé rostliny i vzácní živočichové se vrátí na obnovená rašeliniště v okolí Cínovce a Flájského potoka. Do dvou let tu bude až 100 hektarů rašelinišť. Kdysi jejich rozloha na náhorních plošinách Krušných hor bývala stokrát větší.

Rašeliniště na Rolavě | foto: archiv/ Tomáš KučeraMF DNES

Kdysi byly v Krušných horách statisíce hektarů rašelinišť, hlavně na náhorních plošinách. V Grünwaldském se například těžila rašelina pro nedaleké lázně v Teplicích. Dnes na horách zbylo poslední, nedaleko Hory Svatého Šebestiána. Rašeliniště z hor postupně  zmizela a s nimi i původní rostliny, živočichové a hlavně voda. Rašeliniště jsou totiž přírodními nádržemi vody, které fungují jako zásobárny, podobně jako houba.

Naštěstí se na horách brzy objeví znova. Díky projektu Institutu aplikované ekologie Daphne, Agentury ochrany přírody a krajiny a občanskému sdružení Ametyst se začínají obnovovat tři rašeliniště o rozloze zhruba 100 hektarů. Na Cínoveckém hřbetě a rašeliniště U Jezera nedaleko obce Cínovec a rašeliniště Velké tetřeví tokaniště v oblasti Flájského potoka.

Všechna leží v chráněné ptačí oblasti Východní Krušné hory. Žije zde ohrožený tetřívek obecný, jehož populaci mohou rašeliniště zachránit. Všechna tři místa byla postižena odvodněním, ale mají velkou šanci na návrat k původnímu stavu. Vrátit by se sem měla například masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, z fauny pak sluka lesní, sýc rousný, zmije obecná, ještěrka živorodá.

"Dalším kritériem výběru těchto tří lokalit bylo to, že Krušné hory zatím nejsou chráněny, směřuje sem málo projektů na systematickou ochranu. Například rašeliniště na Šumavě obnovuje zdejší národní park, v Jizerských horách občanská sdružení. Zde nikdo. Dalším důvodem výběru bylo, že na tato rašeliniště navazují další v Německu, kde už podobné projekty na záchranu běží," řekl Jan Dušek, ředitel společnosti Daphne.

Budoucí rašeliniště U Jezera by tak v budoucnu mělo vytvořit celek s obnovovaným rašeliništěm Georgenfelder Lochmoor v Sasku.

Proč zmizela?

Ještě v první polovině dvacátého století se rašeliniště v horách v celé Evropě vysoušela kvůli potřebě vysadit lesy. Dnes se ukazuje, že to nebyl správný krok. Rašelinná půda pro stromy není vhodná, v Krušných horách dlouho nevydržely jednak kvůli vláze, jednak kvůli poškození exhalacemi.

Obnova rašelinišť je technicky poměrně jednoduchá. Stačí dřevěnými hrázemi zrušit odvodňovací systém a kanály. Časem se vyschlá půda opět naplní vodou. Přesto projekt stojí miliony korun. "Samotná stavba bude stát řádově jen stovky tisíc korun. Dražší jsou studie a průzkumy, hydrogeologické sondy, které zde zůstanou a budou informovat o stavu vody v rašeliništích," popsal Dušek.

Rašeliniště jsou pro krajinu velmi významná hlavně tím, že upravují tím přirozený hydrologický režim. Zatímco horské potoky může přívalový déšť okamžitě vylít z břehů, potoky pramenící v rašeliništích mají velmi stálou hladinou. "Záplavám obnova rašeliniště sice nezabrání, ale může hodně pomoci," říká Ondřej Volf ze sdružení Ametyst.

Slavkovský les – rašeliniště Tajga u Kladské

Slavkovský les – rašeliniště Tajga u Kladské

Na kole v Jizerkách. Rašeliniště Na Čihadle

Jizerky, rašeliniště Na Čihadle

Kromě zadržování vody mají rašeliniště také schopnost fixovat uhlík, který se jinak uvolňuje do oxidů uhlíku a je jedním ze základních skleníkových plynů. Takže obnova mokřadů může napomoci i zmírnění dopadu klimatických změn.

Už letos na podzim se první dřevěné přehrážky začnou budovat na Cínoveckém hřbetě, za dva roky bude projekt hotov. "Svoji původní roli by už funkční rašeliniště mělo plnit do deseti let," slíbil Dušek.

Jak rašeliniště opět vznikají, budou moci pozorovat i turisté, i když jen na okrajích. Žádné lávky do středu jezírek a centrálních zón zde nebudou.

"Protože je to i oblast chráněných tetřívků, lidé se dostanou jen na část, aby viděli, co se zde děje. Je to přirozeně nepřístupné území a turisté i bez plotů zůstanou na okraji, protože chůze rašeliništěm není nejpříjemnější procházka. Když se boříte v lepším případě po kolena do bahna, tak to každý rychle vzdá," řekl Dušek s tím, že do dvou let by se mohla začít obnovovat další dvě rašeliniště v Krušných horách.



Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Další z rubriky

VIDEO: V zimě, dešti i mlze. I plachtění po Lipně může být adrenalin

Plachtili jsme na lodi Sunway.

Na vodní nádrži Lipno kotví spousta plachetnic. Zájemci si je mohou půjčit na pár hodin, ale i třeba na víkend....

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Nejnavštěvovanějším městem světa je Bangkok, Praha spadla na 26. místo

Turisté na prohlídce Královského paláce v Bangkoku.

Praha byla loni 26. nejnavštěvovanějším městem na světě. Meziročně si na žebříčku pohoršila o šest pozic. Vyplývá to ze...



Najdete na iDNES.cz